Rekomando Olgy Pavlovy
Hledání ztracených vzpomínek
Ke konci roku 2022 vyšla v češtině románová prvotina chorvatské spisovatelky Lany Bastašić Chyť toho králíka v překladu Jakuba Novosada. Titul sice patří ke knihám, které reflektují krvavý konflikt z devadesátých let minulého století v Bosně a Hercegovině, avšak nemá nic společného s literární reportáží. Autorka se přímému vylíčení války záměrně vyhýbá.
Vyprávění se tak převážně odehrává na cestě z bosenského Mostaru do Vídně. Právě toto střídání krajin, ubytovacích a stravovacích zařízení, umožňuje Laně Bastašić hlubší ponor do nitra obou protagonistek. První z nich, Sára, se před delší dobou odstěhovala do Dublinu, kde vede poklidný život. Druhá, Lejla, zůstala v Mostaru. Obě kamarádky jsou jako oheň a voda: poklidná, zádumčivá Sára a drzá, živočišná Lejla. Dívky se liší nejen povahově, ale i přístupy k životu. První se nedokáže postavit realitě, a tak zvolí útěk: mezi minulostí a současností staví hradbu zapomnění. Lejla se naopak se světem neustále konfrontuje a ačkoliv bitvu prohrává, nehodlá se vzdát. Taková opozice možná vyznívá stereotypně, ale pro knihu není tím nejpodstatnějším.
Ústředním motivem se totiž stává hledání ztraceného přátelství a jako nástroj k jeho znovunalezení slouží právě cesta do Vídně, kde se údajně po mnoha letech objevil Lejlin bratr Armin. Vztah obou žen je rekonstruován postupně: první dny ve škole, rodinné oslavy, milostná vzplanutí, maturitní večírek, následně odcizení a také válka… Tu každá z nich vnímala jedině skrz prizma vlastních emocí. Empatie byla postupně nahrazována egoismem. Společná minulost se tak stala zdrojem nedorozumění, protože prožité události viděla každý žen ze svého specifického úhlu pohledu.
Válečné běsnění je jako ta nejtemnější kulisa pro konfrontaci s nedorozuměními a křivdami minulosti. V knize Chyť toho králíka se sice neobjevují žádné krvavé scény, ale velmi sugestivně se připomíná, že válka a traumata s ní spojená nikam nemizí, jen se potlačují, aby přeživší dokázali aspoň nějakým způsobem dál existovat ve světě, který na tento konflikt začíná zapomínat. „Bylo čím dál víc tmy, čím dál víc zrušených časopisů, čím dál míň hudby, čím dál míň jídla. Moji spoluobčané získali znenadání jiné tváře. Některé se jenom jednou zamračily a zůstaly už navždy takové. Jiné zmizely úplně, odešly bez dalšího humbuku.“
Válka se oběma protagonistkám dostala pod kůži a cesta do Vídně se proměňuje v nucenou terapii, která s odstupem času rozmotává klubko zkreslených vzpomínek. Příběh čteme nejprve z pohledu zdánlivě spolehlivé a klidné vypravěčky Sáry, jejíž výpověď je ale neustále zpochybňována konfrontací s Lejlinou verzí událostí.
Název neodkazuje jen ke zvířeti, kterého Sára ukradne na tržnici, ale především ke známé knize Lewise Carolla Alenka v říši divů. Zde však má zlo podobu absence empatie, která vede nejen k rozpadu přátelství, ale také k nenávisti a vraždám mezi bývalými sousedy, jež se transformovaly v jeden nejkrvavějších z konfliktů v Jugoslávii.
Chyť toho králíka, Lana Bastašić, Argo, 2022.
Přeložil Jakub Novosad.
