—
kousek za Přerovem je pole
plné vlčích máků
tata spadl z kola odřel si
koleno loket
bradu
ta krev co mu teče z čela už tam prej byla
je stejná jako ty máky
—
tonic reaguje v kafi
pěna pomalu přetéká přes okraj sklenice
máš strach že zalije všechny zážitky na stole
ze včerejšího večera
fajn
teď na to zapomeneme
do srdce si stejně leješ samotu
pěna nabývá na objemu
houstne
houstne
Houstone máme problém
—
jsme si blízko i daleko
tramvají asi deset minut
srdcem spíš deset
světelných let
—
vařím si její čaj
nosím její triko
jsem jenom záplata
na zničený život
u krájení cibule pláču nad životem
na bolavé srdce bych si dala
brufen
—
chtěla jsem se vdávat mladá
už to nestíhám jsem ve věku
kdy se učím
projevovat upřímnou lítost
říkat to mě mrzí a myslet to vážně
nepřemýšlet o tom co bude zítra
a jestli bude všechno zase v pořádku
k lentilkám si míchám
trittico a ibalgin
—
ležím v bílém kroju
řeším
má rád
nemá rád
místo sedmikrásek
si trhám vlasy
Kristýna Sudková (* 1997) pochází z Valašska, nyní žije v Praze. Pracuje v oblasti kulturní komunikace a marketingu. Ve své tvorbě se pohybuje mezi poezií, deníkovými zápisy a esejí. Během studií slamovala pod pseudonymem Sudička. Zajímá se o nedůvěru, trapnost a snění. Má ráda pohlednice, aplikaci Poznámky a když se jí podaří vstát brzy.
IG: @su_kristyna
Editace: Anna Luňáková
