Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

 
Vyhledávání:



Outsidři v éře magazínové kultury

"Umění být outsidrem je vznešené umění. Je to umění stát rovně tam, kde se ostatní mazaně sklání. Je to umění nezařadit se tam, kde zařazení znamená hanbu, i když pozlacenou hanbu" - slova Eduarda Martina v tradiční úvodní poznámce míří k věčnému sporu mezi svobodnou lidskou individualitou poslušnou pouze svého vnitřního hlasu a společností s jejími normami, zákony, požadavky i nezbytnou konformitou. Právě tímto tématem se zabývá Erich Neumann ve své knize Hlubinná psychologie a nová etika, z níž jsme do rubriky Myšlenkové proudy XX. století vybrali ukázku. Neumann uvádí, že stará etika, jíž se řídí většina společnosti, pokládá za eticky únosný akt vytěsnění "nežádoucích" (stínových) vlastností, což může ve svých důsledcích vést k nebezpečným kompenzačním reakcím a k infekcím zla (v našich podmínkách je touto reakcí zabarven např. vztah k Romům). Naproti tomu nositelé nové etiky přijímají odpovědnost i za nevědomou stránku své bytosti (za svůj Stín), usilujíce tak o etickou autonomii a lidskou celistvost.

Rozpor mezi hodnotami, jež jsou ve společnosti uctívány, a naopak těmi, z nichž vyrůstá lidská individualita, nabývá na aktuálnosti i dnes. Proto nás v rámci pravidelné rubriky Konfrontace zajímalo, jak se v současných podmínkách, kdy ovládla pole "magazínová kultura", žije těm osobnostem, které stojí mimo její "hlavní proud". Na položené otázky zareagovali např. nakladatel Ladislav Zadrobílek, básník Jiří Kuběna, bývalý politický vězeň Miloslav Čapek, básník a kritik Andrej Stankovič. Jejich odpovědi jsou natolik osobité a pronikavé, že tvoří jádro celého čísla, k němuž patří i rozhovor s "ekologickým disidentem" Blumfeldem S.M., komentář Víta Urbana, esejistické úvahy Lubomíra Martínka, Romana Cílka, Stanislava Komárka, stať Ivana Slavíka (zařazená do rubriky Literatura) a svérázná "esej-litanie-povídka" Vladimíra Hendricha.

Nové "outsiderské" číslo, jež by mělo tvořit jakýsi tematický protějšek minulé revue PROSTOR 37 (zaměřené k otázce normality), se redakčně "vylouplo" bez obvyklých potíží a problémů. Kéž by to bylo znamením, že outsiderství je živé téma nejen pro přispěvatele, kterým tímto děkujeme za autorskou spolupráci, ale i pro naše čtenáře.

redakce

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).