RP uvádí: Olga Wawracz

odjakživa tu bydlím jen s chimérou můry

sekvoj s růstovou poruchou
jako nemoc
která nám umožňuje dýchat

zítra odejdu
holýma rukama zaškrtím kohouty
v mizerně placeném boji o důstojnost
takhle to bylo
takhle to bude

snídám tu v prázdném domě
ruka na stole bělavá diagnóza
prostřeno
pro pět

chystáme rituál nového obydlí 

vylomené dveře
vlhký vzduch
mykóza zdí

tak moc jsme vrostli do opouštění
až jsme se vzdali příslušnosti k tělu
odteď se jedná
jen o tanec vaty

v mastné krabici usnula kočka
na válu věcí
které jsme neunesli

pane nejsme hodni abys přišel k nám

ale řekni jen slovo

a usneme v péřovém spacáku z Číny
až husy odletí
a v krbu dohoří
poslední
vůle

nadnárodní krize prosakuje městem 

ve večerce zbraň
a u ní člověk jako já
musí to tak být tvrdí pracovnice pošty

tam kde jsme se našli teď stojí cizí stráže

raději jim neříkej
o stuhách mezi lidmi
před cizími pomlčme o barevnosti těl

tam kam bychom utekli
se nedá dojít ve dvou

není to jak vyslovit 

některé boje musejí zůstat
v nepoměru dějin

chvění zorniček předpoví zítřejší počasí
i když ho známe už týdny
vítr bude severní a jako vždy z manšestru

nelze to pojmenovat
nultá světová válka
v Sudetech právě shořelo město nicméně

pravý hrdina se
k vítězství
nehlásí

beru tě za ruku 

zevnitř a do lesa

nesmíš se vrátit pokud je světlo

k šumění krajiny
vydechuj pomalu
je to jen veliký šeptavý mír

k výkřikům akátů odpověz mlčením
jsou to jen průplavy
je to jen strach