revue Prostor uvádí: Rostislav Šíma
Představujeme Rostislava Šímu (*1992) z Vysočiny;
Rostislav Šíma je hudebník a básník. Vyrůstal v Dolním Městě a momentálně žije v Dobré Vodě Lipnické pod vrcholkem Melechov. Ve své tvorbě reflektuje především rodnou krajinu. První básně uvedl až v roce 2021 v Literární soutěži Františka Halase, kde se stal laureátem 49. ročníku a rovněž převzal Zvláštní cenu Klementa Bochařáka, spojenou s možností knižního vydání básnické sbírky. V rámci projektu Paměť národa natáčí svědectví pamětníků a dálkově studuje Fakultu humanitních studií na Univerzitě Karlově.
VRÁTNICE
I
cesta do polosamot
tuše rozlité v borovičí
napnutých sedmnáct topolů
ke vsi trčí
stěny vrátnice
nebarví televizor
kočky bezzubé beznohé bezoké
sedmnáct nevěstek nebožtíků
Matouška Doležálka Baluchy
vyhladověly na stín
a misky
zkejslýho škraloupu
barví mléčnou dráhu
kudy stejnou tratí
mládí
II
pod závorou vrátnice
vzbuzené ruměnice
proudy příkopů
vyplavené plotice
hrudní koše a bránice
žlučové bolesti břich
koťata se plení za úplňku
o nedělích jim zvoní
rouhám se za úplňku
pod eternitovým nebem
***
z temen kostlivců
vykvétá omoklá šalvěj
jako by chtěla po letní bouři
na vzduch mezi živé
orosit se v jitru a zjihnout
přikrýt se peřinou
hřbitovních zídek
tak ksakru
k čemu ještě jednou
***
na střídačku do díry
civět na tlamu
koho zas schlamstne
prší a bednění zežloutla
bortí se stěny šachty
kudy duše projde
když šlapou ji holínky
skrze nás? vdechnem ji?
odplivnem si?
***
kolikrát
je tu zem obrácená
že jednou
že dvakrát
poprvé
když zem ztmavne
v kaštanový vlas
podruhé
když třísky
lížou hladinu odspoda
***
dětství rané číst
ve škvírách pod postelí
tam rok ležela
vypůjčená hřbitovní kniha
pak jména a léta Páně
zlatým písmem vytepané
pak černé nitě
kosti lýtkové
obratle
přede mne vrženy
***
v klekání loží chystání
starců doléhá sem krhání
v kolmém slunci vsí
průvod upředen
ze tmy baldachýnů
tělo v pozici
stébla v prosinci
kus ho za nehtem
branou vynesem
