Videohry a klimatická krize (část první)
Videohry, které se již staly zásadní součástí zábavního průmyslu, reagovaly na palčivé globální problémy a klimatickou krizi sice zpožděně, avšak o to kreativněji. Nabízí však herní průmysl pravdivá nebo funkční řešení? Nebo se náš svět dá skutečně zachránit jen ve virtuálním prostoru?
Vítejte u trojdílné série „videohry a klimatická krize“, ve které se věnujeme vztahu mezi videohrami a klimatickou krizí.
Chceš raději poslouchat? Audioverze článku je k dispozici i na Spotify a Apple Podcasts.
Pro hezčí budoucnost s pomocí her
Za více než půlstoletí vývoje se médium videoher posunulo od prvních primitivních stříleček a dovednostních arkádových her až ke hrám s otevřeným světem, které kombinují žánry a budují komplexní, dynamické světy. Roční příjem herního průmyslu se dnes pohybuje kolem 200 miliard dolarů a počet aktivních hráčů činí až 3,3 miliardy (což představuje více než čtyřicet procent světové populace, i když tyto údaje zahrnují i tzv. „casual“, tedy příležitostné hráče).
Jedna důležitá vlastnost videoher se však nicméně za dobu jejich vývoje nezměnila: princip eskapizmu. Naším cílem ve hře je obvykle záchrana světa, nás samotných nebo našich blízkých, hledání harmonie či nastolení řádu. Hypnotizující síla, řízení, pocit flow, odreagování – to vše je útěk před každodenními těžkostmi pomocí kognitivní stimulace, a hry tak slouží i terapeutickým účelům. Platí to i tehdy, když v nich prožíváme strašlivá kataklyzmata, protože skutečné nebezpečí nám nehrozí nikdy. V sérii Fallout nebo Death Streanding si kdykoliv můžeme dovolit oddych v křesle při popíjení limonády, nebo nechat zpustošený svět za zády, nasednout na kolo a jít do přírody kochat se stromy, ptáčky a poslouchat šplouchání vody.
„Světový požár“ se ve hrách dlouho objevoval jen jako obraz daleké budoucnosti. Postupně, stejně jako klimatická změna, se však stal palčivějším tématem. Od nultých a desátých let tak současnou krizi reflektují také vývojáři her, a to nejen tematicky, ale také aktivním hledáním jejího řešení. Pozornost získaly zejména úspěšné indie hry, které reagují na výzvy doby mnohem odvážněji a pružněji, než AAA+ tituly velkých studií s obrovským rozpočtem.
Jednou z nejúspěšnějších „ekologických“ her za poslední léta je Alba: A Wildlife Adventure z roku 2020. Její děj se odehrává na fiktivním španělském ostrově Pinar del Mar, kde musíme s pomocí hlavní hrdinky v podobě malé holčičky a jejího kamaráda zabránit starostovi ve stavbě luxusního hotelu.
Během dobrodružství si děláme zápisky, fotografujeme a poznáváme místní exotickou faunu a flóru. David Fernandez Huerta, jeden z tvůrců a také kreativní ředitel vývoje hry Alba: A Wildlife Adventure, chtěl vytvořit hru, která by bavila jeho malého syna a odrážela jeho zálibu v sledování ptáků ale i krásy Iberijského poloostrova. Tato odpočinková hra, která získala mnoho ocenění a také vlnu úspěšných kritik, nabízí nejen virtuální řešení. Její tvůrci si dali za cíl něco víc: za každé stáhnutí hry slíbili vysadit jeden strom v regionech, jako je Madagaskar, Mosambik nebo Nikaragua. Jejich činnost se dá sledovat na stránce Ecologi, která je nejvěrohodnější klimaticko-politickou platformou v Británii: vysazený počet stromů do roku 2024 údajně přesáhl jeden milion.
Vzdělávací hra Beyond Blue od americké E-line vznikla na základě seriálu BBC Modrá planeta II. za spoluúčasti významných mořských biologů.
Namísto fiktivních cílů máme za úkol v roli biologa „pouze“ pozorovat a dokumentovat život v hloubi oceánů z vlastní ponorky. Můžeme zde poznat více než pětačtyřicet druhů živočichů, přičemž skutečnými „hvězdami“ jsou velryby. „Naše oceány jsou v kritickém stavu. Bez radikálních změn stojíme před tragickými událostmi, vědomými změnami však můžeme svět, který nazýváme domovem, zachránit,“ řekl pro časopis TheXboxHub producent Steve Zimmermann. „Hlavním tématem hry je totiž myšlenka, že se vzděláváním a poznáváním přichází porozumění, s porozuměním empatie a s empatií aktivní účast, totiž zlepšení světa,“ píše Alexander Haro, autor optimistického článku „Beyond Blue: A Video Game That Might Save the Ocean“ (Beyond Blue: Videohra, která může zachránit oceán).
Zatímco výše zmíněná hra se sice může chlubit velkým úspěchem u kritiky (mezi jinými také oceněním BAFTA), pesimističtější či řekněme realističtější hrou je Endling – Extinction is Forever z dílny španělských Herobeat Studios, ve které je cílem pouhé přežití.
V této krásné indie hře se pokoušíme přežít v kůži poslední liščí matky ve sněhem pokrytém postapokalyptickém světě, vychovat mláďata a naučit je přežití. Během srdcervoucího děje se člověk v první řadě objevuje v roli nepřítele, proti kterému se musí spojit různé druhy zvířat. „Díky vědomí, že je to velmi pravděpodobná představa budoucnosti, hra působí mnohem intenzivnějším dojmem a realističtěji,“ prohlásil Philipp Nägelsbach, jeden z jejích producentů, v rozhovoru publikovaném vydavatelem HandyGames. „Zajímavé je, se nám v ní podařilo předat více důležitých věcí; díky tomuto odkazu a nynějšímu stavu světa se navíc stala známou.“
Zatímco dosud zmíněné hry kladly důraz na objevování, poznávaní a empatii, strategická hra Terra Nil z roku 2023 přináší úplně jiný, můžeme říct „racionálnější“ pohled. S více než půl milionem aktivních hráčů vlastně není ničím jiným než obrácením či dekonstrukcí už dobře známých typů civilizačních a budovatelských her (např. Sim City, Civilization), tentokrát však musíme oživit námi zničený svět.
Během terraformace a obnovy ekosystému můžeme instalovat větrné turbíny a čističky odpadních vod, čerpat vodu do vyschlých koryt řek, vysazovat rostliny, chovat zvířata a sledovat, jak se svět plní životem. Skutečnou zápletkou hry je však její zakončení, protože závěrečným úkolem je demolice průmyslových objektů a následné postavení letadla z recyklovaného materiálu, ve kterém můžeme tuto rajskou zahradu beze stopy opustit. Podle článku „Can Video Games Change People’s Minds about the Climate Crisis?“ (Mohou videohry změnit přístup lidí ke klimatické krizi?) v deníku The Guardian hru jihoafrické vývojářské společnosti Free Lives inspirovala skutečná událost: v roce 2018 Kapské Město téměř přišlo o veškeré zásoby vody. „I když jsme měli rádi hry jako například Factorio, přece jen se nám zdálo nesprávné vykreslit naši zeměkouli jako průmyslovou noční můru,“ řekl Sam Alfred, producent hry, v rozhovoru pro magazín Game World Observer. „Proto nás napadlo, že pravý opak by mohl být zajímavější.“
„V době, kdy jsme zahlceni zprávami o klimatických katastrofách a postapokalyptickými vizemi, lehce padáme do apatie a chmurnou budoucnost považujeme za neodvratitelnou,“ přidává Jonathan Hau-Yoon, jeden z grafiků hry, v rozhovoru pro časopis Game Rant. „Myslím, že hráčům je třeba spíše dát možnost jednat, abychom je vytrhli ze sklíčenosti. Je tady pustá země? Nástroje k tomu, abyste to změnili máte ve svých rukou… Raději bychom vyzdvihli, že příroda je plná krásy a zázraků, a proto se vyplatí o ni starat.“
Odkaz na druhý díl série videohry a klimatická krize.
Odkazy článku:
https://www.playing4theplanet.org
https://earthgames.org
https://atmos.earth/from-pixels-to-politics-how-video-games-can-inspire-a-green-new-world/
https://www.eurogamer.net/gaming-downloads-climate-crisis
https://www.slotsonlinecanada.com/most-eco-friendly-games-console/
https://www.casino.org/blog/gaming-industry-carbon-emissions/
https://www.theguardian.com/games/2023/jan/26/can-video-games-change-peoples-minds-about-the-climate-crisis
https://www.theinertia.com/environment/beyond-blue-a-video-game-that-might-save-the-ocean
https://www.climateinteractive.org/blog/19-climate-games-that-could-change-the-future/
https://www.chaostheorygames.com/blog/20-environmental-sustainability-video-games-from-the-last-decade-2021
Tento text byl původně zveřejněnen na stránkách partnerského média EPER.
This article was published as part of PERSPECTIVES – the new label for independent, constructive and multi-perspective journalism. PERSPECTIVES is co-financed by the EU and implemented by a transnational editorial network from Central-Eastern Europe under the leadership of Goethe-Institut. Find out more about PERSPECTIVES: goethe.de/perspectives_eu.
Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are, however, those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Commission. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible.
