Práce kritika
Přinášíme záznam performance, provedené v rámci třetího ročníku intermediálního festivalu Poezie je. v listopadu…
Nic se neláme tak snadno jako srdce, zpívá ve svém nedávném hitu Miley Cyrus. Je to pravda. Odchod mého první psa po sobě zanechal hlubokou, nezhojitelnou jizvu. A ačkoliv si je člověk vědom podstatně kratší životní doby psa oproti člověku, jejich zmizení i tak rozdmýchává zmatek, jako by se jednalo o bůh ví jakou nehodu.
Je to už víc než pět let, co se mnou moje štěně nežije. Myslím na něj každý den. Zůstaly mi také návyky, které člověk získá jedině dlouhodobým pobytem v přítomnosti psa; tíhnu k tomu schovávat jakýkoliv poživatelný kus jídla, dožaduji se zabalování kostí. Když přecházím přes přechod, moje levá ruka pevněji sevře pomyslné vodítko a oči se sklopí dolů, aby ověřily, zda jsme pochopili „stůj“. Při spaní nechávám nohy skrčené, pro případné sdílení tepla postele. Když otevírám dveře od bytu, na zlomek vteřiny se těším na přivítání.
Knížku Moje štěně s verši Sergeje Michalkova, které volně přeložil Michal Černík, ilustroval Zdeněk Miler. Čtenáři a čtenářky od dvou let věku se tak mohou vydávat na dobrodružství s maličkým jezevčíkem, jenž se od brzkých ranních hodin vydává na své objevitelské cesty. Hned na třináctém řádku se setkává s loupeživými zloději psů, kteří připomínají zločinecké množírny, zabývající se produkcí tzv. značkových levných štěňat na úkor vyčerpaných psích matek. Po napadení rojem rozzuřených včel se obvázané štěňátko choulí pod dohledem slepičí rodinky, aby následně další den ráno vyrazilo vstříc novému dobrodružství.
Moje štěně zůstane štěně, ačkoliv je z něj psí důchodce. A moje štěně zůstane moje, ačkoliv už cupuje mraky kdesi na nebi. A knížka Moje štěně? Ta má v sobě bolest, radost i lásku. Četba této knížky s vámi v otravném všedním dni zavrtí jako s ocáskem.
Moje štěně, Sergej Michalkov, Zdeněk Miler, přeložil Michal Černík, Nakladatelství: Pikola 2022
