Jana Orlová
* * *
Načurej mi do pusy, miláčku
ať je zábava
Nechci pracovat
Nechci přemýšlet
Načurej mi do pusy, miláčku
za pracovním stolem
* * *
Zlatu jsem vykala
zlato jsem zvracela
Zlato, tvé zlato
se ve mně sráží
Čekáme silný déšť
ale jsou to jen třpytky
* * *
Vezmu lásku a zmáčknu ji jak dužnatý plod
žlutá, šťavnatá, možná trochu přezrálá
pouští semínka po mé nepřítomné ruce
Vezmu lásku a nevím, co s ní, s možností
ano, příliš se servíruje, nasycená okrajem
* * *
Představuju si dlouhý a silný orgasmus
ať jsem byla kdokoli, ať budu kdokoli
v ložním prádle z krystalků soli
Sama tě prohmatám, sama ti ulevím
záříš na stole s nohama roztaženýma
Bratr Luna se ti zajídá, že?
Tady visí, urousaný, od krve ještě
můžeš ho vykouřit, ještě to lze zlepšit
* * *
Své tělo nepoznáváš
narostly ti krásné
rohy na hlavě ňadra
musím si sáhnout
na skus chutnáš jako
šťáva z želatiny
* * *
V ledničce mám
pleťovou masku
a nic víc
---
í.