Vznik Československé a České republiky z astrologického pohledu, Energie, úkoly a výzvy
Astrologický výklad neznamená vyčtení osudu z rozestavení planet a hvězd, ale je spíše popisem tendencí, sil a archetypálního „nastavení“, které mohou naše životy ovlivňovat, říkají moderní astrologové. I skeptikovi, který nemusí věřit v tajemné propojení kosmických sil, může takový výklad přinést inspirativní náhled a podnět k přemýšlení. Jak se tedy střetávají mužské a ženské energie, nápaditost, zralost, vztah k autoritám, individualismus a schopnost spolupráce a řada dalších momentů v horoskopu celé naší společnosti, jejíž československá a později česká státnost se „zrodila“ pod hvězdami v roce 1918 a podruhé při rozpadu Československa v roce 1993?
Navzdory přetrvávajícím předsudkům je astrologie zajímavou a inspirativní disciplínou, která nám umožňuje sledovat lidské osudy i významné události z nadhledu a většího měřítka, než jsme zvyklí. Epistemologie přetrvávajícího vědeckého paradigmatu tvrdí, že velké kosmické pohyby nemohou fyzikálně nijak ovlivnit duševní a tělesné projevy člověka a projevy událostí, resp. nemůžeme tento vliv nijak dokázat. Souhlasíme s tímto názorem v rámci newtonovsko-descartovského paradigmatu, jehož perspektiva ovšem nevytváří dostatečný rámec pro chápání, jež by zahrnovalo i energetický a spirituální rozměr. Sledujeme však pozorně vznik nového vědeckého paradigmatu, jehož jednoduché základy jsou formulované např. v „Manifestu post-materialistické vědy“ (viz web České transpersonální společnosti) a uvědomujeme si, že právě překračování hranic stávajícího způsobu poznávání a zkoumání je nadějí na návrat astrologie do rodiny vědeckých disciplín, jak tomu bylo až do raného středověku. Nicméně astrologie je svou povahou introvertní naukou, jež nevyžaduje ani tak granty a pokusy, jako spíše trpělivost, smysl pro čas (kairos i chronos – posvátný i praktický) a talent vhledu. Zůstane tedy vždy spíše mimo mainstream. Tak i náš příspěvek formulujeme jako náhled pro inspiraci a zamyšlení, nikoli jako platnou a pevně danou hypotézu.
HOROSKOP ČESKOSLOVENSKA
Jak upozorňují naši přední astrologové, jednoznačný horoskop pro vznik Československa nemáme, neboť neznáme přesný čas, který bychom mohli považovat za „zrození státu“. Nicméně i horoskop dne (28. 10. 2018) je dostatečně výmluvný. Slunce a Merkur, symboly seberealizace a komunikace, jsou ve Štíru, Luna (ženský prvek představující kořeny a výživu, rod a rodinu, mateřství a pocitovou vnímavost), Saturn (přísný kontrolor a strážce „karmy“ a vývoje, který nám klade do cesty překážky, abychom dozráli) a Neptun (fluidní, mlhavá, neurčitá energie plynutí bez hranic) jsou vedle sebe (ve vztahu tzv. konjunkce) ve Lvu, Pluto (stínové energie čekající na regeneraci a pobízející k transformaci) a Jupiter (hojnost, úspěch, štěstí, růst) jsou v Raku, Uran (energie změny‚ a osvobození) ve Vodnáři a Mars (mužská ohnivá energie boje a sebeprosazení) ve Střelci.
Štír sám o sobě je nejnáročnější energií: představuje setkání s „temnou“ stránkou reality, se zraněními a se smrtí. V modu cyklického času je rozkladem a znovuzrozením, transformací a transmutací. V nezralé podobě (v „nízké vibraci“) se projevuje zákeřností, manipulací, strachy, bolestí, tragédiemi, ve zralé podobě (ve „vysoké vibraci“) schopností nahlédnout naši dualitní realitu a naučit se s ní zacházet – včetně dovednosti temnou realitu zvědomovat, ale nenechat se do ní zatáhnout (nežít ji v projevu, ale udržet ji ve vědomí). Taková energie vložená do kolébky nového státu je vskutku velkou výzvou. Nepochybně tedy dala naší republice do vínku tvrdé zkoušky rozpadu („smrti“) a znovuzrození, kde ovšem „dobro“ a „zlo“ jsou náročně promíchány (to je vidět např. u „osvobození“ naší země Rudou armádou v roce 1945, jež se ukázalo ne až takovým osvobozením). Tady je potřeba aktivovat Merkura ve Štíru, energii intelektu a bystré mysli v nejpronikavější formě, který dokáže rozlišit zrno od plev a neúnavně na ně upozorňovat. Zároveň možná Merkur ve Štíru předznamenává náročný osud česko-slovenských intelektuálů, kteří se často stávali „proroky“ varujícími před iluzí a lží a byli za to perzekvováni. Tato tendence přetrvává dodnes, i když nová Česká republika, resp. Merkur jejího horoskopu zrození, posunul roli intelektu do Střelce.
Neméně zajímavé je spojení Luny, Saturna a Neptuna ve Lvu. Jak Luna, tak Neptun jsou ženské planety, dochází tedy ke vkladu (opakujícím se i v horoskopu České republiky) mužské ohnivé energie ženám v Československu (a Česku). Domníváme se, že tato konstelace mj. posiluje aktivní (možná až přeaktivní) mužskou energii u českých žen, která (z mého osobního pohledu ženy a astroterapeutky) není zdravá, pokud s ní nepracují a zůstanou v jejím plném vleku či dokonce zajetí. Málokterá žena v Česku je od narození přirozeně a klidně spojena se svým ženstvím, pasivním, radostným „jenom-bytím“ v těle, se zdravým sebevědomím a nasycením, bez ambic být uznána společností (jinak „nemám cenu“). Pokud jsou zde ženy ve skutečné ženské energii (nemám nyní na mysli modus propagovaný lifestylovými ženskými časopisy, který je spíše karikaturou…), je to drtivou většinou výsledek vnitřní i vnější práce
a úsilí.
Lev zároveň posiluje energii sebehledání (kdo jsem), sebeurčení (proč tady jsem) a zdravé seberealizace (co mám dělat): odtud výrazná činorodost, tvořivost a podnikavost Čechů a Češek ve srovnání např. s jinými slovanskými národy (pokud tedy přijmeme tezi, že jsme Slované – jazykově ano, ale etnicky je to vzhledem k naší historii a geografické poloze spíše pochybné). Zároveň se tím ale posiluje individualismus, touha „udělat si věci sám a po svém“, což ztěžuje kolektivní spolupráci.
Luna mj. vyjadřuje náš vztah ke kořenům, tj. i k zemi, kde žijeme, a naše prociťování. Není od věci připomenout, že vztah Čechů k vlastní zemi byl a zůstává komplikovaný. Navzdory vysoké životní úrovni, krásné krajině, aktuálně i míru a demokracii je „národním sportem“ stěžovat si na Česko a Čechy. Zde můžeme odkázat na blízkost Saturna a Neptuna, kteří vztah a cítění k zemi ztěžují a halí do iluzí.
Saturn vytváří pocit tíhy, překážek, hierarchických struktur, které člověka svazují a omezují. Vliv Saturna na naši zemi posiluje i její tvar, totiž prostor ohraničený horami, tj. uzavřený. Citlivější jedinci mohou v těle vnímat změnu energií a plynutí, když hory překonají, či pocit „pokličky“, když se vracejí domů. (V letadle není možnost tento pocit reflektovat, ideální je spíše cesta autem či pěšky). Vliv Saturna vytváří i jistou konzervativnost, strach z nového a neznámého, náročné prosazování změn. Celkově potom chybí pocit svobody a lehkosti, že „věci jdou hladce“, „nové nápady jsou prosazeny“: naopak je posilován pocit „nejde to“. Jakákoliv změna vyžaduje k prosazení více úsilí, než by bylo obvyklé bez akcentace Saturnem. (Podobná konstelace přetrvává i v České republice, viz dále.)
Situaci dále zkomplikovala blízkost Neptuna. Ve své nezralé podobě je Neptun mj. energií oběti a posiluje tedy viktimizaci a uvěznění v dynamice „oběť – agresor – spasitel – mučedník“. Známý národní leitmotiv „my za nic nemůžeme, cizí nám ubližují, jsme zrazováni“, který byl historiky přesvědčivě vyvrácen, se v kolektivním vědomí vytrvale drží (viz zatím nedostatečná reflexe a přijetí témat jako krutý odsun německého civilního obyvatelstva po druhé světové válce či kolaborace Čechů se Sověty za komunismu). Neptun dále posiluje iluze o naší velikosti (Lev), resp. malosti a bezmocnosti (stín Lva) a unikání (např. unikání ze společenské a politické spoluodpovědnosti „na zahrádky a chaty“ nebo alkoholismus, tj. legálně tolerovaná a oslavovaná droga, zvláště v podobě „národního nápoje“, piva). Ve vysoké vibraci je Neptun Spiritualitou (vědomím Ducha) a Láskou: zatím jsme ve stadiu, kdy spíše naši Lásku a Spiritualitu zakrývá a mlží pseudovlastenectvím (při pivu a sledování zápasů českých sportovců – což jsou aktivity, které kvalitě veřejného prostoru nijak nepřispějí) nebo naopak střízlivou zdrženlivostí v projevování jakýchkoliv citů k vlasti, ba dokonce ironií, cynismem a pomlouváním. Jen nepřiznat, že to tu mám vlastně rád/a… Zároveň bych ale chtěla zdůraznit, že nepřijímám tezi o Češích jako „nejateističtějším národě v Evropě“. Tezi většinou razí představitelé křesťanských církví. S ohledem na specifický historický vývoj a geografické postavení Čech jsem naopak přesvědčena, že Češi jsou národ spiritualitu hledající, nejsou však náboženští, protože mají nedůvěru k organizacím (zvláště hierarchickým, jako je mj. římskokatolická církev). Možná lepším přístupem by bylo uznat, že ve svobodné společnosti mají lidé možnost rozvíjet svoji spiritualitu skrze individuální hledání, a nijak to neposuzovat. Duch si skutečně vane, kam chce!
Dále ještě zmiňme význam znamení Lva pro Čechy v souvislosti s hlavním městem Prahou. Lev je na úrovni mikrokosmu těla spojován se srdcem: Čechy jsou srdcem Evropy a srdcem Čech je Praha. Praha měla vždy jinou energii než venkovská krajina Česka. Byla sebevědomější, multikulturnější, má zálibu v luxusu, ráda se předvádí. Zároveň projevuje i stínové stránky Lva – dělá „haura“, i když na to nemá, slova a sebeprezentace někdy předbíhají činy a skutečnou realizaci, sebevědomí je přehnané a přehlíží „zbytek“ země. Nicméně vliv Prahy na zemi je zásadní, o čemž svědčí i „totemové zvíře“ – lev v našem státním znaku.
V horoskopu vzniku ČSR dále považujeme za důležité energie Marse ve Střelci – ohnivá mužská energie hledající pravdu, vyšší smysl a spravedlnost, a Urana ve Vodnáři – vzdušná mužská energie toužící po osvobození, prolomení starých pout. Viz projev kněze Isidora Zahradníka 28. října 1918 se slovy: „Navždy lámeme pouta, v nichž nás týrali věrolomní cizáčtí a nemravní Habsburkové. Povstali jsme k naší samostatnosti. Jsme svobodní a naši svobodu nám nikdo nevezme, jen kdybychom se jí sami zřekli. Přísaháme, že chceme této svobody se státi hodnými.“ Uran Vodnáři vládne, je to tedy nejlepší možná konstelace pro uskutečnění svobody a změny. Obě planety posilují idealismus a hledání svobody (včetně lekcí jejího ohrožení, zkreslení, uzmutí, vzdání se jí), což jsou silná témata dodnes v kolektivu českého národa rezonující a formující naši kolektivní psyché.
Nakonec zmiňme Pluta a Jupitera v Raku. Raku vládne již zmíněná Luna: je to ženská vodní energie péče, citů a pocitů, emocí, kořenů, mateřství, domova, bezpečí a jistoty. Jupiter říká, že jde o dar a štěstí („dar republiky“, „dar české země“), Pluto ale upozorňuje, že s ním bude spojeno mnoho utrpení a výzev k transformaci. Opět se tedy dotýkáme tématu, na který upozorňují lidé, kteří pracují s energií české země, totiž skutečnosti, že ženská energie je zde oslabena, ba dokonce traumatizována. Ženy i muži jsou většinově uvízlí buď v mužské energii mentálního hodnocení, obhajování „pravd“, odpojení od srdce a citového vnímání, nebo v nezralé ženské energii – emocích, nezpracovaných křivdách, neschopnosti odpustit, unikání. Lze také říci, že se ke své zemi chováme macešsky – nebo se ona chová macešsky k nám? Obojí je propojené, obojí platí.
K doplnění např. slova terapeutky Marie Novákové: „Asi před dvěma lety jsem si udělala osobní pouť na horu Říp s otázkou, proč to stále u nás v české zemi tak nefunguje. Dostala jsem odpověď, že je to proto, že jsou zamrzlá srdce matek, přestože jsme zemí se silnou mariánskou tradicí a silnými keltskými kořeny. V té odpovědi je obsaženo mnohé… Zkuste si hned v tuto chvíli promyslet a procítit, jakými proměnami prošlo mateřství jen během posledních čtyř generací. Čím rychleji se vydáme cestou porozumění místo hledání viníků, tím rychleji dojde skrze individuální proměnu každého z nás k nápravě. A odpustit neznamená souhlasit. Nesetkala jsem se s nikým, kdo by v sobě nenesl nějaké zranění skrze absenci mateřské lásky, ale znám mnoho statečných a odvážných lidí, kteří s tím pracovali a osvobodili se.“
HOROSKOP ČESKÉ REPUBLIKY
Česká republika „se narodila“ o půlnoci 1. ledna 1993. Slunce, Uran a Neptun stály v Kozorohu, jemuž vládne Saturn: opět je tedy zdůrazněna energie přísného kontrolora, učitele dospělosti. Což nepochybně rozčiluje hlavně obyvatele uvízlé v pubertální fázi vývoje, kteří se následně rebelsky „bouří proti systému“, autoritám a otcovským postavám. Tato konstelace tak není ideální pro realizaci moderní zralé politiky, jež vyžaduje pružné a odpovědné občanstvo respektující a tvořící otevřenou společnosti (nikoli ji zneužívající). Onen „protest proti systému a řádu/zákonu“ nabývá i v souladu s kolektivními celosvětovými změnami až epidemické podoby. Mnoho rebelů si ovšem neuvědomuje, že v tomto „starém systému“ žijí a tvoří ho svými myšlenkami a činy, využívají jeho komfortu (jezdí po silniční síti, jsou napojeni na elektřinu, vodu, plyn, využívají, až zneužívají úřady, školský systém, zdravotní systém a jiné instituce), a to i tehdy, kdy se snaží být co nejvíce samostatní. Potkávám se s rebely, kteří hojně čerpají ze systému sociálních dávek a porušují zákony země, jež je vyživuje – co k tomu dodat?
Ať máme k systému jakýkoli emoční vztah, je důležité ho ctít jako ochranu společnosti proti chaosu nebo jednoduše uznat, že je silnější než my. Starý systém má kvality konzervativních institucí lpících na formě (což je ostatně úkol Saturna) – nejlépe je to vidět např. u právního nebo školského systému, což jsou samy o sobě saturnské instituce. Nový systém (vysokovibrační Saturn) má kvality pružné, citově otevřené, laskavé, trpělivé, praktické. Uznává hodnoty Země/Gaii a ctí hmotný svět (což je mimochodem židovská část našeho kulturního dědictví). Je třeba zpochybnit v naší mysli zakořeněný apokalyptický model změny paradigmatu: neplatí, že staré paradigma je potřeba nejprve zničit, aby vzniklo nové (jako je tomu např. u nacistické a komunistické ideologie). Nové paradigma klíčí v přítomnosti a mnohdy pod ochranou či v „závětří“ starého paradigmatu, často existují paralelně a mohou se postupně buď nahradit, nebo se rozdělit (a rozdělit tak i obyvatelstvo, které vědomě, podvědomě i nevědomě do změny jde či nejde). Relevantnějším obrazem než „apokalyptičtí jezdci ničící krajinu“ je les s jeho starými stromy chránícími stínem mladé výhonky, jež nabývají síly: staré stromy časem padnou a představují výživu pro nové, jež jsou již natolik silné, že obstojí na Slunci (extrovertní realizace, veřejný prostor, mainstream). Výzvou, na kterou vznik České republiky odkazuje, je tak růst k odpovědnosti a zpracování traumat spojených s autoritami a řádem, vlastními i cizími. Dlužno dodat, že Saturn stojí ve Vodnáři, tj. blokuje a brzdí samotnou změnu a osvobození, které byly naopak při vzniku ČSR tak podporovány. Jde tedy obecně o lekci trpělivosti a mravenčí práce ve vnitřní i vnější realitě.
Luna je v novém horoskopu opět v ohnivém mužském znamení Berana (archetyp Amazonky), lekce pro ženy a ženskou stránku mužů tedy trvá. Podle hlubinné spirituality je úkolem žen naučit svět milovat – s Lunou v ohnivých mužských znameních, která spíše posilují radikální feminismus, je těžké vůbec tento úkol přijmout. Viz současný spor o jesle, resp. školky pro dvouleté děti, kde hlavním argumentem zastánců je seberealizace ženy: na skutečnost, že žena v roli matky není na světě sama za sebe a pro sebe, že dítě je s ní minimálně do tří let energeticky propojeno a komunikuje s ní skrze její přítomnost, vůni, dotek a jiné neverbální signály, a že tedy oddělení dítěte od matky v tak raném věku v mnoha případech způsobuje trauma, se zapomíná. Obhájci dětí jsou obviňováni ze zabraňování seberealizace ženám. A trauma se dále cyklí.
Mars, mužská ohnivá síla bojovníka, je naopak v Raku, což odvaze a samostatnosti českých mužů též neprospívá. Podpořena je naopak závislost na matkách, resp. nezpracované vztahy s matkami, určitá měkkost, pohodlnost, zápecnictví (viz poněkud škodlivý archetyp „hloupého Honzy“). Pro české muže je obecně energie bojovníka velikou výzvou. Není asi třeba rozebírat, jak dopadají hrdinové v českých dějinách. Přitom jsme jich měli mnoho! Dokážeme je však rozeznat – a dokážeme je ctít? Za všechny připomeňme stále trvající dohady kolem bratří Mašínů. Vlny perzekuce a emigrace nás připravily o podnikavé, statečné, svobodomyslné občany a ani po vzniku Česka je nedokážeme ocenit (téma „macešství“ vlasti vůči jejím rodákům). Mars je navíc v postavení opozice (protikladu) vůči skupině planet v Kozorohu, takže přetrvává lekce zpracování vztahu k otci a rodičovským postavám a úkol nalezení rovnováhy ve vztazích a vlastní jedinečnosti, kterou bez mindráků a obviňování druhých sebe-vědomě žiji (doplňující osa Váhy-Lev).
Téma komunikace a intelektu zůstává silné – Merkur se posunul do Střelce, který zdůrazňuje hledání smyslu, pravdy a spravedlnosti. Pozitivem této konstelace je posílení občanské společnosti v nové generaci, aktivit ve prospěch komunity a lepšího, spravedlivějšího života celku, skvělé nápady a zohledňování mezinárodního kontextu (překročení horizontu „malý český rybníček“). Negativem je přecenění aktivismu (tj. nerovnováha mužské a ženské polarity), může i pokulhávat realizace, zvláště pokud je neuctěný Saturn (systém).
Osobně se domnívám, že právě energie Merkura/Blíženců nejvíce ovlivňuje kolektiv „českého národa“. V „pozitivním“ modu nám dává smysl pro humor, bystrost, vzdělanost, lásku ke knihám, zkoumavost a zvídavost, nápaditost, umění improvizace, schopnost přežít historická dramata s určitou dávkou nadhledu. V „negativním modu“ nám dává rozpolcenost a rozdělení (dvě tváře Blíženců), přílišný důraz na rozum a posiluje nedospělost, mladickou nerozvážnost a neodpovědnost, originální osobitost, jež brání spolupráci v kolektivech a ctění pravidel systému.
Plutonská lekce zůstává ve své naléhavosti – Pluto je ve Štíru, kterému vládne, tj. tlak na hlubinnou transformaci trvá. Psychoterapeutka Eva Labusová mluví o neléčeném „kolektivním traumatu“ (nereflektovaných, nepřiznaných a neléčených zraněních a strachu), jehož posledním projevem jsou mj. nedávné prezidentské volby. Jupiter nabízí hodnotu rovnováhy – hledání kompromisu, smíru diplomatické korektnosti, která zabraňuje vyhrocení sporů a bojům. Tuto hodnotu silně vnesl do kolektivního pole první prezident České republiky Václav Havel (Slunce ve Vahách), a i když je dnes z mocenských pozic často zpochybňována, je k dispozici všem, kteří chápou, že boj, neřku-li revoluce, ničemu nepomohou, ba naopak – vedou jenom k další destrukci a oslabování důvěry a nejednoty. Váhy dávají kolektivnímu poli slušnost a ochotu se domluvit, i když s oponentem nesouhlasím, dle hesla „lepší špatný mír než spravedlivá válka“.
ZÁVĚR
Oba horoskopy představují spojení osobních i kolektivních energií, jež působí na vědomé, podvědomé i nevědomé úrovni. Zároveň zdůrazněme, že tyto energie nejsou determinací (předurčením), ale inklinací (sklonem) a můžeme s nimi spolupracovat. Mnoho je dáno, zároveň je ale zachován prostor pro svobodnou volbu. Touto volbou se rozhodujeme – vědomě, podvědomě i nevědomě – zda budeme dané energie žít nezralým, či zralým způsobem. Jasně je tedy vidět provázanost osobní volby a stavu kolektivního pole. Jinými slovy, jednotlivec může ovlivnit dění v kolektivu. Jak říká epigenetik Bruce Lipton, „Člověk je osobně zodpovědný za všechno ve svém životě, jakmile si uvědomí, že je osobně zodpovědný za všechno ve svém životě.“ Berme naši osobní proměnu jako službu milované zemi (státu), kde jsme se narodili – zkoušené, odmítané, pomlouvané, a přesto stále krásné a vyživující.
***
