Literární pohotovost #15 – Podivuhodné chvíle se Sluneční písní
Kniha, která člověka katapultuje dál. Přírodovědec a farář Marek Orko Vácha doporučuje hlubokou a fascinující knihu reflektující text svatého Františka z Assisi.
Byl začátek osmdesátých let, bylo mi sedmnáct, měli jsme svůj, tehdy ilegální, skautsko-ministrantský oddíl a stalo se, že jsem jednoho večera se setkal s Milošem Zapletalem. Miloš Zapletal byl tehdy pro nás někdo mimořádný, guru, autorita, vůdce, autor mnoha knih. Pamatuji na jeho naléhavý hlas: „Přečti si Karpatské hry.“ A pak, aby bylo zřejmé, jak moc to myslí vážně, zopakoval ještě jednou: „Přečti si Karpatské hry.“
Ta naléhavost ale ve mně zůstala. Koupil jsem si je – tehdy se ještě daly sehnat – a večer otevřel. Detaily si pamatuji podrobně, bylo kolem deváté. Skončil jsem ve čtyři ráno. Opatrně s tou knihou. Je to katedrála lesů a hor, ve které je uprostřed tryskající pramen. Ty k němu můžeš sestoupit – a nikdy už nebude nic jako dřív.
Pro dnešek vybírám jinou knihu Podivuhodné chvíle se Sluneční písní, reflexe na nejslavnější text patrona ekologů, svatého Františka z Assisi. Hluboká, krásná kniha, s malým překvapením na konci. Moc doporučuji.
Miloslav Nevrlý - Podivuhodné chvíle se Sluneční písní