Vzepřít se homogenizaci světa: celoroční konzumace pomela aneb proč je důležité překonat nespravedlivé infrastruktury
V druhé části cyklu, který je inspirovaný knihou o automobilní infrastruktuře, hledáme cesty, jimiž můžeme uniknout.…
Volba pozdní studie Rolanda Barthesa jistě není ve vztahu k aktuální situaci tak zjevná, jako kdybych si vybral Camusův Mor nebo Boccacciův Dekameron. Barthes však v tomto textu sedí doma a dívá se na staré fotografie. Neudělalo to i mnoho z nás v průběhu minulých týdnů? Snaží se zjistit, co je vlastně fotografie jako taková zač. Čím nás tak fascinuje? Lze na to přijít pomocí sémiotiky a strukturalismu? Barthes nakonec do rukou bere snímek své matky, která zemřela nedlouho předtím, než se do psaní studie pustil. To ještě nevěděl, že ani jemu už příliš mnoho času na tomto světě nezbývá. Průnikem Barthesovy vzdělanosti, jemnosti a existenciální tíhy vznikla mimořádná esej, působivý pokus o utopickou vědu jedinečného.
Roland Barthes - Světlá komora. Poznámka o fotografii.
Jan Němec (1981) je spisovatel, novinář a scenárista. Studoval sociologii, religionistiku a divadelní dramaturgii. Spolupracoval s časopisem Respekt, Českou televizí, Českým rozhlasem nebo Mezinárodním filmovým festivalem Karlovy Vary. V současnosti je editorem literárního měsíčníku Host a přednáší na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Vydal sbírku poezie První život (2007), knihu povídek Hra pro čtyři ruce (2009) a román Dějiny světla (2013). Ten obdržel Cenu Evropské unie za literaturu, byl přeložen do dvanácti jazyků včetně angličtiny, španělštiny či němčiny a společnost Negativ připravuje jeho filmovou adaptaci.
