Anime remixy Ewy Farne a misogynní kult z posilovny

David Laufer
2. 6. 2023

Co skrývá česká internetová muzika a jak to souvisí s úzkostnou představou maskulinity?

Co se stane, když hit Zakázané uvolnění od Michala Hrůzy násobně zrychlíte, dáte přes něj hlučný hardstyle beat, přidáte vizuál anime postavičky a to vše nahrajete na YouTube? Pokud jste jako uživatel DnsT3r_7, získáte tím téměř 700 tisíc zhlédnutí, 13 tisíc lajků a stovky lidí s kreslenými profilovými obrázky komentující srdíčka či vyjadřující radost, že mají konečně vhodný track do fitka. A nebyli byste sami. Bizarní internetová muzika, která vyvolává rozruch v zámořských online kruzích, totiž existuje i na českém a slovenském YouTubu a SoundCloudu – od popových remixů přes hektické mashupy na téma Minecraftu či Oggyho a Škodíků (nebo Švábů?) až po téměř neposlouchatelné verze písní Jede jede mašinka nebo Kdyby byl Bavorov. Je tu vše, mladé to baví, jen o tom nikdo zvenčí neví.

Britská a americká média často podobné eklektické experimenty označují za budoucnost elektronické hudby generace Z. U nás jsou projekty se srovnatelnou estetikou zahrabány v hlubinách internetu, kde je většina odsouzená k zapomnění. V posledním roce ale sklízejí zmíněné hardstyle remixy českých hitů od DnsT3r_7 desítky až stovky tisíc zhlédnutí – najdeme tu Kabáty, Ewu Farnou i Xindla X (viz obrázek níže). Jde o ideální továrnu na virál, připomínající podobnou vlnu popularity takzvaného nightcore – remixy sledují jednotný vzorec, kdy se generický beat vloží dovnitř zrychlené skladby. Vytvořit jeden nejspíš nezabere déle než hodinu.

Díky jejich jednoduchosti je lze sázet jeden za druhým, což mají algoritmy platforem rády. Čím větší aktivita uživatelstva, tím více sociální sítě vydělávají. Své výtvory si pak DnsT3r_7 na SoundCloudu vzájemně sdílí s dalším tvůrcem hardstyle remixů Danielem (Dan:r), čímž dále podporují jejich dosah.

Skladby na YouTube uživatele DnsT3r_7 přesahují stovky tisíc poslechů.

Hardstyle bangery na běžícím páse

Proč jsou ale až tak populární? Jako u většiny současné náctileté internetové kultury tu hraje velkou roli TikTok, kde video od DnsT3r_7 nadepsané „Zakázané uvolnění Banger #hardstyle #zyzz“ s čipmanským hlasem a tvrdými basami vidělo přes 100 tisíc lidí. Skladby zde slouží jako hudební forma memu – je v nich humor, remix, jsou snadno a virálně replikovatelné, vybízejí k dalšímu šíření a co je důležité, pomáhají sdružovat specifickou komunitu.

Nahlédnutí do komentářů totiž odhalí další, kolektivní stránku hardstyle remixů. A i ta vzniká jako na běžícím páse – tentokrát dokonce doslova, neboť zmínka o ideálním tracku do fitka zdaleka nebyla ojedinělá. Pod skladbami se množí komentáře typu „jsem ready do gymu“ nebo „we go gym bojsss“ a tvorba nejen od DnsT3r_7, ale i obdobné a populárnější zahraniční variace na tento hudební trend mají v popisku často hashtagy #gymmusic či #gymhardstyle.

Videa na TikToku a komentáře na SoundCloudu uživatele DnsT3r_7

Stejně často se u skladeb objevuje ještě jeden související hashtag #zyzz. Za propojením energetického náboje hardstylu a cvičení ve fitku totiž stojí modla online posilující komunity, fitness influencer a zároveň zarytý fanoušek a propagátor hardstylu Aziz Shavershian známý jako Zyzz. Australský bodybuilder proslulý svou perfektní figurou, internetovým trollingem a braním steroidů nabyl již v minulé dekádě kultovní status, který dále umocnila jeho předčasná smrt v roce 2011 v pouhých 22 letech. Zyzzův rozsáhlý online odkaz se v posledním roce těší velkému znovuobjevení. Jeho láskou ke cvičení a hardstylu se po celém světě inspiruje specifický žánr „Zyzz hardstyle“ remixů, jejichž zhlédnutí se počítají na miliony. Shavershiana nedávno oslavil i australský producent Flume při vystoupení spolu se Zyzzovým bratrem a naolejovanými kulturisty. A tento trend se evidentně dostává i do ČR.

Ignorovat ženy – dosáhnout estetična

Samo o sobě je to vše samozřejmě neškodné. Nicméně postava Zyzze, kterého zmiňují i popisky a hashtagy Zakázaného uvolnění a dalších remixů od DnsT3r_7, úplně neproblematická není. Zyzz proslul četnými příspěvky cirkulujícími na Bodybuilding Forum či ve fitness sekci kontroverzního fóra 4chan, v nichž hlásal recepty na dokonalý životní styl – cvičit 5x denně, pít vodku, být alfa samec, „ignorovat ženy – dosáhnout estetična“. Dodnes je ikonou fitness TikToku (tzv. „GymToku“) a řady Instagramových profilů přidávajících memy a inspirační fotky a videa adoračně znázorňující jeho svaly a maskulinitu. Je to obsah, který hraničí s body shamingem: „Jedním z největších problémů GymToku je jeho posedlost ‚mužností‘ a eliminací ‚slabosti‘,“ píše server The Owl.

Instagramový profil zyzz_page srovnává syny Arnolda Schwarzeneggera.

Zyzz a jemu podobní tak slouží jako inspirace pro obsah, který má u mladých mužů velkou šanci vést k problémům s vlastním tělem způsobujícím někdy až tzv. muskulární dysmorfii – jakýsi opak anorexie, chronický syndrom „malosti“ a posedlosti cvičením. „Při nekonečném scrollování krásnými tvářemi s vyrýsovanými břišáky se [mladí muži] cítí nedostatečně a úzkostně,“ popisuje vliv sociálních sítí na vznik nemoci Alex Hawgood pro New York Times. Otázka online prostředí a standardů krásy, která se donedávna řešila mediálně i vědecky převážně u dívek, se tak objevuje i u chlapců. Svůj podíl na tom má i jiný než čistě vizuální obsah. Spouštěčem může být jednoduše láska k hudebnímu žánru.

„Zyzz hardstyle“ remixy, například písně I Kissed a Girl od Katy Perry, nadto zní i ve videích přímo útočících na ženy (příklad je níže) – na instagramových stránkách zyzz_page či sigmabrah najdeme kompilace s desetitisíci lajků zobrazující ženy jako nevěrné, nehodné pozornosti, kladoucí přehnané a povrchní nároky na vzhled mužů či jen jako sexuální objekt odvádějící pozornost od cvičení. Častým komentářem tu bývá jednoduchý postesk: „Ženy…“.

„Nenechte se rozptýlit,“ stojí ve videu tančící ženy střídané záběry posilujících mužů. Na pozadí hraje Zyzz hardstyle remix.

Uvolnění zakázané identity

Zní to trochu, jako by se pod vrstvou zrychlených anime remixů Ewy Farne a Katy Perry klubala online scéna posilujících kluků uctívajících posmrtný odkaz kontroverzní ikony napojené na škodlivě maskulinní a misogynní subkulturu. Situace určitě nebude tak děsivá, jak se zdá. Sám uživatel DnsT3r_7 mi na Instagramu sdělil, že svou tvorbou se sice částečně snaží trefit do trendu gym hardstylu, zmíněné instagramové profily ani jim podobné ovšem nesleduje. Lze tedy doufat, že velké části posluchačstva jsou ony nenávistné postoje snad cizí a jde zkrátka jen o teenagery, kteří mají rádi posilování, rychlou hudbu a kreslené seriály. Kolik kliknutí je ale dělí od toho, aby změnili názor? Bezmála půlmilionu sledujících výše uvedených stránek má totiž o něco jiný pohled na svět – a vyplouvá tak na povrch, čeho všeho mohou být sociální sítě a internetová muzika dějištěm.

Digitální prostředí a online hudební komunity bývají zahraničními médii vykreslovány (a často právem) jako prostor pro svobodné vyjadřování, experimentování, hledání spřízněných komunit a míst pro identity, které by ve venkovním světě čelily výsměchu a nepřijetí. Tento idealistický pohled ztrácí na přesvědčivosti, když si uvědomíme, že svoboda projevu umožňuje získávat popularitu a komunitu i lidem pohrdajícím nesvalnatými muži a ženami či hlásajícím další problematické ideologie. Muzika tu pak slouží jako silný mezilidský tmel. Tak ostatně funguje už po tisíce let, v současnosti je ale tenhle její efekt umocněný propojující a anonymizující silou internetu.

Je přirozené, že se hudební scény a subkultury obměňují, přijímají nové vlivy, vyvíjejí se. Je ale škoda, když do hudebního žánru (hardstylu) vlivem sociálních sítí (např. TikToku) vstoupí vlivná komunita (uctívači Zyzze), která změní nejen to, jak hudba zní, ale i jaké názory a jaká vizualita se s ní začnou spojovat. Pohled do hardstyle sekce fóra Reddit odhalí příspěvky a diskuze fanoušků a fanynek pátrajících po tom, proč že začal být žánr spojován s bodybuildingem a co může za to, že začala na sociálních sítích převládat jedna jeho specifická forma – zmíněný „Zyzz hardstyle“ založený na remixech populárních hitů. „Po otevření jednoho Zyzz playlistu je teď celý můj Spotify algoritmus úplně rozbitý. Háže mi ty nejstrašnější denní mixy,“ stěžuje si uživatel*ka Sneeuwpoppie.

Online platformám totiž stačí velice málo, aby svým obsahem začaly formovat jak své uživatelstvo, tak i hudební žánry. Tuto diktující sílu platforem lze sledovat nejen u hardstylu, ale i na osudu hudebních scén phonk či hyperpop, které Spotify svými stejnojmennými editorskými playlisty zbavilo většiny jejich hloubky a komplexity. Při prahnutí po maximalizaci kliků a poslechů Spotify vytvořilo playlisty obsahující často jen nejpopulárnější skladby a subžánry těchto scén, čímž jejich diverzitu redukovalo a vyprázdnilo: „Má to potenciál celý ten žánr zabít zploštěním jeho barvitého panoramatu do jednoduché trendy hudby,“ tvrdí v rozhovoru pro web NoBells YouTuber yokai zkoumající téma phonku.

Šlapat do rytmu algoritmu

Riziku tak může čelit i hardstyle, neboť zájem o Zyzz remixy je zjevný. Videa s kombinací hashtagů #zyzz a #hardstyle nasbíraly jen na TikToku přes 10 miliard zhlédnutí a lze předpokládat, že hashtagy řada tvůrců a tvůrkyň v popiscích využívá díky jejich popularitě i jako nástroj ke zvýšení dosahu. Narazit na obsah spjatý se Zyzzem je proto pro fanoušky hardstylu či posilování velmi jednoduché. Algoritmy zkrátka doporučují to, na co klikají lidi sledující to samé jako vy. Což může být v tomto případě ale problém – jedno video se slovem „Zyzz“ v názvu či popisku dá platformě podnět doporučit vám další související obsah, tentokrát už třeba více kontroverzní než ten před ním.

Hashtagy #zyzz a #zyzz hardstyle sbírají miliardy zhlédnutí na TikToku.

Tento radikalizační efekt algoritmů (tzv. komoru ozvěn) popisuje ve své studii mezinárodní kolektiv výzkumníků: „Uživatel má šanci spadnout do algoritmické králičí nory, kdy mu jsou stále více doporučována videa dominovaná škodlivým a čím dál extrémnějším obsahem a názory.“ Jev ilustrují na rozsáhlé online komunitě incelů, tedy mužů v tzv. „nedobrovolném celibátu“. Incelové z vlastních neúspěchů v intimním životě viní ženy, které si podle nich výlučně vybírají geneticky vhodnější jedince – s vyšším vzrůstem, většími svaly či vyrýsovanější čelistí. Zack Beauchamp o incelech v magazínu Vox píše: „Je to nový druh nebezpečí, svědectví o síle online komunit radikalizovat frustrované mladé muže na základě jejich nejosobnějších a nejbolestivějších potíží.“

Jde o mentalitu připomínající stejnou, jakou mají provozovatelé a sledující výše zmiňovaných instagramových stránek, kteří hledají přijetí a komunitu ve společné posedlosti tradiční maskulinitou a pohrdáním ženami. Podobnost s jinými příbuznými komunitami je zjevná. Blog Underwire sarkasticky píše: „Rutina deadliftů, antifeminismu a červených pilulek promění každého incela/slabocha/betu/paroháče v nasvaleného alfa samce, který po letech nezájmu od žen nyní odolává jejich svádění…“

Fanoušci stránky zyzz_page hledají vzory i v postavě Doomera či psychopata Patricka Batemana.

Skok od poslouchání elektronické muziky k nenávisti svého těla či žen se může zdát extrémní. Podobné příběhy se v médiích ale objevují často: „Nejdřív se koukáte na něco o teenagerské módě, a najednou vás algoritmus hodí na video od Bena Shapira.“ Tak popisoval pro CBC uživatel Reid Brown svou cestu od nevinného obsahu až k vlivnému americkému komentátorovi Shapirovi, který mimo jiné tvrdil, že homosexualita či transgender identita jsou psychické poruchy.

Sám jsem si proto otevřel v anonymním režimu nejsledovanější Zyzz hardstyle skladbu na YouTube. Platforma mi rovnou jako jedno z prvních doporučených nehudebních videí nabídla kompilaci s názvem „Reject modernity, embrace masculinity“ (Odmítni modernitu, přijmi maskulinitu) citující po boku Zyzze a záběrů ze snímků Klub rváčů či 300: Bitva u Thermopyl i problematické postavy americké pravice: podcastera Joea Rogana či psychologa Jordana Petersona. Po kliknutí na kompilaci mi YouTube doporučilo desítky podobných videí – například jedno s názvem „Fix your mind“ (Oprav svou mysl) se dvěma miliony zhlédnutí, poskládané z citátů influencera Andrewa Tatea, který se sám aktivně hlásí k sexismu a misogynii, zastává názor, že žena patří muži jako jeho majetek, a je aktuálně vyšetřován pro podezření ze znásilnění, obchodu s lidmi a podílení se na organizovaném zločinu.

Neklikal jsem nijak zvlášť cíleně, přesto mi YouTube předhodilo videí tohoto typu kromě „Fix your mind“ asi dalších 100. Tateovy citáty ve videu dávají podobné, na první pohled možná neškodné rady do života jako Zyzz – bojovat za své sny, „pochlapit se“ či se nenechat odradit svou nedostatečnou výškou, protože to dělají jen chudáci.

Videa doporučená na YouTube po zhlédnutí Zyzz hardstyle videa.

Motivace ráno vstát

Zyzz jako vzor funguje oběma směry. Inspiruje škodlivé myšlenkové postoje, na druhou stranu se ale v online bodybuilding i hardstyle kruzích objevují svědectví, jak mladým mužům (a občas i ženám) dodal sebevědomí, namotivoval je chodit do posilovny, poslouchat hardstyle či přestat brát drogy.

To, že se potenciální pozitivní dopady mužských ikon jako Zyzz musí často pojit i s problematickými ideologiemi, jen poukazuje na současnou krizi maskulinity. Výzkumník Nesbitt-Larking píše ve studii Constructing narratives of masculinity (Tvorba maskulinních narativů) o mladých mužích, kteří často hledají vzory, jež by jim pomohly zjistit, co maskulinita ve společnosti postupně transformované feminismem vlastně znamená a kým mají být. Odpovědi nenacházejí ve feministických textech, nýbrž v Zyzzovi, Shapirovi či Petersonovi, kteří podle Nesbitt-Larkinga slouží jako středobod „pozornosti milionů mladých mužů ve virtuální globální vesnici, jež hledají vodítka maskulinní identifikace a validace“.

Motivační citát Zyzze: „Všichni to zvládnem, bráško, je to tak!“ se stal virálním.

Když vaše identita prochází krizí, dává smysl semknout se kolem virtuálního ohniště za rytmu hardstylu, se společným zájmem posilovat, tvořit memy a získávat inspiraci od sdílených vzorů. Subkulturu utvářející potenciál (online) muziky i memů je ale nutné nahlížet v novém světle. Mimo záběr médií i společnosti se utvářejí nepochybně tvůrčí, inspirativní a limity posouvající hudební scény, kterým je dovoleno konečně dát průchod avantgardním či potlačovaným potřebám – čehož mohou být zmíněný phonk i hyperpop ve svých „původních“ podobách hezkým příkladem. Stejně tak ale architektura jak hudebních platforem, tak sociálních sítí, jejich komory ozvěn, anonymita a virální potenciál memů hrozí posouvat limity, které by měly zůstat tam, kde jsou. A někdy se těžce rozeznávají hranice „špatné“ od těch „dobrých“.

Na posilování, poslouchání remixů Zakázaného uvolnění a nejspíš ani sledování motivačních YouTube klipů totiž nic špatného není. Do vnitřností platforem, skrze něž prostřednictvím hudby, videí či textu s danými obsahy interagujeme, jsou ale zabudovány mechanismy, které dobro a zlo nerozlišují. A třeba i původně nevinná tvorba jako bizarní remixy českých hitů tak může být spojena s nenávistnými ideologiemi vlivem algoritmů. Těm jde totiž především o kliky, aktivitu, interakce. Někdy je tak možná lepší kliky nechat stranou, i třeba za cenu chabějších prsních svalů, kliknout na křížek a jít raději aktivně interagovat s něčím živým, co ještě ony morální kategorie alespoň trochu chápe.

---

Esej publikujeme v rámci spolupráce se Studii nových médií Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Původně vznikla jako závěrečná práce pro předmět Současná vizuální kultura.

David Laufer píše o internetových hudebních subkulturách a identitě, umění a módě ve virtuálním věku. Podílí se na chodu uměleckého prostoru SVĚTOVA 1 a platformy Artyčok.TV. Studuje nová média na FF UK. Laureát ceny Vinyla pro mladé hudební publicisty*ky.

 

Zajímavé studie a další čtení:

Ebare, S. (2004, únor). Digital music and subculture: Sharing files, sharing styles. First Monday, volume 9, number 2 (February 2004). http://firstmonday.org/issues/issue9_2/ebare/index.html

Goriunova, O. (2016). The Force of Digital Aesthetics. On Memes, Hacking, and Individuation. The Nordic Journal of Aesthetics, 24(47). https://doi.org/10.7146/nja.v24i47.23055

Kim, S. A. (2018). Social Media Algorithms: Why You See What You See. 2 Geo. L. Tech. Rev. 147. https://heinonline.org/HOL/LandingPage?handle=hein.journals/gtltr2&div=12&id=&page=

Williams, J. P. (2006). Authentic Identities: Straightedge Subculture, Music, and the Internet. Journal of Contemporary Ethnography, 35(2), 173–200. https://doi.org/10.1177/0891241605285100

Dušková, M. (2022, 2. února). „Nic jako klima neexistuje.“ Jordan Peterson se v podcastu Joea Rogana proměnil v klimatologa. A2larm. https://a2larm.cz/2022/02/nic-jako-klima-neexistuje-jordan-peterson-se-v-podcastu-joea-rogana-promenil-v-klimatologa/

GLAAD. (2021). GLAAD Accountability Project. Ben Shapiro. [cit. 04.12.2022]. https://www.glaad.org/gap/ben-shapiro

Holpuch, A. (2022, 24. srpna). "Why Social Media Sites Are Removing Andrew Tate's Accounts". The New York Times. https://www.nytimes.com/2022/08/24/technology/andrew-tate-banned-tiktok-instagram.html

Javed, Saman (2022, 22. srpna). "Andrew Tate: Who is the controversial TikTok influencer?". The Independent. https://www.independent.co.uk/life-style/andrew-tate-unbanned-twitter-who-is-b2229545.html

Johnson, N. (2020, 13. srpna). How Hyperpop Gives Trans Artists a Voice. RingTone Mag. https://www.ringtonemag.com/articles/how-hyperpop-gives-trans-artists-a-voice

Walker, S. (2021, 4. listopadu). 404 Error, Genre Not Found: The Life Cycle of Internet Scenes. Complex. https://www.complex.com/pigeons-and-planes/life-cycle-of-internet-genres-scenes-hyperpop-digicore-cloud-rap


Líbilo se vám? Sdílejte


Zavřít