Knihy, které jsem (ještě) nečetla: realistická magie, konec práce nebo zvířecí poezie
Osobní přehled knih, která nedávno vyšly nebo brzy vyjdou, co by neměly uniknout vaší pozornosti. Ať už je to queer historie druhé světové války, klima a umělá inteligence, nebo iliberalismus v Evropě.
Život kulturního ultra-progresivního woke levičáctva není radostný. Pořád si jen v jednom kuse stěžujeme a nadáváme na knihy, které vychází a které bychom nejraději zakázali nebo hromadně spálili. Alespoň takový mám dojem, když zabrouzdám do konzervativních vod sociálních sítí. Přitom, se mi zdá že tento typ aktivity je dnes spíš doménou konzervativní pravice. Já jsem se to místo vytváření seznamu knih k likvidaci rozhodla vzít z veselejšího konce. Napsala jsem o nonfiction a teoretických knihách, z jejichž vydání mám nemalou radost a které, protože se nejedná o nejinzerovanější žánry, by mohly uniknout vaší pozornosti.
Objekty, umělá inteligence a praktická etika
Slovenské sdružení pro současné umění a kulturu Atrakt, které vydává například časopis ¾, připravilo knihu britského nebinárního filozofstva Timothy Morton Realistická mágia: Objekty, ontológia, kauzalita. Morton je významnou postavou na poli ekologického myšlení a objektově orientované filozofie. V českém prostředí najdeme již několik překladů a část knihy Realistická mágia vyšla v antologii Objekt (2015, Kvalitář) sestavené filozofem Václavem Janoščíkem. Ten má na svědomí rovněž českou podobu úvodu do Mortonovy knihy Hyperobjects, který vyšel v antologii Mysl v terénu: Filosofický realismus v 21. století (2017, AVU). Jejich první kniha, která vyšla v českém překladu kompletní, je Ekobytí (2023, Artmap). Jedná se dosud zřejmě nejpřístupnější knihu od Morton, její recepce však byly spíše vlažnější a kritické. Realistická mágia je naopak jednou z jejich filozoficky hutnějších a složitějších knih. Morton zde představují své vlastní pojetí objektově orientované filozofie. Kniha vyšla v překladu Magdaleny Kotzové.
Belgický filozof Mark Coeckelbergh působil na univerzitách v Belgii, Velké Británii a Nizozemsku. Je autorem řady knih zabývajících se především etikou umělé inteligence, robotů a digitálních technologií obecně. V současnosti působí v Centru pro environmentální́ a technologickou etiku – Praha při Filosofickém ústavu AV ČR. Loni byla do češtiny přeložena jeho kniha Etika umělé inteligence (2023, Filosofia). Nakladatelství Herrmann & synové nyní vydalo Coeckelberghovu další knihu Zelený Leviathan aneb Poetika politické svobody. V novém svazku se filozof věnuje především významu umělé inteligence jakožto možného řešení klimatické krize. Otázku, zda „Může umělá inteligence zachránit planetu?“, doplňuje otázkou „Znamená to, že se budeme muset vzdát politické svobody?“. Knihu přeložil Pavel Černovský.
Petera Singera zřejmě není třeba příliš představovat. Statut filozofické superstar už mu upřít nelze. Byť možná v posledních letech z hledáčku světových médií spíše zmizel, je stále aktivní především v souvislosti s hnutím efektivního altruismu. V českém prostředí pak dosud nejsilněji rezonovala zřejmě jeho kniha Osvobození zvířat (Práh, 2001). Singer je nicméně stále pravděpodobně nejznámějším představitelem filozofické etiky ve světě. Je tedy poněkud překvapení, že jeho stěžejní učebnice Praktická etika se dočkala svého českého vydání až nyní, v překladu Sylvy Ficové u nakladatelství Karolinum. Praktická etika je klasikou aplikované etiky více než 40 let především pro svou přístupnost, ale také provokativní argumenty.
Český anarchismus, queer dějiny 2. světové války a vzpoura proti liberální demokracii
Dnes již zesnulý historik českého anarchismu Václav Tomek publikoval již od osmdesátých let minulého století obrovské množství textů, věnovaných především českému anarchismu z přelomu 19. a 20. století. V roce 2006 Tomek vydal spolu s téměř o dvě generace mladším anarchistou a politologem Ondřejem Slačálkem knihu Anarchismus: svoboda proti moci (Vyšehrad, 2006), která se věnovala především historii světového anarchismu jakožto myšlenkového směru a stopovala ho napříč celým 20. stoletím. Nejen v návaznosti na Tomka, ale širší historickou tradici českého anarchismu vydává nakladatelství Herrmann & synové knihu Nečekáme nic od reforem: Kapitoly o českém anarchismu. Publikace se věnuje dějinám českého anarchistického hnutí od 19. století až po současnost. Autorský kolektiv tvoří již zmiňovaný Ondřej Slačálek, antropolog Bob Kuřík a kulturoložka Dagmar Magincová.
Nakladatelství slovenského měsíčníku Kapitál nedávno vydalo knihu polské historičky Joanny Ostrowské Oni: Osudy kvír ľudí počas druhej svetovej vojny. Ostrowska, publicisticky činná například v polském levicovém deníku Krytyka Polityczna, se v minulosti věnovala například fenoménu ženské prostituce v koncentračních táborech – s kolegyní historičkou Agnieszkou Weseli například natočila dokument o tzv. Kommandu Puff. Společně pak spolupracovaly na filmovém scénáři spisovatele Dominika Rettingera. Kniha Oni z queer perspektivy vyplňuje slepá místa v dějinách 2. světové války a nachází se na pomezí odborné monografie a historické reportáže. Knihu přeložil Alexander Horák.
Právo a spravedlnost v Polsku, Viktor Orbán v Maďarsku nebo naše domácí Václava Klause a Miloše Zemana, ty všechny považuje kanadský antropolog Ivan Kalmar za představitele středoevropského iliberalismu. Tenhle myšlenkový proud Kalmar chápe především jako důsledek divokých devadesátek a ekonomické transformace, která do těchto zemí přivedla globální neoliberalismus. Kniha Bílí, ale ne tak docela: Iliberální vzpoura ve střední Evropě vydaná v nakladatelství Utopia Libri se zabývá také vztahem rasismu Východoevropanů a rasismu směřovanému na ně samotné. Kniha vychází v překladu Michala Jurzy.
Svět bez práce, nová protestní hnutí a příběhy vyprávěné zvířaty
Nakladatelství Alarm už za pár dní vydává svou první překladovou knihu Až skončí práce: Dějiny domácnosti a boje za volný čas. Spolu se svým partnerem a kanadským filozofem Nickem Srnicekem ji napsala britská mediální teoretička Helen Hester. Hester má jako členka kolektivu Laboria Cuboniks na svědomí Xenofeministický manifest (česky vyšel ve výše zmiňované antologii Mysl v terénu). Koncept xenofeminismu pak dál rozpracovala v samostatné, ovšem do češtiny dosud nepřeložené knize Xenofeminism (2018, Polity). České čtenářstvo se však s Hesteřinými texty mohlo setkat například v kulturním čtrnáctideníku A2 nebo na stránkách dvouměsíčníku Listy. Srnicek je zase známý jako představitel tzv. levicového akceleracionismu. Společně s politologem Alexem Williamsem je autorem Akceleracionistického manifestu a také navazující a do češtiny přeložené knihy Vynalézání budoucnosti: Postkapitalismus a svět bez práce (Masarykova demokratická akademie, 2021). Na Až skončí práce začali Hester se Srnickem pracovat poté, co se jim narodilo dítě. Ve své knize nabízí argumenty pro post-pracovní společnost. Vycházejí přitom z myšlenek i pozapomenutých nápadů a vizí osobností z hnutí proti domácí práci. Knihu přeložila Tereza Stejskalová.
Německá filozofka Eva von Redecker se specializuje na kritickou teorii, vyučuje na Humboldtově univerzitě v Berlíně a s jejími anti-cestovatelskými eseji psanými v angličtině se můžete setkat například na jejím blogu Anti-Sightseeing. Nakladatelství Karolinum vydalo její knihu Revoluce pro život: Filosofie nového protestu, ve které se Redecker věnuje novým protestním hnutím jako Black Lives Matter, Fridays for Future a NiUnaMenos. U těch všech, byť odlišných svou formou, nachází Redecker společnou podstatu, kterou tvoří boj proti kapitalismu. Tato hnutí dle ní přichází s novou formou revoluce, která je založena na péči, regeneraci a participaci. Knihu přeložil Martin Profant.
Poslední knihu, kterou bych ráda doporučila, vydává opět nakladatelství Utopia Libri. Je jí Autobiografie chobotnice a jiné anticipační příběhy belgické filozofky a psycholožky Vinciane Despret. Autorka se zabývá vztahy mezi lidmi a zvířaty, věnuje se etnopsychologii a feministickému výzkumu v rámci etologie. Její práci silně ovlivnil především etolog Amotz Zahavi (se kterým spolupracovala v rámci terénního výzkumu), ale také setkání s filozofkou Isabelle Stengers a filozofem Brunem Latourem. V Autobiografii chobotnice Despret zkoumá příběhy, které vypráví a píší zvířata. Čtenářstvo zde seznamuje s oborem terolingvistiky a vibrační poezií pavouků, sakrální architekturou vombatů nebo s aforismy chobotnic. Knihu přeložila Vendula Něchajenko a kresbami a kolážemi doprovodila umělkyně Eva Koťátková.
