odjakživa tu bydlím jen s chimérou můry
sekvoj s růstovou poruchou
jako nemoc
která nám umožňuje dýchat
zítra odejdu
holýma rukama zaškrtím kohouty
v mizerně placeném boji o důstojnost
takhle to bylo
takhle to bude
snídám tu v prázdném domě
ruka na stole bělavá diagnóza
prostřeno
pro pět
chystáme rituál nového obydlí
vylomené dveře
vlhký vzduch
mykóza zdí
tak moc jsme vrostli do opouštění
až jsme se vzdali příslušnosti k tělu
odteď se jedná
jen o tanec vaty
v mastné krabici usnula kočka
na válu věcí
které jsme neunesli
pane nejsme hodni abys přišel k nám
ale řekni jen slovo
a usneme v péřovém spacáku z Číny
až husy odletí
a v krbu dohoří
poslední
vůle
nadnárodní krize prosakuje městem
ve večerce zbraň
a u ní člověk jako já
musí to tak být tvrdí pracovnice pošty
tam kde jsme se našli teď stojí cizí stráže
raději jim neříkej
o stuhách mezi lidmi
před cizími pomlčme o barevnosti těl
tam kam bychom utekli
se nedá dojít ve dvou
není to jak vyslovit
některé boje musejí zůstat
v nepoměru dějin
chvění zorniček předpoví zítřejší počasí
i když ho známe už týdny
vítr bude severní a jako vždy z manšestru
nelze to pojmenovat
nultá světová válka
v Sudetech právě shořelo město nicméně
pravý hrdina se
k vítězství
nehlásí
beru tě za ruku
zevnitř a do lesa
nesmíš se vrátit pokud je světlo
k šumění krajiny
vydechuj pomalu
je to jen veliký šeptavý mír
k výkřikům akátů odpověz mlčením
jsou to jen průplavy
je to jen strach
