Možnosti zachraňování světa na přelomu milénia mladým zoologem ve věku 12 a více let

Andran Abramjan

Následující text je volnou koláží z dobových archiválií nalezených v hlubinách mého nábytku. Jako dítě fascinované světem zvířat a zároveň znepokojené jejich zrychleným vymíráním jsem začal sledovat dění na poli ochrany ohrožených druhů, pokroků ze světa vědy nebo teplotních výkyvů v naději, že se (mi) podaří nalézt východiska z problémů o nic menších než, řekněme, spotřeba fosilních paliv, záchrana celé biosféry Země nebo vzkříšení vyhubených druhů. Naprostá většina fragmentů a materiálů patří ještě do doby, kdy internet nebyl tak masově rozšířen a hlavními zdroji informací byly nejrůznější tiskoviny.

Místo: Praha

Čas: 1997–2003

Typ archiválií: knihy, dopisy, výstřižky z tisku, listiny vlastní výroby atd., ojediněle internet

Nosič: papír

 

„Každý z nás může pomoci zabránit strašlivému zneuctění světa, ve kterém žijeme. Dělám proto vše, co je v mých silách, a prosím Vás o spoluúčast.

 

Durrellova nadace pro záchranu volně žijící zvěře pokračuje ve své činnosti, kterou rozšiřuje o snahu zachovat našim potomkům zvířecí druhy i jejich přirozené prostředí.

Máte-li zájem dozvědět se o naší činnosti více, napište nám, prosím, na některou z uvedených adres.“

Gerald Durrell, Tři jízdenky do dobrodružství, BB/art, Praha 1995

--------------------------

30. 4. 1997

Dear Andran Abramjan,

velice mě potěšilo, když jsi nám poslal svůj dopis s přáním informovat se o nadaci Jersey Wildlife Preservation Trust – a o to více proto, že jsi napsal poté, co jsi přečetl jednu z knížek Geralda Durrella.

Jak víš, Gerald Durrell naši nadaci založil a byl jejím čestným ředitelem tři rušná desetiletí. Když v roce 1995 zemřel, zanechal nám nejen jedinečný azyl pro divoká zvířata zde na ostrově Jersey, ale i bezkonkurenční výsledky v ochraně vzácných druhů.

Jak psával na závěrečných stránkách svých knih: Každý z nás může pomoci zabránit strašlivému zneuctění světa, ve kterém žijeme.

Dnes děláme, co můžeme, abychom této výzvy dostáli. Například právě pracujeme na:

Ochrana vzácných druhů je obrovský úkol. Toho, co potřebujeme udělat, je daleko více – a abychom docílili skutečného pokroku, potřebujeme odhodlanou podporu každého, kdo miluje přírodu a záleží mu na budoucnosti naší planety.

Proto velmi doufám, že se dnes rozhodneš stát naším členem.

Členství pro jednu osobu a hosta stojí 20 liber.

Společně můžeme posunout vizi Geralda Durrella vstříc novému století, aby svět, který předáme budoucím generacím, byl světem živoucím, bohatým na hojnost a rozmanitost divoké zvěře, svět, v němž bude stát za to žít.

Yours sincerely,

Simon Hicks,

tajemník Nadace

-----------------------------------

Ve vietnamském pralese byl objeven nový savec

...„Můžeme si být jisti existencí tohoto tvora, otázkou však stále je, jak velká kolonie těchto savců ještě přežívá,“ dodal... Zvíře s černou srstí, parůžky velikosti nehtu na lidském palci, které dosahovalo zhruba patnácti kilogramů, bylo pojmenováno muntžak Truong Son.

MF DNES, 23. 8. 1997

----------------------------------

Rarita deštného pralesa. Objeven nejvzácnější lemur světa.

... maki chvostouchý. Je to poloopice, která byla od roku 1990 považována za vyhynulou...

z časopisu, červen 1997

---------------------------------

Nový hlodavec. Na Filipínách žije dosud neznámý savec.

Sotva byl objeven, už je jeho existence ohrožena: hlodavec s veverčím ocasem Crateromys heaney, „ten, který na Panay chodí v oblacích“...

z časopisu, srpen 1996

--------------------------------

Dodo Dispatch

magazín Dodo klubu – juniorských členů Durrellovy nadace

č. 45/1997

 

Společenské hry pro členy Dodo klubu

Hra #2: Umíš přežít?

Co potřebujete: 8 a více hráčů, židle na sezení, nebo čtverce z papíru na stání.

Pravidla: Až na jednu osobu jsou všichni orangutani. Každý má svůj strom (židli nebo papírový čtverec). Stromy uspořádejte tak, aby byly blízko sebe a tvořily les.

Co se stane, když lidé začnou les ničit?

Osoba, která není orangutan, je člověk a začne les kácet. Důvody můžou být třeba:

Člověk tedy začne kácet les, přičemž stromy zůstanou po obou stranách silnice. Každý orangutan, jehož strom je pokácen, si musí buď najít nové místo k žití, nebo umřít, čímž vypadává ze hry. Může zkusit najít nový prázdný strom, nebo může sdílet strom s kamarádem. Pamatujte, že orangutani nemůžou překračovat silnice, přehrady nebo doly, aby se dostali do jiné části lesa, a taky nevstupují do vesnic.

Podívejte se na skupinky orangutanů, které zbyly. Jestli ve skupině nejsou samci i samice, tak všichni umírají, protože se nerozmnoží. (Jestli jste na večírku samé dívky, nebo chlapci, můžete si rozdělit role orangutaních samců a samic).

Dva orangutani na jednom stromě taky nakonec umírají, protože jim dojde potrava. Hrajte, dokud nezůstane jenom jeden orangutan.

Ačkoli poslední vyhrává, stejně nakonec umírají všichni, protože samotné zvíře se nebude mít s kým rozmnožit.

----------------------------------

Cherchez la femme. Langur vietnamský: nově objeven a už v ohrožení

... V létě 1995 byl v jedné restauraci poblíž parku Cuc Phuong zabaven langur, který měl na břichu, předloktí a končetinách nezvykle šedou srst… Genetické analýzy provedené na mnichovské univerzitě prokázaly, že se jedná o nový druh… Ale dr. Jorg Adler, ředitel ZOO v Münsteru, má momentálně velký problém: všechny čtyři chycené opice jsou samečci…

z časopisu, nedatováno

----------------------------------

Japonský vědec plánuje znovu stvořit dávno vyhynulé mamuty

... Japonský vědec plánuje použít sperma z těl mamutů zakonzervovaných ve věčně zmrzlé půdě Sibiře ke znovustvoření druhu, vyhynulého před 10 000 lety...

MF DNES, 20. 9. 1997

----------------------------------

„Mezi lidmi je z vyhubených zvířat bezpochyby nejpopulárnější dronte (nebo také dodo) z ostrova Mauricius… V Čechách se o jeho popularitu bezpochyby postaral starší název blboun nejapný… Malá rozmnožovací schopnost, snadný lov a k tomu zdivočelé kočky, psi, prasata, a dokonce i dovezení makakové, přispěli k rychlému zániku druhu. Oficiálně se tak stalo kolem roku 1665…

…Dronta má ve znaku The Jersey Wildlife Preservation Trust, který vydává i časopis The Dodo.“

Miloš Anděra, Vyhubená zvířata, Aventinum, Praha 1998

----------------------------------

30. 3. 1998

 

Dear Andran,

Díky za zaslané kresby anatomie ptáka dodo a fotky jeho sochy. Musel jsi na tom strávit hodně času. Dobrá práce.

Přikládám následující materiály, které by tě mohly zajímat:

  1. Leták s podrobnostmi o našich projektech SAFE (Saving Animals From Extinction), díky nimž zachraňujeme zvířata z mnoha různých končin světa. Pokud by ses chtěl zapojit, můžeš poslat příspěvek na záchranu jednoho z druhů na seznamu.
  2. Seznam knih a publikací, které vydáváme, kde je spousta užitečných informací o ohrožených druzích a jejich ochraně.
  3. List „Divoká zvěř v ohrožení“ vyprávějící o řadě důvodů, proč jsou zvířata ohrožena vyhynutím.
  4. Leták Dodo klubu, což je juniorské členství Jersey Wildlife Preservation Trust.

Díky, že ses ozval. Doufám, že shledáš tyto informace přínosnými a že zas dáš brzy vědět. Měj prosím na paměti, že abychom uspěli v záchraně divokých zvířat, je pro nás tvá podpora důležitá!

 

Yours sincerely,

Maggie Esson

Ředitelka Oddělení pro ochranářské vzdělávání

----------------------------------

Vaše logo (grafický návrh)

bude u naší firmy vedeno po dobu nejméně 12-ti měsíců pod názvem: .........SOB....... ze dne ......23. 1. 98...... V případě, že budete v této době požadovat opětovné zhotovení razítka se stejným grafickým návrhem, přineste sebou tuto kartu a grafické práce vám již nebudou účtovány!

----------------------------------

§ Zákon členů SOBu

Člen spolku SOB musí dodržovat určitá pravidla:

  1. Musí znát o ohroženém druhu 5 základních věcí:
  1. Musí znát, jak druh vypadá
  2. Musí znát jeho výskytiště a biotop
  3. Musí znát příčinu jeho ohrožení
  4. Měl by znát, jak se rozmnožuje (v zajetí)
  5. Měl by znát, kolik jich ještě žije
  1. Musí mít kladný vztah ke zvířatům bez ohledu na to, zdali je to had nebo pavouk, zdali je hezký, nebo ošklivý.
  2. Musí chránit životní prostředí.
  3. Musí studovat věci o ohrožených druzích a přispívat do SOBu.
  4. Musí znát CITES a stupně ohrožení

 

Organizační struktura

SOB

(Andy)

(Andy, Jakub, Dan, Adam, Martina)

----------------------------------

Na SAFE odeslána částka 10 LIBER

na záchranu MAURICIJSKÝCH OHROŽENÝCH DRUHŮ PTÁKŮ

Plus členský příspěvek na DODO CLUB 8 LIBER

ŠEK VYSTAVEN: V ČESKOSLOVENSKÉ OBCHODNÍ BANCE A.S.

ODESLÁN PŘES: CELNICI DO: NATIONAL WESTMINSTER BANK, LONDON

PRO: JERSEY WILDLIFE PRESERVATION TRUST, TRINITY, JERSEY

CELK. ZAPLACENO: 1 007.00 Kč

DNE: 4.5.1998

 

Podpis ředitele: ……Andran Abramjan…….

Podpis ředitel e/ky Sekce B: .....Daniel Košťál.....

Razítko

 

----------------------------------

On the Edge

Newsletter Jersey Wildlife Preservation Trust

č. 81/1998

 

ZACHRÁNĚNA

Mauricijská poštolka skvrnitá byla kdysi považována za nejvzácnějšího ptáka světa. V roce 1974 byli známi pouze čtyři volně žijící jedinci. Dnes jich na Mauriciu volně létá 540, víc než kdykoli v tomto století. Poprvé v historii Nadace můžeme skutečně označit ohrožený druh, s nímž jsme pracovali, za zachráněný…

----------------------------------

Australané chtějí klonovat vyhynulého vakovlka

Domácími zvířaty by se podle ředitele muzea v Sydney Mike Archera mohli stát již za 50 let vyhubení „tasmánští tygři“…

… a to za pomoci genetického materiálu z buněk muzejních exponátů tohoto největšího dravého vačnatce Austrálie…

... Vakovlk z jeho muzea byl uložen do sklenice s alkoholem v roce 1866... Poslední žijící vakovlk byl odchycen v roce 1933 a o tři roky později pošel v zoo v Hobartu…

... Přivést zpět tasmánského vakovlka, kterého britští osadníci nemilosrdně vyhubili, je podle Archera povinností Austrálie…

ČTK, 14. 5. 1999

----------------------------------

Klonovaná ovce Dolly se narodila šest let stará a může brzy zemřít

...Technika klonování narazila na biologickou závoru...

 

ČTK, 28. 5. 1999

----------------------------------

Spolek na

Ochranu

Biosféry

 

PARTIE α (živočichové & mikroorg.)                     OZNÁMENÍ RADY č.1 (o chovech)

 

SEKCE E – hmyz a pavoukovci, oddělení vedlejší – ochrana strašilek

 

CHOVANÝ ŽIVOČICH: pakobylka baculum extradentatum

POČET ZVÍŘAT: asi 10

POHLAVÍ: asi samice

OBDRŽENÍ DNE: asi 3.5.1998

 

ÚSPĚCHY:

 

NEÚSPĚCHY: Na ředitelství uhynuly všechny pakobylky. 4x baculum extradentatum †.

 

Podpis ředitele: ....Andran Abramjan......

Podpis ředitele/ky Sekce E: ....M. Doležal...................... [razítko]

--------------

Je potřeba:

VÍC členů

VÍC času

ČASTĚJŠÍ akce

VÍC práce

VÍC informací

----------------------------------

Praha – Klementinum

Teplota vzduchu (°C) – dlouhodobé absolutní extrémy a denní průměry (od roku 1775)

 

Leden

Den     maximum       rok

5          13,8                1999

6          14,2                1999

7          12,8                1999

sjetina z webu Českého hydrometeorologického ústavu

----------------------------------

„Je nezbytné, aby se nám podařilo zpomalit proces oteplování. Musíme omezit spalování fosilních paliv, která sice poskytují značné množství energie, ale zároveň dochází k uvolňování velkého množství CO2, zastavit kácení lesů a naopak vypěstovat mnoho nových stromů, které jsou schopny zachytit CO2 z atmosféry.“

Steve Pollock, Atlas ohrožených oblastí, Nakladatelský dům OP, Praha 1995

----------------------------------

Při změně mag. pole v okolí uzavřeného obvodu vzniká v obvodu indukovaný el. proud. Tento jev se nazývá elektromag. indukce.

55. hodina fyziky

Tercie B, 1999

----------------------------------

EKO-ELEKTRÁRNA

Princip: Éterový „pták“ se neustále kyvadlově pohybuje (éter stoupá do horní části, ta převáží, spadne do vody, éter zkapalní a vrátí se zpět do baňky, odkud se zase vypařuje). Má na sobě magnet a kvůli vyváženosti i protiváhu. Magnet se přibližuje a oddaluje k primární cívce transformátoru. V té se indukuje elektrický proud a jeho napětí se zvýší pomocí sekundární transformátorové cívky. V době, kdy „éterový pták pije“, se hýbají jiní „ptáci“, a proto je dodávka (či výroba) proudu nepřetržitá.

13. 7. 1999

----------------------------------

Vědci dokázali stvořit život z mrtvé spermie

Odborníci již dokázali vytvořit tvora z mrtvé buňky. To by mohlo dávat naděje na „zmrtvýchvstání“ dávno vyhynulých živočichů. K naplnění vizí, jaké nabízel film Jurský park, máme ale ještě daleko...

MF DNES, 11. 3. 2000

----------------------------------

28. 3. 2000

Dear Andran,

Děkujeme za tvůj dopis Durrellově nadaci. K extrakci DNA se nemůžeme vyjádřit, protože je to pro nás příliš specializovaná oblast. Se svými ideami a dotazy se budeš muset obrátit na univerzity, které daný výzkum provádějí.

My jsme pouze schopni poskytnout podrobné informace o našich vlastních projektech a o ohrožených druzích, se kterými pracujeme. Vakovlčí projekt nemáme, ale zato pracujeme s ohroženým druhem zmije, zmijí Schweizerovou z řeckého ostrova Milos.

Naše Mezinárodní výcvikové centrum je otevřené pouze pro postgraduální biology. Pokud však budeš ve svých studiích pokračovat, možná se někdy v budoucnu můžeš přihlásit. O obsahu kurzu se dočteš z přiloženého letáku.

Díky, že jsi s námi v kontaktu. Doufám, že nalezneš užitečné informace a že se brzy ozveš. Pamatuj, prosím, že tvá podpora je pro úspěšnou záchranu přírody důležitá.

 

Yours sincerely,

Maggie Esson

Ředitelka Oddělení pro ochranářské vzdělávání

 

----------------------------------

Praha – Klementinum

Teplota vzduchu (°C) – dlouhodobé absolutní extrémy a denní průměry (od roku 1775)

Červen

Den     maximum       rok

20       32,4 33,8       1954   2000

21       32,4 35,6       1861   2000

22       33,3 34,9       1861   2000

 

Březen

Den     maximum       rok

12       17,5 17,6       1782 2001

 

Květen

Den     maximum       rok

1          26,8 27,5       1934 2001

3          26,2 28,3       1966 2001

 

Říjen

Den     maximum       rok

2          24,9 25,8       1956 2001

3          25,4 26,1       1929 2001

 

Leden

Den     maximum       rok

28       11,8 14,1       1983 2002

29       11,0 15,3       1983 2002

30       12,0 13,4       1884 2002

31       12,5 13,5       1948 2002

 

Únor

Den     maximum       rok

1          12,6 13,1       1884 2002

2          14,0 15,1       1957 2002

 

Březen

Den     maximum       rok

13       17,1 18,7       1893 2002

 

Červen

Den     maximum       rok

19       31,2 33,9       1934 2002

20       33,8 34,6       2000 2002

 

průběžné aktualizace sjetiny z webu Českého hydrometeorologického ústavu

----------------------------------

Co bude žít na Zemi za 200 milionů let?

„Budoucnost je divoká,“ tvrdí autoři stejnojmenné knihy. Evropu prý ovládnou hlodavci a rosomáci

Londýn – V jednom se vědci, kteří předpovídají podobu života na Zemi za miliony let, shodují všichni – pro lidstvo tu již nebude místo. …

… Část ryb podle vědců opustí oceány. Nebudou o nic větší než motýl, narostou jim křídla a budou cvrlikat. …

MF DNES, 15. 10. 2002

----------------------------------

27. 11. 2003

Členství č. 49818

 

Dear Mr. Abramjan,

Dovoluji si Vás informovat, že Vaše členství v Durrell Wildlife Conservation Trust vyprší 31. 12. 2003.

...

Váš členský příspěvek za rok 2003 činil 26,00 liber. Pomohl nám pokrýt zvýšení nákladů na ochranářské práce, od krmení zvířat v zoo po vyslání výzkumníka na Kubu…

Těšíme se, že se i nadále zapojíte do činnosti Durrellovy nadace a že se nám podaří zachránit mnoho zvířecích druhů dříve, než zmizí navždy.

 

With best wishes,

Caroline Sheehan

----------------------------------

 

Andran Abramjan (*1985) je filmový režisér a zoolog. Vystudoval Přírodovědeckou fakultu Karlovy univerzity a dokumentární tvorbu na FAMU. Ve svých filmech se často dotýká přírodních (Rorýsi, 2013), vědeckých (Bude třeba dalších výzkumů, 2011) nebo společenských témat a pracuje s poetikou absurdity či možnostmi vizualizace. Dokumentární esej Vládnout, pracovat, vydělávat, modlit se, hroutit se získala zvláštní uznání na MFDF Ji.hlava 2013 a jeho poslední film Budovatelé říše letos obdržel Cenu Pavla Kouteckého za celovečerní dokument. Ojediněle publikuje nejrůznější texty a literární překlady (např. W. Saroyan, Mé srdce je v horách, Cylindr, 2016). Na poli vědy se věnoval zejména vizuální ekologii plazů.
 

***

This article was published as part of PERSPECTIVES – the new label for independent, constructive and multi-perspective journalism. PERSPECTIVES is co-financed by the EU and implemented by a transnational editorial network from Central-Eastern Europe under the leadership of Goethe-Institut. Find out more about PERSPECTIVES: goethe.de/perspectives_eu.

Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are, however, those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Commission. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible.

      

 


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít