COP28 skončila a kácení lesů v Litvě pokračuje
Obyvatelé Litvy, kteří si odnepaměti vážili stromů a přírody, nyní čelí ekocidě. Po tisíce let byly staré litevské lesy považovány za posvátnou a neoddělitelnou součást ekosystému. Kácení stromů zde bylo kladeno na roveň zabití člověka. Ted‘ mohou být tytéž posvátné stromy, které lidé po generace ochraňovali, pokácené, ošetřené různými chemikáliemi a naskládané do krabic v prodejnách IKEA. Na klimatické konferenci COP28 pořádanou OSN zůstal problém litevské ekocidy nepovšimnut a stal se zářným příkladem nesouladu mezi proklamovanou klimatickou politikou EU a jejím reálným uplatňováním. Zatímco se v regionu vyvíjí snahy zaujmout pozici lídra udržitelného přechodného období na světové scéně, EU se jen stěží daří životní prostředí tohoto pobaltského regionu skutečně chránit.
„Pralesy (primární lesy) jsou důležité z kulturního i estetického hlediska. Jsou zásadní pro náš duchovní život a odpočinek. Ostatně, i pohádkové postavy a hrdinové fantasy knih neobývají mýtiny,“říká dr. Mindaugas Lapelė, člen organizace Sengirės fondas (Pralesní fond). Vnímání přírody jako posvátné samozřejmě není vlastní jen Litevcům, podobný přístup bychom našli na různých místech na světě – od lokálních komunit v Amazonii, pro které jsou lesy zásadní pro vnímání vlastní spirituality a kultury, až po Palestince, kteří pociťují hluboké vazby na olivovníky, které symbolizují jejich spojení se zemí. Pro ty, kteří jsou dodnes v kontaktu s dědictvím svých předků, je stále trvající ekocida velmi znepokojující bez ohledu na to, kde zrovna probíhá.
Kvůli neznalosti a vysoké korupci se Litva stala druhým největším dodavatelem dřeva pro švédský nábytkářský gigant, což odlesňování v dříve chráněných oblastech ještě více urychlilo. Nezřídka se tak dělo pod záminkou přínosu pro ekosystém lesa. Litevská nevládní organizace „Girių spiečius“ (Sdružení lesů) vydala prohlášení, v němž vyzvala ministerstvo, aby pozastavilo povolení k těžbě dřeva vydaná pro 565 území. K iniciativě se přidali umělci, kteří v ní využili různé kreativní způsoby, jak na tento problém upozornit. Významného vítězství nedávno dosáhl Fond obrany veřejného zájmu (Viešojo intereso gynimo fondas), který se snažil zabránit odlesňování v chráněných územích. Tento měsíc širší komise soudců Nejvyššího správního soudu Litvy přijala konečné rozhodnutí o zákonnosti rozsáhlé těžby lesů v oblastech Natura 2000, ve kterých probíhala těžba, i když jsou právně chráněny podle směrnic EU o ptácích a přírodních stanovištích. Vyplývá to z žaloby Evropské komise proti Rumunsku kvůli masivní nelegální těžbě přírodních lesů, která byla zahájena na základě stížnosti charitativní organizace ClientEarth. Z dlouhodobého hlediska však občanská společnost nemůže donekonečna zaplňovat mezery v nedostatečném vymáhání práva.
EU chybí pravidla pro prevenci ekocidy
Podle Organizace pro výživu a zemědělství Spojených národů (FAO) ze zemského povrchu od roku 1990 zmizelo 420 miliónů hektarů lesů. To odpovídá rozloze skoro celé EU. Dochází však také k pozitivním změnám – minulý měsíc dosáhl Evropský parlament a Rada Evropy předběžné dohody ohledně zákonu EU o obnově přírody, jehož cílem je obnovit alespoň 20 % pevninských a mořských oblastí EU. Aktuální dění v Litvě však poukazuje na alarmující propast mezi oficiálním zněním zamýšlených opatření a jejich skutečnou implementací.
Zde je potřeba mít na paměti, že IKEA požaduje pouze certifikované nebo zpracované dřevo, které odpovídá standardům Forest Stewardship Council (FSC), čímž oficiálně stvrzuje, že se drží etických závazků. Vyšetřování monitorovacích subjektů, jako je například Earthsight, však odhalilo, že i nadále dochází k porušování těchto závazků, což následně vyvolalo otázky ohledně účinnosti certifikace FSC, kterou někteří aktivisté označují za „známku smrti“. Shodují se, že by ztráta této certifikace pomohla stromy lépe chránit. Inspiraci nachází v sousedním Lotyšsku, kde část státních lesů o tuto certifikaci přišla.
„V Litvě neexistuje žádná efektivně fungující instituce, která by mohla pomoci místním komunitám v případě podezřelé těžby dřeva. Za tímto účelem byla vytvořena nevládní organizace „Girių inspekcija“ (Lesní inspekce). Vytváříme platformu, kde mohou lidé nahlásit nelegální těžbu, získat pomoc a instrukce, jak v takových případech postupovat a co dělat, aby k ničení lesů vůbec nedocházelo,“ uvedl mluvčí iniciativy Laurynas Žemaitis.
Výhledy do budoucna
Litevskému ministerstvu životního prostředí, které veřejně vyjádřilo podporu cílům udržitelného rozvoje podle OSN, Litevci přezdívají „Ministerstvo exploatace životního prostředí“ a ministr, jehož strana patří k většinové koalici, obdržel na základě opakovaného upřednostňování krátkodobých ekonomických zisků na úkor ničení životního prostředí, výzvy k rezignaci. Nedávno vybraní členové litevského parlamentu iniciovali hlasování o celostátním referendu o omezení a zákazu těžby dřeva v chráněných oblastech. Strany vládní koalice hlasovaly proti tomuto návrhu. Pokud se situace okamžitě nezmění, může velmi brzy dojít k nevratnému poškození biodiverzity.
„Každý strom je takový samostatný ekosystém s množstvím různých mikrobiotopů (suché větve, ořezy, kůra, shnilé dutiny atd.), které jsou důležité pro řadu běžných i ohrožených druhů. Dnes je ohroženo 36 procent z 566 druhů uvedených v Červené knize ohrožených druhů Litvy. Důvodem je kácení stromů a tradiční hospodaření v lesích,“ uvedl dále Mindaugas Lapelė. Situace v Litvě je však odrazem většího problému, kterému čelí EU a celý svět: balancování mezi ekonomickými zájmy a zájmy lidí a planety. I kdyby se povedlo složitou situaci v Litvě vyřešit, bez zásadních změn myšlení a regulace se jednoduše může přesunout do jiné země. Například Světová banka zveřejnila důmyslně formulovanou zprávu o Bhútánu, která vyzdvihla Bhútán jako jedinou uhlíkově negativní zemi na světě a kritizovala, že pouze 7,3% tamější lesní plochy je obhospodařováno na komerční bázi.
Aby si lidstvo zachovalo zdravou planetu, musí zajistit také ochranu starých lesů. To vyžaduje nejen řešení systémových problémů, jako je korupce, neefektivní certifikační systémy a vliv lobbingu, ale také prosazení zásadní změny pohledu na přírodu – ať už ji vnímáme jako zdroj, který je třeba využít, nebo jako posvátnou a nedílnou součást planety. Ať už se spoléháme na znalosti domorodců nebo na právo životního prostředí, je důležité zdůraznit, že staré lesy si ochranu jednoduše zaslouží.
Z litevštiny přeložila Anna Sedláčková.
Článek byl původně publikován v litevštině na Bendra.lt.
––
***
This article was published as part of PERSPECTIVES – the new label for independent, constructive and multi-perspective journalism. PERSPECTIVES is co-financed by the EU and implemented by a transnational editorial network from Central-Eastern Europe under the leadership of Goethe-Institut. Find out more about PERSPECTIVES: goethe.de/perspectives_eu.
Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are, however, those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Commission. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible.
