Literární pohotovost #11 – Světlá komora. Poznámka o fotografii
Výjimečný a mnohovrstevnatý text. Osobitá výpověď místo odborného textu. Takto charakterizuje spisovatel Jan Němec studii Světlá komora věnovanou fotografii. Klidné koronavirové období vnímá jako příležitost pro prohlížení starých fotografií a vzpomínání.
Volba pozdní studie Rolanda Barthesa jistě není ve vztahu k aktuální situaci tak zjevná, jako kdybych si vybral Camusův Mor nebo Boccacciův Dekameron. Barthes však v tomto textu sedí doma a dívá se na staré fotografie. Neudělalo to i mnoho z nás v průběhu minulých týdnů? Snaží se zjistit, co je vlastně fotografie jako taková zač. Čím nás tak fascinuje? Lze na to přijít pomocí sémiotiky a strukturalismu? Barthes nakonec do rukou bere snímek své matky, která zemřela nedlouho předtím, než se do psaní studie pustil. To ještě nevěděl, že ani jemu už příliš mnoho času na tomto světě nezbývá. Průnikem Barthesovy vzdělanosti, jemnosti a existenciální tíhy vznikla mimořádná esej, působivý pokus o utopickou vědu jedinečného.
Roland Barthes - Světlá komora. Poznámka o fotografii.