Bernardeta Babáková
Nešlap mi tady v tom cukru
píšu do něj prstem
o tom jak moc se máme rádi
jen chvíli po té
co jsi za sebou zavřel dveře aby ses odpojil
odstřihl, nahrbil, propadl do svého hoodu
bude v tom zase spousta práce a potu
při následném přibližování
prochodíš boty a já si sedřu
kolena i záda
pak zase dostaneme hlad
halasné pobíhání kuchyní
sem tam něco spadne
a rozsype se
a tak pořád
dokola
---
z nudy člověk zdivočí
honí se za představou
nespoutaného sebe sama
vymýšlí si
divokosti
i mě už napadlo
leccos potměšile podivného
kuře s broskví
---
z kapes křiváku vysypat genmaichu
najít ten správný teplotní bod
vařícího se vodního kamene
levou nohu si opařit pravou uklouznout
na vlažné mokré podlaze
konečně chvíli meditovat
---
u Myšáka
bych na slaná ústa chtěla
jeden letmý-
a něco k tomu?
dva kopečky vanilkové?
s extra porcí šlehačky
pak ještě trochu jarního pylu-
z jasmínu?
A celé pocukrovat-
cukrkandlem?
hyperglykemie až do nebes
aspoň víme, na co zajdem.
---
nejím
nechávám to tobě
věřím totiž v sílu gravitace
a když dostatečně zprůhledním
a ty v duchu kvadratické funkce zmohutníš
přitáhneš si mě za každé situace
(i proti mé/proti tvé vůli)
už rok a půl v kuse ti vařím podstrojuju vychystávám
a sama jen obsah talíře
přeskupuji lžící
přidej si
když to nevyjde
zkusíme to ještě na Měsíci
---
