Romská identita na literární scéně
Po úspěchu Patrika Bangy, jehož autobiografická próza Skutečná cesta ven získala v roce 2023 cenu Magnesia Litera v kategorii Objev roku, se na české literární scéně zviditelnily nejméně dvě další knihy, které otevírají podobné téma.
Banga sice v několika rozhovorech zdůrazňuje, že si přeje být vnímán jako spisovatel bez přívlastku romský, témata romské identity, postoje majoritní společností a snahy překonat přetrvávající stigma jsou však v jeho knize nejnosnější. K protržení jakési hráze v posledních letech přispívá i skutečnost, že kromě nakladatelství Kher začala knihy romských autorů vydávat i mainstreamovější nakladatelství, jako jsou Host, Paseka, Argo či Garamond. Stojí za připomenutí, že Banga ve Skutečné cestě ven nevypráví pouze příběh kluka ze Žižkova, ze kterého se stal humanitární pracovník a posléze novinář, ale stylizuje se také do specifického preromantického vypravěče typu baron Prášil. Vytváří obraz hrdiny, který se ocitá v napínavých životních situacích a střetává se s vlastními hranicemi. Velké úsilí věnuje nejen popisu událostí a vkládání faktických informací, ale také budování obrazu sebe sama. Celý příběh pak mimovolně vzbuzuje otázky, jaký podíl tvoří skutečné zážitky a co je výsledkem novinářovy fantazie.
Další knihou v tomto směru je autobiografická próza Olgy Fečové Den byl pro mě krátkej. Paměti hrdé Romky. Autorka v ní přináší nejen idealistický osobní příběh, ale představuje i hodnoty, které provázely její dětství a dospívání. Kniha kromě životní cesty přibližuje každodennost romských domácností ve městě a na venkově, a to především v průběhu druhé poloviny dvacátého století. I přes značnou editorskou úpravu si text zachovává jedinečný hlas autorky, přístupný i pro širší veřejnost.
Konečně třetí knihou z tohoto okruhu je vyprávění Stanislava Tišera Já byl frajer kluk. Tišer ve své autobiografii líčí život „frajera“, hrdiny s ohromnou dávkou sebevědomí. Role odolného a nekompromisního muže mu umožňuje zachovat si nezávislost a přežít v prostředí, které mu neustále hází klacky pod nohy. V knize nenajdeme hlubší reflexi vlastních chyb nebo přešlapů; místo toho se autor soustředí na okamžiky, kdy musí čelit výzvám a rozhodnout se.
Všechny tři knihy mají společný motiv – touhu po uznání, hledání vlastní identity a snahu překonat bariéry, které vybudovala majoritní společnost. Každý z autorů nabízí jiný přístup k problémům a odlišný pohled na to, co znamená být Romkou či Romem a jak může být člověk vnímán a přijímán, či naopak odmítán. Fečová klade důraz na hodnoty rodiny, lásky, vzájemné podpory a vzdělání. Tišer a Banga se někdy ve vlastních stylizovaných obrazech ztrácejí a nechají se pohltit představou silného jednotlivce, který se nebojí riskovat vše, jen aby se prosadil.
Přestože všechny knihy poznamenala různá míra editorských zásahů, vyprávění se vždy pohybuje v jasně vymezených liniích – od dětství k dospělosti, od těžkostí k momentům, kdy hlavní postavy v něčem uspěly. V těchto příbězích se nic netají a všechno musí zůstat na povrchu, někdy i v přibarvené podobě. Kromě příznačné vychloubačnosti se ve všech dílech odráží vnitřní boj – boj o místo ve společnosti, zachování vlastní identity a překonání vnějších i vnitřních bariér. Tento styl je pochopitelný už vzhledem k tomu, čemu všemu musí Romové čelit v každodenním životě.
Romové bývají v médiích a literatuře zobrazováni v romantizovaných nebo stigmatizovaných rolích, které nemusejí odpovídat skutečnosti. Všichni tři autoři, podobně jako již zmíněná postava barona Prášila, s těmito obrazy někdy záměrně pracují, aby osvětlili složitost romské zkušenosti a ukázali, jak mohou realita a fikce v utváření osobní historie a identity splývat. Vědomě vytvářejí vlastní mýty, a čtenářské obci tak dávají prostor k tomu, aby se ptala, co je skutečné a co vzniklo pro účely literární zábavy, reflexe či kritiky.
Olga Fečová: Den byl pro mě krátkej. Paměti hrdé Romky. Praha: Kher, 2022. 224 stran.
Patrik Banga: Skutečná cesta ven. Brno: Host, 2022. 216 stran.
Standa Tišer (literárně zpracovala Marie Urbanová): Já byl frajer kluk. Příběh romského boxera a veksláka. Praha: Garamond, 2024. 208 stran.
