RP uvádí: Kara Lodger
Kara Lodger pochází z Tišnova. Kromě psaní se věnuje také hudbě, vydala již několik alb, poslední v roce 2022. Za sci-fi povídku Jelenové získala 3. místo v Ceně Karla Čapka. Momentálně žije v domku v lese, daleko od civilizace.
12
Hledám dětský hřiště, snad ho nenajdu
hlavně ne tu bíložlutou houpajdu
co kdysi bylo najednou je s náma
kdo se chce zabít dělá to vzpomínkama
39
I nařídil císař:
“Vše v naší zemi
musí mít význam.”
Nezbývá mi
než emigrovat.
38
Snad se ten pán neurazí
když do něho trochu vrazím
abych věděla
jak to jiný lidi mají
když si spolu přikládají
těla na těla
31
Každý den se spolu kradem
vaším vodovodním řadem
vylezem a prohrabem vám lednici
mokrou nohou proběhneme světnicí
pak budem spát s vámi v posteli
aniž byste nás kdy viděli
a až střechy zrudnou západem
zase se tím vodovodem odkradem
56
Maličká su
už sa třa su
budím se s křikem
v konťáku na biomasu
35
Nacpěte si péra zpátky do trenek
píšu báseň z polívkovejch písmenek
že už nejsem nikomu nic dlužná –
chci to znova risknout? Možná.
13
Upadlo nám kolo
posledné bolo
a až se tma rozloučí s dnem
i my si navzájem upadnem
30
S nechutenstvím dobře žiju
skoro nejím, málo piju
když mám žízeň, tak jen z žertu
napiju se krve ze rtů
19
Drážní výsypky topí se v topolech
komíny Holešovic.
A ejhle kůň!
Je snad krásnější pohled na svět
než ze hřbetu někoho jiného?
70
Lupénkovou pilou řežu stavebnici vláčku
ó náš pán mi nadělil
do děravýho sáčku
25
Na záchodě v Tokiu
Čurám
Je to dobrej záchod
Hřeje
Venku se míhá metro
Prší deštníky
A mně přijde, že ten déšť
Taky tak trochu
Čurá
56
Na smutečním trakaři
jedou čtyři hrobaři
hrob už mají hotový
spadla jsem tam
tak to vím
