Jak může konstruktivní novinářská práce pomoci v boji proti populismu?
Jak může konstruktivní novinářská práce pomoci v boji proti populismu, pokud jde o mediální a politickou situaci ve vaší zemi? Na tuto otázku nabízejí odpovědi redaktorky a redaktoři medií zapojených do mezinárodního projektu Perspetives.
Litva
AURELIJA BABINSKIENĖ, redaktorka portálu Bendra.lt, píše:
„Žurnalistika se potýká s krizí důvěry po celém světě, včetně Litvy. Lidé mají sklon důvěřovat sociálním sítím, názorům přátel atd. Tento trend je zvláště patrný u mládeže. Hrozí tedy, že lidé budou mít sklon podléhat různým konspiračním teoriím a vězet v určitých informačních bublinách, kde se skutečnost vnímá jednostranně a kdokoli s odlišným názorem je pokládán za nepřítele. Tento trend byl zvláště výrazný během pandemie covidu. Význam důvěryhodných médií se stal ještě naléhavějším od vypuknutí války na Ukrajině, jelikož se ukazuje, že propaganda nepřátelských zemí může přispět k polarizaci společnosti. Polarizace společnosti je viditelná v mnoha oblastech, od lidských práv po otázky národní bezpečnosti, šíření nedůvěry vůči vládě, armádě, NATO, atd. V tomto kontextu se zakládají různé skupiny (zvláště patrné bylo hnutí „Rodinný pochod“), které mají rozdělovat společnost a zvyšovat nedůvěru a nespokojenost tím, že propagují „tradiční rodinné hodnoty“. Novinářské vyšetřování ukázalo, že za těmito skupinami stojí ruská propaganda.
Perspectives - Partnerlogo Media4Change | © Media4Change
Proto je role médií klíčová v prezentaci ověřených informací a odhalování konspiračních teorií. Na druhou stranu jsou média podnikem, a tak často dochází k tomu, že důležité informace zastiňují populární zprávy o každodenním životě celebrit apod. Velkým problémem je, že regionální média stále více závisejí na místní správě, což znamená, že k lidem se dostávají pouze informace, které jsou pro vládu pohodlné – média se tak stávají nástrojem pro public relations. Je nutné přijmout opatření, která regionálním médiím dodají na nezávislosti.“
Maďarsko
ATTILA HORVÁTH, redaktor rádia EPER, odpovídá takto:
„Je mimo jakoukoli pochybnost, že se demokracie v Maďarsku ocitá pod útokem z mnoha stran. Některé tyto útoky mají ve veřejné diskusi odezvu větší, jiné menší. Uprostřed všeho toho hluku možná není na první pohled tak zjevná systematická demontáž soudů a právního státu. V dobře fungujícím státě, kde vládne právo a pořádek, by soudy měly působit jako protiváha výkonné moci vlády. Nezávislé soudy totiž nejen rozhodují o občanských sporech, ale také občany chrání před úřady. Od roku 2012 současná vláda postupně centralizuje domácí soudní systém schvalováním různých legislativních změn a tím, že na určité pozice jmenuje politicky důvěryhodné osoby. Národní soudní rada, pro zachování právního státu zcela klíčová, je orgánem s pouhými patnácti členy, který má pravomoc přezkoumávat fungování celého soudního systému. Podle současného práva nemá při volbě jejích členů vláda žádné slovo. Navíc je ze zákona jmenována pouze jedna osoba, tzv. předseda kurie. Zbývajících čtrnáct členů si soudci volí sami ze svých řad. Pro ochranu demokracie je klíčové, aby tento orgán zůstal nezávislý i v budoucna. Konstruktivní novinářská práce tedy např. zde může pozorovat a chránit soudní nezávislost.“
Polsko
KATARZYNA SKRZYDŁOWSKA-KALUKINOVÁ, členka redakční rady Kultura Liberalna, uvádí:
„Polsko se nachází na jedinečné křižovatce: parlamentní volby v roce 2023 vyhrály demokratické síly, avšak současný prezident Andrzej Duda ze strany Právo a spravedlnost (PiS) ještě přes rok zůstává ve funkci. To budoucí vládě komplikuje úkol obnovit nezávislost veřejných médií ovládaných PiS a státních regionálních médií. Obnova jejich nezávislosti je důležitou součástí obnovy právního státu po vládě populistů. Od roku 2015 se polská veřejná média využívala tomu, aby šířila dezinformace a propagandu a k falšovala politickou skutečnost. Aby právní stát pokud možno obnovila, ustaví demokratická koalice vyšetřovací komisi, která zneužívání a porušování zákona ze strany populistů prošetří. Nejdříve však chce obnovit nezávislost veřejných médií, aby zpravodajství těchto komisí bylo spolehlivé. Nezávislá soukromá média již k boji proti populismu přispěla tak, jak to dokážou nejlépe – tedy tím, že informují o činnostech úřadů, o porušování právního státu odhalují skandály, které veřejná média nepředstavují nestranně. Například v roce 2020 spustila Kultura Liberalna projekt „Let Law Rule“ (Nechte vládnout právo), který dokumentuje krizi právního státu ve střední a východní Evropě.“
Německo
PATRICK HAMOUZ, šéfredaktor online magazínu JÁDU, tvrdí:
„Největší hrozbou pro demokracii v Německu je vzestup pravicového extremismu. Pod triviálním označením „pravicový populismus“ mají nyní pravicově extremistické postoje silné zastoupení v parlamentu v podobě tzv. Alternativy pro Německo (AfD). Rétorika strany směřuje k rozkladu sociální soudržnosti, a to zejména propojením migrace se sociálními otázkami. Podle průzkumů veřejného mínění se to AfD v této chvíli bohužel vyplácí. Nezávislá média, která jsou vázána novinářskou etikou, byla vždy přirozeným nepřítelem jednoduchých zpráv. Není tedy překvapením, že narativ o údajném „lživém tisku“ („Lügenpresse“) je u extrémní pravice evergreenem. Ale novináři si musejí neustále pokládat otázku: Které provokace pravice systematicky využívá pouze k tomu, aby získala pozornost? Musíme skutečně skákat přes každou tyč, kterou nám podávají?
Zdroje by jistě šlo využít lépe, zavážeme-li se k větší míře mediální výchovy. Spotřebitelé médií všech věkových a společenských tříd musejí mít schopnost rychle a sebejistě posoudit důvěryhodnost a záměr obsahu. Takové závazky vůči mediální gramotnosti jistě přinesou ovoce, ale určitě se tak nestane přes noc. Co tedy můžeme dělat nyní? Věřím, že konstruktivní žurnalistika může přinést důležitý příspěvek v tom, že nejen pojmenuje problémy, ale také se nad nimi zamyslí z více úhlů pohledu a bude o nich informovat tak, aby aspoň naznačila řešení. Zpravodajství bohužel ovládají střídající se krize, které často zanechávají spotřebitele médií ve stavu apatického šoku. Potřebujeme však ještě více příběhů, které ukazují čtenářům, divákům a posluchačům – nám všem! – možnosti konání i v největší krizi a vůbec nejlépe nás inspirují k tomu, abychom si aktivně plnili role zodpovědných občanů, uplatňovali svá demokratická práva a bránili je proti všem hrozbám. Právě takové příběhy chceme vyprávět!“
Česká republika
MARINA V. ŠTERNOVÁ, šéfredaktorka revue Prostor, vysvětluje:
„Revue Prostor byla založena z touhy po svobodě a demokracii před 40 lety jako samizdatový časopis proti režimu. Nezávislost je srdcem žurnalistiky, a nezávislá žurnalistika je srdcem demokracie. Tento zdánlivě banální bonmot se však stává zásadním v okamžiku, kdy se práce novináře zpochybňuje, dokonce i ze strany představitelů demokratických států. Slyšeli jsme vyjádření premiéra jedné země EU v tom smyslu, že novináři jsou „protistátní prostitutky“, nebo prezidenta jiné země EU, který jako vtip na novináře vytáhl pistoli. Obrana proti manipulaci populismem spočívá v nezpochybnitelném stvrzování novinářské mise. Důležitým cílem je myslím upravit zastaralou mediální legislativu, prosadit státní podporu nezávislých médií a bojovat proti silám, které zpochybňují jedinečnost pravdy. Ve světě hybridních platforem s jejich fragmentací, influencery a kanonádou dezinformací je nutné vyvinout přesvědčivé mody novinařiny, má-li tedy žurnalistické řemeslo přežít za hranice starých gutenbergovských dob. Toho lze například dosáhnout tak, že čtenářům poskytneme konstruktivní žurnalistiku, která jim přinese texty orientované na řešení, a přispěje tak k pozitivně vedenému dialogu ve společnosti. Současně s tím bychom měli projevit solidaritu s novináři všude tam, kde se stávají nepřáteli státu a cílem virtuálních i tělesných útoků. Vysvětlujme, vytrvávejme, vydávejme.“
Litva
KAROLIS VYŠNIAUSKAS, redaktor NARA.lt, odpovídá takto:
„Na první pohled se Litva v dnešní politické klimatu jeví jako nadějná výjimka. Naše tisková svoboda je na rekordně vysoké úrovni (7. místo na světě podle Reportérů bez hranic). Litevci, kteří do EU vstoupili v roce 2004, zůstávají silnými stoupenci evropského projektu (64 % respondentů uvádí, že EU důvěřuje – třetí nejvyšší číslo mezi sedmadvaceti zeměmi). Na druhou stranu máme v parlamentu populistické strany a současná vláda, ačkoli je označována jako progresivní, nedokázala dosáhnout žádného významného pokroku v oblasti lidských práv. Stále máme například v platnosti zákon zakazující pozitivní vyjádření o rodinách LGBTQ+.
Role žurnalistiky je v této situaci klíčová, jelikož litevští novináři mají sklon tlačit společnost směrem k ideálům spravedlnosti a demokracie. Litva má silnou veřejnoprávní televizi LRT, máme také rostoucí počet nezávislých médií podporovaných členy – NARA je jedním z nich. Důležitým činitelem podporujícím populismus v EU je měkká síla Kremlu, ale Litevci jsou dobří v jejím odhalování. Řekl bych, že litevští novináři mají znalosti a nástroje k boji s populismem – potřebují jen více financí, aby se v tomto křehkém povolání cítili bezpečněji.“
Přeložil David Vichnar z originálu https://www.goethe.de/prj/per/en/con/jou.html.
***
This article was published as part of PERSPECTIVES – the new label for independent, constructive and multi-perspective journalism. PERSPECTIVES is co-financed by the EU and implemented by a transnational editorial network from Central-Eastern Europe under the leadership of Goethe-Institut. Find out more about PERSPECTIVES: goethe.de/perspectives_eu.
Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are, however, those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Commission. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible.
