Tam, kde se střetla voda s ocelí
Romantické vodní hladiny splývající s okolní krajinou, strohé betonové zdi, které ji přetínají. Pomníky destrukce i…
Na počátku potravinového řetězce stojí rostlina, stejně jako my, cítící bytost. Současný trend městského pěstitelství můžeme vnímat jako vzdor světu peněz, agrese a úspěchu, ve kterém i „obyčejné“ sázení brambor, s nejistými výsledky, je revoltou proti konzumu. Proces růstu a zrání, kterému jsme přítomni, odkazuje zpět k nám samotným a v centru velkoměsta křísí naši sounáležitost s přírodou. Nedochází k radikální změně chování s rychlými výsledky ve všech oblastech všedního života, ale jde o pomalou plynulou proměnu vnímání svého okolí i sebe sama.
Tento způsob je podporován mnohými, často spíše módními aktivitami, díky kterým vznikají nové sociální konstrukce a do značné míry umělá ekonomická infrastruktura. Autorka (Nikola Brabcová) vyjadřuje postoj a charakter své generace vizuálně průzračně, zářivě a formálně skrze estetický úzus doby.
- Karin Šrubařová
NIKOLA BRABCOVÁ (* 1987) vystudovala Akademii výtvarných umění v Praze v malířském ateliéru Vladimíra Skrepla. V roce 2014 založila studio Prototyp, zahrnující galerii pro současné umění a mezioborové aktivity. Již několik let se spolupodílí na projektu Artyčok.TV, publikačním portálu podněcující trvalou výměnu názorů v české audiovizuální kultuře.
Příspěvek je součástí Revue Prostor 105.
