RP uvádí: Markéta Procházková
Markéta Procházková (* 2004, Zlín) studuje bohemistiku a skandinavistiku na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Píše texty o literatuře.
zarýváš prsty
pod rybí šupiny
odkrýváš zapovězené
ryba je nahá
přikládáš šupiny tam
kde jsi vytrhla nehty
třpytí se na slunci
jsi cítit rybinou
jsi nahá
na stehna si marně lepíš
listy rebarbory
kořeny přivazuješ
ke ztuhlým prstům
sedáš si do hlíny
posloucháš
jak květy
hýbou vzduchem
a tvá krev
proudí natí
sklonila se
pila dešťovku
společně s kosy
špičkou nosu
hladila hladinu
v sudu
zvlnila své oči
hltavě mrkají
na tvář ti dopadla vločka
olízneš se
polykáš část koloběhu
krev nespěchá
a až v běhu
potkáš vlka
sama mu vlezeš do břicha
sirkou hřeješ dlaň
všíváš bludičky do víček
a kloužeš
se do řeky
po suché trávě
tři dny jsi nejedla
vznášíš se
bloudíš
dírou v dlani line se
vůně kopru
pod hladinou
šero
tma
taháš za horizont
protéká ti prsty
jako kondenzované mléko
snažíš se ho nasát
vcucáváš
povrchové napětí
Čicháš ke kávě. Přemýšlíš, odkud přišla.
Ve studené trávě tě stíhá chlad očí vran.
Ohříváš vzduch. Možná tvé teplo zahřeje
vrány i stromy.
V nahnilých prstech ti lehce brní. Svaly
vyklepávají melodii. Tóny kroků polní
cestou. Rozklad se blíží. Když tě míjí,
ohlédneš se. Jen, aby se neřeklo. Broukáš
si do rytmu svalového neklidu.
