Bílá nemoc, bílé oběti? My Government Wants to Kill Me ukazuje přehlížené stránky epidemie AIDS
Prvotina Rasheeda Newsona My Government Means to Kill Me oživuje žánr historické fikce a upozorňuje na často opomíjené příběhy obětí a přeživších epidemie AIDS.
Rasheed Newson, scenárista a koproducent seriálů jako Bel-Air nebo Narcos, si ve svém prvním románu vytyčil velký cíl: vyprávět autentický a zároveň fiktivní příběh o AIDS krizi, zasazený v New Yorku osmdesátých let, z pohledu mladého černošského gaye. Takových skutečných příběhů jsou tisíce, přesto se o nich málokdy mluví. Může za to jak stigma, které se s tématem AIDS pojí dodnes, tak tendence dějiny epidemie přepisovat, jako by se toto onemocnění týkalo jen bílých gayů.
My Government Means to Kill Me (Moje vláda mě chce zabít) se snaží tento problém napravit a nabízí nový pohled na to, jak se epidemie AIDS v New Yorku rozpoutala a jak se jí bránila zasažená komunita. Newson zároveň konečně věnuje pozornost všem obětem, přeživším, aktivistům a aktivistkám, členům a členkám komunity či pečovatelům a pečovatelkám, jejichž pleť byla příliš tmavá na to, aby zapadli do představy o „správné“ oběti AIDS, kterou favorizuje převládající narativ. V tomto směru kniha předčila všechna má očekávání.
New York osmdesátých let, sex několikrát za noc a samotná existence jako protest
Poměrně útlá kniha (má necelých tři sta stran) nabízí poutavý, někdy velmi vtipný a jindy srdcervoucí pohled na několik let života Earla „Treye“ Singletona. Trey je černošský gay mladík, který utíká do New Yorku, aby unikl přehnaným a nereálným (čti: heteronormativním a mainstreamově přijatelným) očekáváním svých rodičů. Slovo „mladík“ je na místě: do velkoměsta přijíždí v pouhých sedmnácti letech. Okamžitě je vržen do divoké džungle plné hédonismu, bohatého sexuálního života, rasových rozdílů, chudoby a zoufalství. To samo o sobě by někoho přimělo dospět v podstatě přes noc, v Treyově případě to však ještě urychlí hrozící krize AIDS.
Treyeovo chování vás může čas od času trošku naštvat, přesto je velmi jednoduché si ho zamilovat a přát mu jen to nejlepší. V knížce ho doprovázíme do veřejných, nonstop otevřených lázní, které má tamní gay komunita v oblibě a kde navazuje chvilková i celoživotní pouta, do sdíleného bytu ve čtvrti, kde pomalu, ale jistě začíná proces gentrifikace, a nakonec, jakmile zemi ochromí epidemie HIV/AIDS, na cestě k odboji proti nebezpečným vládním opatřením. Je to víc než potřeba – zatímco gayové všech vrstev a různého věku padají jako mouchy, zákonodárci jen nečinně přihlížejí a kárají oběti za jejich „životní styl“, místo aby krizi řešili. Jak ukazuje Newsonova kniha, queer komunita však své nemocné neopouští, naopak: zakládá provizorní hospice ve stísněných bytech nebo organizuje militantní protesty. A Trey je toho všeho součástí.
Technicky vzato je My Government Means to Kill Me queer „coming of age“ román, i když ne tak docela: chybí neohrabané pubertální randění nebo trable související s hrdinovými sexuálními preferencemi či genderem. Místo toho Newson předkládá obdivuhodné vyprávění o životě mladého člověka, který si rychle uvědomí, kým je, kde je jeho místo a co musí udělat, aby udržel svou komunitu v bezpečí. Treyův příběh je hrdinský, a přesto uvěřitelný a realistický.
Kvíření historické fikce
Román My Government Means to Kill Me bezesporu patří do oblíbeného žánru historické fikce, do této škatulky ovšem tak úplně nezapadá. Historické události a postavy, které se knihy tohoto žánru snaží převyprávět, často spadají do určitého historického kánonu, který většinový západní svět schvaluje a považuje za důležitý. To ale není případ Newsonova díla. Autor knihy se místo toho soustředí na tu část dějin, která se obecně opomíjí kvůli stigmatizaci, studu nebo čiré homofobii. Už o samotnou vypravěčovu identitu se literární svět zajímá jen zřídkakdy.
Newson historickou fikci určitým způsobem kvíří. Nejen tím, že doslova píše o queer historii, ale i tím, že přetváří samotný žánr a překračuje literární status quo. Aby poskytl mladším čtenářům dějinný kontext a zároveň byl jeho román historicky přesný, přidal množství poznámek pod čarou, které poskytují další souvislosti, vysvětlují specifické kulturní pozadí, v němž se děj odehrává, a vyvažují fiktivní část knihy tím, že prezentují příběhy skutečných lidí. Považuji to za velmi neotřelý a skvělý způsob, jak fikci doplnit o realitu a probudit zájem čtenářstva o dané téma. Je to jakýsi bonusový „domácí úkol“, jež nám umožní ponořit se do tématu ponořit.
Za pozornost také stojí, že podobnou strategii Newson zvolil při propagaci románu: ke každé poznámce pod čarou vytvořil TikTok/Instagram reel video. Povedlo se mu tak rozsáhlý svět Treye a spol. barvitě vykreslit. Nejenže je to neuvěřitelně kreativní a zajímavý způsob, jak překlenout propast mezi světem sociálních médií a literatury, ale je to i úžasná cesta, jak těžké téma zpřístupnit zábavnější formou.
***
Další tematická četba/filmy/seriály:
Jakkoli je Newsonova kniha poučná a obohacující, nemůže samozřejmě popsat všechno, co se odehrálo během celá desetiletí trvajícího boje queer aktivistů proti stigmatu AIDS. Pokud si chcete rozšířit obzory ještě víc, nabízím několik dalších tipů na díla, která vývoj epidemie AIDS popisují přesněji než přikrášlené a úhledné hollywoodské trháky.
Sarah Schulman – Let the Record Show: A Political History of ACT UP New York, 1987–1993
V Newsonově knize hraje důležitou roli hnutí ACT UP a bývalá aktivistka ACT UP Sarah Schulman na základě téměř dvou stovek rozhovorů sepsala jeho orální dějiny. Stejně jako Newson i ona zdůrazňuje, jak důležité bylo zapojení aktivistů a aktivistek nebílé pleti.
Hugh Ryan – When Brooklyn Was Queer
Jak už název napovídá, jedná se o knižní převyprávění queer historie Brooklynu od padesátých let devatenáctého století až po současnost. Diskuze o newyorské queer historii se často omezují jen na Manhattan a Greenwich Village, tato kniha však nabízí zajímavou alternativu a oživuje zapomenuté příběhy.
Randy Shilts, William Greider – And the Band Played On: Politics, People, and the AIDS Epidemic
Tato kniha nabízí velmi potřebnou analýzu toho, jak nečinnost vlády vedla k prohloubení zkázy, kterou epidemie způsobila. Zároveň jde o poctu těm, kteří bojovali za větší práva všech, které nejvíc postihla.
It’s a Sin (2021)
Tento televizní seriál pojednává o vypuknutí epidemie AIDS v Británii a boji za další podporu, vzdělávání a péči zasaženým lidem. Sleduje příběhy velmi podobné událostem v New Yorku, které popisuje Newson ve své knize.
Tongues Untied (1989)
Experimentální videoesej dokumentující život černošských gayů.
AIDS: The Unheard Tapes (2022)
Hrané převyprávění znovuobjevených nahrávek skutečných obětí a přeživších AIDS v Británii.
How to Survive a Plague (2012)
Dokumentární film zaměřený na první roky AIDS aktivismu v USA, včetně organizací ACT UP a TAG.
@granvarones
Tento účet podobně jako Newson ve svých propagačních videích publikuje sérii „písní, které zněly jako soundtrack ke krizi AIDS“. Sdílí také osobní příběhy obětí, přeživších a jejich blízkých, a vytváří tak digitální pomník všem, jejichž životy epidemie poznamenala.
***
Anna Wim (on*a, oni, they/them) je nebinární queer sex edukátor*ka původem z Přerova. Ve své práci se zaměřuje na queer sexualitu, destigmatizaci sexuálních pomůcek, na přístup k sexuálně zdravotní péči a reprodukční péči a jejich dekolonizaci a na sexuální práci. Často čerpá jak ze své vlastní zkušenosti, tak z queer, feministické, postkoloniální a crip teorie. Má magisterský titul z gender studies na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy a svou diplomovou práci psal*a o přístupnosti testování na pohlavně přenosné choroby v Berlíně (kde už sedm let bydlí) – na jejím základě také založil*a platformu fluide. Několik let také vedl*a československý magazín Kink.
