Válka způsobila v Ukrajině ekocidu
Přední ukrajinský ekolog Maksym Soroka, který se mimo jiné zabývá důsledky ruské invaze na životní prostředí, míní, že Rusko porušilo všech sedmnáct bodů Cílů udržitelného rozvoje. Daný program a plán pro dosažení lepší společné budoucnosti přijalo v roce 2015 všech 193 členů OSN. Ekolog je přesvědčený, že porušení všech bodů úmluvy v důsledku ruské agrese v Ukrajině vede k tomu, že život na tomto území přestává existovat.
Jako jeden z příkladů můžeme uvést zničení Kachovské vodní elektrárny v červnu 2023. Ukrajinské Ministerstvo ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů odhaduje výši škod na 1,5 miliardy dolarů. Při explozi přehrady došlo k úniku 150 tun ropy, což způsobilo, že slanost vody Černého moře u Oděsy je třikrát nižší než obvykle. Dané závěry vyplývají z analýzy provedené KSE Institute (Oddělením analýz Kyjevské vysoké školy ekonomické) ve spolupráci s Kanceláří prezidenta Ukrajiny, Ministerstvem hospodářství a Ministerstvem komunálního, územního a infrastrukturního rozvoje.
„Zkáza a škody, které Rusko napáchalo na ukrajinském životním prostředí, nejsou ničím jiným než ekocidou. Tady už nejde o samotné škody, ale o nemožnost dalšího využívání ekosystému. Přirovnal bych to ke genocidě. Jedná se totiž o stejnou likvidaci ekosystému bez možnosti obnovy,“ soudí ekolog.
Kromě teroristického útoku na Kachovskou přehradu uvádí Soroka jako příklad nevratných změn ekosystému devastaci prakticky celého ukrajinského jihu. Toto ukrajinské území Rusko stále okupuje a zároveň tam už přes 18 měsíců probíhají boje.
Zejména kvůli požárům a ustavičnému bombardování byla zničena nejen známá biosférická rezervace Askanija-Nova v Chersonské oblasti, ale také řada limanů a jeden z největších ostrovů v Černém moři Džarylhač. Podle slov ekologa tam okupanti pořádali hony na zvířata, a vyhubili tak celou populaci, která tam vyrůstala posledních čtyřicet let. Teď už tam nenajdete ani srnce, ani jeleny, ani muflony. A stejně tak ani stěhovavé ptáky, kteří se nemohou rozmnožovat kvůli neustálému bombardování a ostřelování.
Velkou ránou pro ekologii okupovaného jihu bylo masivní kácení uměle vysázených lesů v Záporožské, Chersonské a Doněcké oblasti. Zpočátku to dělali okupanti, pak i civilisté, kteří kvůli neustálému ostřelování zůstali bez plynu a elektřiny. Stromy z výsadbového pásu sloužily jako dřevo na topení, aby se lidé mohli jednoduše ohřát během chladných měsíců. Tyto lesy byly vysazovány po celých čtyřicet let, začalo se ještě v sovětských dobách.
„Stromy zabraňovaly prachovým bouřím a udržovaly vodní rovnováhu. Na jihu Ukrajiny je velmi málo přírodních zdrojů sladké vody. Pro jejich udržení byly vytvořeny celé lesní porosty. Kvůli válce bylo všechno tohle zničeno a následky budou katastrofální. Po následující desetiletí nebude na jihu Ukrajiny žádná sladká voda, což znamená, že tam nebudou moci žít ani lidé, ani zvířata,“ dodává Soroka.
Ruská armáda se také uchylovala k umělému odklonu řek pro svoje vojenské potřeby. Například změnili tok jedné z mála řek v Záporožské oblasti.
„To způsobí, že nejprve vyschnou louky, pak klesne hladina podzemní vody a ještě později se celá oblast přemění v poušť. Masivní bombardování infrastruktury čističek vody v Heničesku a Mariupolu je jen jedním z příkladů. Nyní je pobřežní zóna těchto měst jednoduše zničená a koncentrace škodlivých látek z munice v Azovském moři je naprosto šílená,“ vysvětluje Soroka.
Masivní úhyn delfínů
„Situace je vážná nejen v Azovském moři. Válka a neustálé bombardování v Černém moři především během prvních dnů invaze způsobily masivní úhyn delfínů,“ dodává Sorokův kolega Ivan Rusjev, doktor biologie a pracovník Národního přírodního parku Tuzlovské limany. Podle něj v důsledku ruské invaze uhynulo v Černém moři nejméně 50 000 kytovců. Jedná se především o sviňuchy obecné, delfíny obecné a delfíny skákavé.
K největšímu úhynu došlo během aktivní fáze války v severozápadní části Černého moře mezi březnem a srpnem 2022. Delfíni umírali, protože ruská armáda používala silný sonar, který zvířata „ohlušuje“ a „oslepuje“. Zvířata pak ztrácejí schopnost se orientovat v prostoru. Mnoho obětí má na svědomí bombardování a nastražené miny, včetně těch fosforových.
Podle Rusjeva byla mrtvá těla delfínů nalezena i na pobřeží dalších černomořských zemí, například v Rumunsku či Bulharsku. Kromě toho se objevily informace o úhynu 650 delfínů na pobřeží Krymu v dubnu a květnu. Psaly o tom ruské zdroje, které tvrdily, že zvířata uhynula kvůli infekci. O válce ani zmínka.
„Údaje americké Národní oceánografické agentury, která tyto jevy zkoumala během cvičení NATO v oceánech, ukazují, že na mělčině uvízne nanejvýš 5 % delfínů a velryb. Zbylých 95 % uhynulých kytovců se utopí a pozorovatelé je nevidí,“ vysvětluje Rusjev.
Tento způsob výpočtu vede vědce k závěru, že od března do konce července 2022 zahynulo v Černém moři 50 000 delfínů v důsledku bojových akcí vyvolaných ruskou invazí. Tato čísla nezahrnují zvířata z Azovského moře, o kterých kvůli okupaci nemají vědci žádné informace.
„Takový úbytek delfínů ohrožuje stabilitu ekosystému Černého moře. Delfíni jsou klíčová zvířata pro mořský ekosystém, regulují totiž počet ostatních druhů,“ dodává vědec.
Obnova v nedohlednu
Podle Soroky ruská armáda nezahájila ekocidu v Ukrajině 24. února 2022, ale už na jaře 2014 invazí na Donbas. V důsledku masivního zatopení dolů v roce 2016 přišla Ukrajina o rozsáhlé vodní vrstvy v Doněcké a Luhanské oblasti. S rozsáhlou invazí se globální změny v ekosystému jihovýchodní Ukrajiny postupně změnily v globální změny na jihu.
„Takto dramatické změny v ekosystému jsou vždy jednosměrnou jízdenkou. Nikdo totiž neví, kdy dojde k obnově. Neexistuje žádný model, který by to spočítal. Ale tato válka přinese určitě mnohem větší škody než druhá světová válka,“ uzavírá Soroka.
Podle slov ministra ochrany životního prostředí a přírodních zdrojů Ruslana Strilce se výše škod na životním prostředí způsobených válkou odhaduje na 57 miliard dolarů. Bylo zaznamenáno více než 2 500 případů trestných činů proti životnímu prostředí. Toto číslo, stejně jako výše škod, každým dnem roste. Podle ministra jediný den války stojí přírodu asi 100 milionů dolarů.
Polovina škod je způsobena nekontrolovatelnými emisemi do ovzduší, následuje kontaminace půdy vojenským odpadem a zbytek tvoří znečištění vody, ničení lesů a ekosystémů. Válka poškodila třetinu ukrajinských lesů. Odminování území, tedy půdy, může přijít na miliardy dolarů a trvat desítky let.
Z ukrajinštiny přeložila Kaťa Gazukina.
---
***
This article was published as part of PERSPECTIVES – the new label for independent, constructive and multi-perspective journalism. PERSPECTIVES is co-financed by the EU and implemented by a transnational editorial network from Central-Eastern Europe under the leadership of Goethe-Institut. Find out more about PERSPECTIVES: goethe.de/perspectives_eu.
Co-funded by the European Union. Views and opinions expressed are, however, those of the author(s) only and do not necessarily reflect those of the European Union or the European Commission. Neither the European Union nor the granting authority can be held responsible.
