RP uvádí: Josef Novotný Liška

15. 1. 2025


Josef Novotný liška (J.N.L.), je studentem estetiky na FF UK v Praze. Ve své tvorbě se věnuje kontrastům, eskalaci situací na pokraj limitní zkušenosti. Často se vyhýbá narativitě ve prospěch rychlého sledu impresí, obrazů. Staví proti sobě jemnost a syrovost.

Foto: JNL

Alsamt / الصمت

odvaha je krásná
jako střepy

jako střepy na nemocniční
podlaze, rozlité mléko a
usedavý pláč 
matek

leží si na srdci, poznáš
to podle zadřených
matek toho velkého
stroje

a stržených závitů
na dětských prstíčcích
počítaly ale nedopočítaly
se návratu

a tak za opakujících
se ran čekají, čekáme
někdo dlouho, někteří by
radši déle

mnohdy zavíráme oči
mnohdy nám je páčí 
sirkami a my, za víčky 
jen šrapnel

 

Caecitas

bestie se krmí drobnými výhrami
s tvářemi olověných mincí
segregujeme prostor, obsazujeme teritoria

divíme se, že škrtič škrtí
zatímco stojíme na slepýši
a k čemu je tvor, který nevidí?

pokáceli jsme les, na jeho místě se 
krásně vyjímá pomník stromům 

stavíme stroje na vypichování očí

systematicky se zbavujeme
Orgánů vidění, my přece
tak neradi pláčeme
ztrátu tekutin pak musíme doplňovat 
isotonickými drinky 
v zářivě barevných lahvičkách, a to se
alespoň z hlediska finančního
zkrátka nevyplatí

 

Parazit

dlouho jsem neměl co psát, dokud
jsem neprorazil hlavou strop
ten skleněný strop, který
jsem budoval tak dlouho

dokud jsem neroztříštil
všechny krásné ornamenty
až do jednoho

dlouho jsem poslouchal
praskání kostí v
pravidelných rytmech

fraktury, vlásečnice se rozpínají
jen aby se znovu zacelily
silnější než předtím

 je těžší a těžší je prolomit

v opakovaných úderech a porušené
kůži jsem bažil po excesu
po hluché transcendenci

jako červ jsem se prokousával
mokvajícím masem
a pak slova začala křičet
a volně prýštit z nezacelených ran

stačilo jen je nechat
jen nechat
stal jsem se sám
svým parazitem
 

Sutura

chodidla na zemi, lokty na kolenou
předloktí se vzpírají, vertikálně
vůči zemi
hlava, čelo v dlaních, vlasy
spouštějí se, tečou mezi prsty

protéká mi to všechno mezi prsty

ostříhat vlasy, ustříhat prsty
zahradní nůžky se zaseknou
o kost, musíš stříhat v kloubech
ztrácet, poztrácet vědomí
jako přátele z dětství

víš jak to zní
když se louskají vlašáky?
 


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít