REKOMANDO Jakuba Vaňka

Roman Polách: Délka života ve volné přírodě

Roman Polách rozvíjí ve své knize Délka života ve volné přírodě vizi světa, v němž se zvířata podílejí na životě obce, do níž vedle strojů, řek a andělů patří také kameny či naše každodenní rituály. Nejde o utopii, pouze o proměnu pohledu na organismus města, který člověk dlouho považoval za svůj výtvor a své vlastní teritorium, který se však stále pevněji proplétá se svým okolím a přerůstá horizonty lidské racionality.

 

Podnětné je číst z Poláchovy knihy nahlas za chůze krajinou města. Naslouchat veršům jako hlasu artikulovanému mluvidly okolního života a techniky. Tištěné řádky nechť prostoupí vše viděné a míjené na cestě či ji provázející. Ozvuky slov ve skutečnostech světa stanou se magickými.

Sbírka je věnována ptákům, citlivým partnerům rozvoje lidského vztahu ke světu a soužití v něm. Ptáci, jako i ostatní tvorové, mají moc zasahovat do každodenního bytí člověka tam, kde upadá do zapomnění své podmíněnosti a závislosti bytí ve společném světě: nevyvrácený kmen sedí a hlídá park / ve tmě jako silueta poslušného psa / který na tebe najednou vyštěkne: / uhlí u nás zabilo víc lidí než terorismus!

Verše o havraních policajtech či fízlovském spěchu sýkorky mohou být také vnímány jako kritická reflexe rozvíjející se environmentální lyriky. Imperativ environmentálního psaní hrozí ztrátou vědomí naléhavosti a nesamozřejmosti vztahů lidského a více-než-lidského světa a rezignací na vlastní tvůrčí gesto. Zvířata v roli policie jsou kritickým pohledem a zároveň karikaturou představy, že citlivost vůči přírodě lze jednoduše vymáhat.

Poláchovy básně je dobré číst na místo pracovního úkolu. Sáhnout po knize, přistihnete-li se při neklidu slepého místa mezi svědomitě vykonávanými pracovními činnostmi. Když jsme v práci / svět nám nepatří / nepatří nám ani náš život. Číst nahlas v pravidelných intervalech tak, aby se vaše zaměstnání muselo na čas odmlčet a naslouchat vašim potřebám.

Technika se proměňuje v přírodní sílu, stává se hlasem zvířat. Pod povrchem metonymické podobnosti (neuvěřitelní tvorové / řvou jako bagry) zaznívá volání na zemi zpustošené kapitalistickou ekonomikou. Každodennost se prolíná s mytickým časem konce světa. Končí svět člověka, který dovede spočítat délku života tvorů, které zotročil (záznamy o délce života v zajetí), ale povědomí o jejich skutečné houževnatosti (délce života ve volné přírodě) jen matně odečítá z vlastního pocitu nejistoty o tom, jak by v této vystavenosti obstál sám. 

Tato kniha dovede být osvěžením, když hrdlo naplní zvířený prach přílišného spěchu. Dovede znovu otevřít vnímání a soucit se vším živým, který je v chodu lidské společnosti ohrožován. Jsou dravá zvířata, jež usilují o naše těla a síly, které nás odtrhují od života. Moci je spatřit a porozumět jejich smyslu znamená rozpoznat, kde jsou jejich meze, a uniknout jim.

 

Délka života ve volné přírodě

Roman Polách

Graphic House: 2021


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít