RP uvádí: Simona Dimitrov

24. 2. 2026

Simona Dimitrov (* 1992) celé dětství snila o profesi novinářky, po studiu mediálních studií a žurnalistiky na FSS MU však zakotvila v PR a marketingu. Aktuálně se kromě marketingu věnuje lektorství angličtiny a svým dvěma dcerám - pětileté a čerstvě narozené. Miluje cizí jazyky, jógu a každou příležitost, kdy se může podívat na film nebo otevřít knihu. Mateřství v ní po letech znovu probudilo touhu zveřejňovat své texty. Fascinuje ji ženská síla, diskuze o feminismu a péče o duševní zdraví. 
IG: @cinnamon_talks

Simona Dimitrov
Autorstvo fotografie: Sofia Krčmář Sämann

 

Šestinedělí

Bolí to uvnitř zvenčí
roztékám se
uvnitř zvenčí
tělní tekutiny jsou nechutný
říkali
nemluv o tom
dejme si radši zmrzlinu 

říkali
maminko podržte si to tady to nemůžete
maminko dejte mi to miminko
maminko vy jste snad ještě nepřebalovala

zapomněli ale říct
že šest neděl nestačí na to
dát se dokupy usmívat se na fotce
bejt dobrá máma
zakousnout se do látkový plínky
když se ti dcera po desáté přisává k prsu
a zavinuje se ti děloha

 

Babičce

Až mi jednou nezasadíš kytky 
odcházím

říkala každé jaro
v kuchyni voněl libeček
chodidla se lepila k podlaze
dvakrát za týden prošla ta sousedka
co jí tak sluší fialová

Chanel pětka 
nikdy nevyčichne
rtěnky a laky vyskládaný
ve dveřích ledničky
jak všichni kamarádi
co se ti uchlastali

Na balkoně
plakaly sazenice
nad křikem školkovejch dětí
a ty sis labužnicky otevřela
místo levný cigarety oplatek

Ale jenom jeden

 

CMP 0

Okolo úplňku
se ti pravidelně promítají
na sítnici stejný diáky
máma napojená na hadičkách
pohla pravou nohou check
začala mluvit check

máma už neobejme check

máma zas obejmout umí check
jako by to ale
nebyla máma

 

CMP I

Deset let umí uběhnout
jak deset papírových diářů
obsahy dialogů
už jsou promlčený

Ve vzduchu bylo čerstvo
nábytek z řetězce 
praskal míň než masiv
sirény tam zněly 
jinak než tady

Tinnitus uprostřed města
chci ho vypnout i teď
ale nelze

Víc než 500 kilometrů od sebe
ne-mocností na dosah levý ruky
mávalas mi do autobusu
opírala jsem se 
o tebe mami
jak o okýnko během cesty na školu v přírodě
po příjezdu jsi mi plakala v náručí
slzy proudily mezi prsty a smáčely ti košili
buď statečná
než najede klonazepam

 

CMP II

Co by si lidi pomysleli
dá to trochu práci
vyjít na vzduch
jedny dvoje troje lázně
stovky formulářů
pár desítek platíček s exotickými názvy
jen trochu víc námahy než ostatním
najíst se učícím příborem 
vymodelovaným z plastelíny
pro batolata

Co by si lidi pomysleli
hele na výlet už asi nepojede
peníze nedopočítá
nebo počkej
na výlet pojede za rok za dva
nebezpečí se výrazně zmenšuje 
až je v její kohortě nicotné

Co by si lidi asi pomysleli
když poprvý šlápne na rohožku před bytem
výhradně pravou prosím
levé se totiž
tak nějak
trochu nechce

 

Dilema

Vše co se má stát se stane
nebo si za to můžeš sama
těžko říct
pod nohama teče popraskanej chodník
na nemocničním dvoře

Perspektiva z vozíku
je značně pokřivená
nechci vás zbytečně stresovat
máte ještě pár týdnů
má to 48 dní a 2 centimetry

Každá fáze života
má svůj soundtrack
tenhle zatím nějak
neslyším
 


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít