Populismus ve střední Evropě

Jacques Rupnik
1. 8. 2018

Přinášíme další část exkluzivního rozhovoru s česko-francouzským politologem a historikem Jacquesem Rupnikem – tentokrát o politickém vývoji v zemích Visegrádské skupiny, tedy středoevropských států, které pojí společná „revoluční“ minulost. Aliance tehdejšího Československa, Maďarska a Polska vznikla v roce 1991 s cílem postupovat společně k evropské integraci. Státy do Evropské unie o třináct let později společně také vstoupily, ale tehdy už byly čtyři. I v současnosti lídři V4 úzce spolupracují a svými postoji k uprchlickým kvótám a ochraně vnějších hranic vysloužili svým zemím přezdívku „enfantes terribles“ uvnitř EU.

Jak byste shrnul vývoj v zemích střední Evropy v poslední době?

Střední Evropa se vrací, v novém podání. Mluví se o Visegrádu, ale dneska ne ve stejném duchu jako před dvaceti lety a mluví se o něm jako o zemích, kde je demokracie a pojem liberální demokracie zpochybňována. V Maďarsku nebo Polsku vidíme nástup, „radikálního“ nacionalismu. V jiné verzi to přišlo i na Slovensko hlavně během migrační krize, která byla katalyzátorem nástupu nacionalismu. Česká republika ve středoevropském kontextu sdílí podobné trendy, ale v mírnější podobě, což platí i pro národovecký populismus. Nacionalismus tu přitom je, vždyť jsme viděli, jak se projevil během prezidentské volby v návaznosti na migrační krizi, například skrze plakáty s hesly „Zastavte migranty, zastavte Drahoše!“, v zemi, kde žádní migranti nejsou. A co na to řekne Drahoš? „Souhlasím jen s první částí tohoto výroku.“ To už je člověk potom úplně bezradný.

Jak vnímáte populismus a proč nyní slaví takový úspěch?
Populismus používám jako termín popisný. Není to nadávka. Populismus je nárok určité politické síly nebo politického lídra na monopol reprezentace lidu. Tím vytěsňuje pluralistickou koncepci národa, ale také demokracie. Za prvé pak zužuje prostor pro demokratickou debatu a za druhé nespoléhá na demokratické procedury, ale na svého silného lídra. U nás oslabily dvě velké strany, ODS a ČSSD, a otevřel se prostor uprostřed, který obsadil Andrej Babiš se stranou ANO. Ta strana nenapodobuje agresivní nacionalismus, který vidíme v Maďarsku, hrající na národoveckou strunu a pocit ohrožení a politiku strachu ve stylu „Jsme ohroženi migrační vlnou nebo Evropou. Řídí to nějaký maďarský Žid z New Yorku. Naším nepřítelem je Evropská unie nebo Soros.“ Andrej Babiš má populismus jiného ražení. Říkám tomu podnikatelský populismus. Je to pokus úspěšného podnikatele být úspěšným podnikatelem i v politice. Nejprve vybudoval Agrofert, poté si koupil média a nakonec vstoupil do politiky se stranou ANO. Ale neřekl nám, čemu to ANO dáváme, protože je to především ANO jemu – silnému lídrovi. Alespoň doposud Andrej Babiš v evropských otázkách hraje jakýsi pragmatismus, protože tato země Evropu potřebuje. Když děláte osmdesát procent obchodu s Evropou, tak nám „národní zájmy“ kážou v Evropě zůstat a podílet se určitým způsobem i na jejím fungování.

 


Francouzský politolog a historik Jaques Rupnik (1950) se  narodil v Praze, vystudoval Sorbonnu a Harvard, je autorem řady knih. V současnosti je ředitelem výzkumu na Fondation des Sciences politiques v Paříži.

 

Režie: Hana Trojánková Biriczová
revue Prostor 109/ “Osmičky”


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít