RP uvádí: Veronika Staňková
Veronika Staňková (*2002) vystudovala bohemistiku na FF UK a nyní se tamtéž věnuje komparatistice. Poezii publikovala v časopisu Ink a Host a již šest let více či méně pravidelně vystupuje na autorských čteních. Zabývá se možnostmi přednesu poezie a interpretací textu v kombinaci s vizuálními a zvukovými prvky.
Instargram @ospalost
místní průvodce
kafky na břízách
tak jako černé skříňky
zaznamenávaly katastrofu
google recenze
na bránu do pekla vyčítala své zklamání
z nedostatku komfortu
plameny pokračovaly v záznamu
padesát let
a z břevnova zmizeli holubi
nikdo mi nemohl dosvědčit události z jakéhokoliv úhlu
pár minut před koncem byl záznam přerušen
pokud se rozhodnete přijet
přijďte za soumraku nebo v noci kdy je požár
dramatičtější
nejlépe přespěte v nedalekém jurtovém táboře
po večeři se vraťte ven a projděte se po větru
abyste cítili
a cítili
intenzitu ohně
ta špína je i z tebe
na schodech nějaká vypelichaná kočka
nechala znamení
nejsem had
jen se svlékám
když vyschnul rozbili ho kamenem
a zazvonili na zvon dnem hrnce
a neznámej kostel odbil desátou nad neosvitlama
v sousedství hořelo
nádraží vršovice se prohejbalo v zádech
pod tíhou troubení
brzdící kola se mi otírala o kůži
a kolem prošla smrtka
nechávám zapnutej plyn
vybírám po měsíci schránku
vytvářím nový rituály mezi papírovejma stěnama
slyším nářky
večer se ostřeloval vyšehrad
z našeho okna
a neznámej kostel odbil desátou nad neosvitlama
***
v nuslích objevili lišku a ptali se na dobré pediatry
lazareva se ucházela o práci ale její zpráva obsahovala příliš cizích slov
jako: optimalizovat proces
lidé z knihy tváří jejímu jazyku nerozuměli
toužili vypozorovat lišku
prodat staré kartáče a vlásenky
pomluvit milence v neonacistické skupině
to se mi líbí
už se mi to nelíbí
a najednou jsem jich hladila osm
smáli se našemu přízvuku
protože místo jazykem mluvili jsme rty
a tomu místu říkali jsme čas
utíkalo rychle
pozdravy jsme měnili podle denní doby
a spolu s nimi se střídaly i rody
ráno se rodilo pak kráčel a nakonec
uléhala
jediný kdo nás nesoudil byly kočky
zírají unavené z hlazení
oči ze srsti
kdyby tak tušily že jsem ji chtěla
(dlaň)
táhnout proti ní
***
vlož mi do úst věty
slaný a horký
popíšu ti všechno co jsem cítila
když jsem tě četla
jak chutná naše IP adresa
a kdo o ní mluví
když je sám
stisknu v puse kovový polibek a slinu
vše co jsem z tebe snědla vložím
do elektroodpadu
astma
eviny černé vlasy v mé posteli
v jídle, ve sprše, pod jazykem
polykání emisních látek
z našeho sporáku
následné
předstírání astmatického záchvatu
celý je to spalovací proces
tvůj zub leží mezi polštářema
tlačil mě tu noc v zádech a na stehnech
vzbudila jsem se s nedostatkem kyslíku v ústech
topení v plamenech však dál
s klidem zahřívalo stěnu
