Dva krát tři pedály
Jsem majitelkou řidičského průkazu. Nazvala bych se však řidičkou? O tom už by se dalo jen polemizovat. Za čtyři roky, co mám tuto kartičku v peněžence, jsem na silnice vyjela jen zřídka. Strach udělal své a se studiem v Hradci Králové, kde se všude dostanete na kole či pěšky, nebylo potřeba auto využívat. Když se mi proto dostala do rukou kniha Dva krát tři pedály od Petra Kulta, nečekala jsem, že mě čtení o autoškole tak zaujme. A už vůbec jsem nečekala, že to bude taková zábava.
Petr Kult (* 1998), absolvent činoherního herectví na DAMU a známá tvář Klicperova divadla, má daleko do stereotypní představy instruktora autoškoly, jakého si asi všichni představíme. K práci v autoškole se dostal kvůli pandemii covidu-19, kdy divadla stagnovala a on hledal novou životní cestu. Možná právě díky jeho uměleckému zázemí je kniha napsaná s obrovskou lehkostí, humorem, a hlavně s pochopením pro nás, obyčejné smrtelníky, kterým dělá problém i po desáté jízdě bezpečně koordinovat spojku, řazení a sledování značek.
Jak autor píše v úvodu, je to odpočinkové čtení, které si prakticky můžete otevřít na jakékoliv stránce a na pár chvil se nebudete nudit. Text se sice místy opakuje (což autor sám hned v první větě přiznává), ale rychle a příjemně se čte. Do vlaku ideální. Pobavila mě Kultova taxonomie, když rozděluje své žáky do kategorií podle chování za volantem a celkového přístupu k autoškole – například na šneky, introverty, závodníky, overthinkery nebo feláky. Pokud se v této části nenajdete, můžete se alespoň pousmát nad tím, jak trefně (i když lehce bagatelizovaně) jsou jednotlivé kategorie popsány. Já sama se našla v mnoha z nich.
Kniha ale zdaleka není jen autorovým monologem. Zahrnuje i množství rozhovorů s dalšími lidmi z oboru, instruktory i komisaři, kteří nabízejí pohled na autoškolu ze sedadla spolujezdce. Dva krát tři pedály rozhodně nepředstavují učebnici pravidel silničního provozu. Jde o pohled z druhé strany, o nahlédnutí do hlav instruktorům, kteří se snaží předat své zkušenosti v mnohdy velice stresujících podmínkách – jak pro ně, tak pro žáky i žačky. Petr Kult se prostřednictvím svého přístupu snaží ukázat, že dobrý učitel autoškoly musí do jisté míry fungovat jako zdatný psycholog a empatický pedagog v jednom.
Pokud máte autoškolu čerstvě za sebou, právě si ji děláte nebo se jako já občas bojíte sednout za volant, tahle kniha vás zaručeně uklidní. Ujistí vás, že v tom stresu nejste sami. A hlavně vám připomene, že i ti na první pohled nejpřísnější instruktoři jsou jen lidi, kterým záleží ve finále na tom, abychom z autoškoly odcházeli jako ohleduplní a slušní řidiči.
Petr Kult: Dvakrát tři pedály, Praha: CPress, 2026.
