Vyzbrojeni šílenstvím
Myslím na knihu Vyzbrojeni šílenstvím (1928, česky 2023) britské modernistky Mary Butts. Je to proto, že jsem ji přečetla za jediné odpoledne? Nebo že Mary Butts umí popsat sklon větru i hrubost skály, a přitom pomyslet na hebkost ptačích hnízd? Je to tím, co nedořekla, ale co všichni tak nějak chápeme?
Román byl ve své době považován za provokativní. Možná lidem nahánělo strach právě to, co autorka nevyslovila; nezdálo se jim složení skupiny z pěti mužů a jediné ženy, nebo jim vadil její nonkonformní životní styl. Kniha vyšla poprvé česky až loni a namísto provokace ve mně zanechala dojem něčeho, co považuji za blízké životu.
Ve skupině šesti mladých lidí na zapadlém anglickém venkově se odehraje mikro-drama, jehož ústředním motivem se stane nález zelenkavé misky. Může jít o Svatý grál, nebo o první z mnoha lží. Dynamika ve skupině se s pátráním po původu tajemné misky proměňuje, na povrch se derou emoce a pudy, vzduch těžkne napětím. Mary Butts vytváří podmanivý, strhující chaos.
„Les mu adresoval povzdechnutí. Zrovna takhle. Dva způsoby života, o které nestojí. Tam dole mladá žena, popelavě plavá, ztepilá jako strom, a pak tenhle propracovaný souhrn listí a lesa, jedna věc a mnohé. Les a ženy byly snadno zaměnitelné a zrovna po tomhle člověk na návštěvě netoužil. Krom toho měl citlivé nervy a byl vnímavý k vnějším dojmům. Vždycky záleželo na lidech. Život pro někoho byl složitým divadlem, v němž scházejí kulisy. Tady však kulisy jako by tvořily hru.“
Rozuměla jsem tak půlce. Částečně proto, že mi unikají psychologické a antropologické souvislosti, s nimiž Butts v textu pracovala, částečně pro excentrickou poetiku vycházející z drogové zkušenosti; hlubiny, v nichž se autorka ocitla, vtiskla jazyku. Už několik dní se mi vracejí scény z těch suchých strání a kamenitých cest, intimně vlahé výjevy u potoka. Mary Butts sebevědomě popisuje charaktery skrze jejich nejistoty. Sledujeme snahu o získání převahy, návaly nepříčetnosti i uražené ješitnosti, stopy touhy ve vůni větru, soli a rybiny. Příroda nesoudí, ale intuitivně varuje, mlčí a roste, ševelí a má na nás vliv.
Román vypráví o vášni a empatii, hře, tíze svobody i o tom, co znamená být pravdivá. Je o odvaze, našich chybách a síle místa, které mluví svým tichem. Dýchá svými hrdiny, mořským příbojem i úmorným vedrem vysušených pastvin. Texty Mary Butts prý pohoršovaly i Virginii Woolf. Tam, kde Virginia zaznamenává sebemenší hnutí, které každá minuta lidského života přináší, Mary Butts částečky všehomíra zamlčuje. Výsledkem je tajemná, živoucí, svůdná kniha, po níž se mi chce hladit mech a vystavit kůži žhnoucím paprskům.
Mary Butts: Vyzbrojeni šílenstvím.
Přeložil Jaroslav Hronek.
Rubato, 2023.
