Revue Prostor - prestin spoleensko-kulturn tvrtletnk zamen na aktuln tmata z oblasti kultury, spoleenskho a politickho ivota.

 
 
Vyhledvn:



Revue PROSTOR je prestin spoleensko-kulturn tvrtletnk zamen na aktuln tmata z oblasti kultury, spoleenskho a politickho ivota.

Pvodn samizdatov asopis PROSTOR, u jeho zrodu stli Ale Lederer, Jan tern, Jan Vvra a Ji Hapala, vznikl v ervnu v roce 1982. V samizdatov, "zakonspirovan" podob vychzel a do roku 1989, celkem 12 sel (kvli hrozb prozrazen a zkazu pouvali autoi i pispvatel pseudonymy).

Od roku 1990 zaala nezvisl, kulturn politick revue PROSTOR vychzet (od sla 10) v soukromm nakladatelstv a vydavatelstv Alee Lederera, kter jakoto vydavatel rovn dil redakn kruh asopisu, jeho leny byli Rudolf Star (pozdj fredaktor), Jan Vvra, Josef Kroutvor, Milan Hanu (pozdj vkonn redaktor) a Stanislava Pdn.

V jednotlivch tematickch slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick texty zrcadlc promnu spoleensk, politick, kulturn i psychologick atmosfry doby. Vedle pednch domcch autor uvdla revue pedevm vznamn pedstavitele duchovnch proud hlscch se k zpadn kulturn tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).

Koncem roku 1994 bylo vydvn revue PROSTOR z finannch dvod pozastaveno (posledn slo 30). Od poloviny roku 1996 zaala revue PROSTOR vychzet opt, tentokrt ve zmnn grafick prav a za redaknho veden Milana Hanue. Od roku 1999 se vydavatelem tvrtletnku stalo Sdruen pro vydvn revue PROSTOR a existence asopisu tak zvis na finann podpoe ze strany sttnch i nesttnch organizac, nadac, firem i jednotlivch podporovatel (k nim je teba pist i vechny pedplatitele).

Zkladn tematick i mylenkov ladn asopisu se ani po vynucen pestvce ve vydvn nezmnilo. Revue PROSTOR si stle udruje charakter prestinho intelektulnho asopisu s dobrou povst. Pstuje esejistick styl psan a mylen, v jednotlivch tematizovanch slech usiluje o nekonvenn pohled na aktuln problmy doby a je urena vem hledajcm, kte si vmaj irch souvislost spoleenskho ivota a jeho duchovnho rozmru.

O revue PROSTOR se vyjdili:

PROSTOR je u ns to nejlep mezi tm, emu se ponkud vzneen k revue. Vychzel samizdatov u ped listopadem 89 a vychz dodnes. Kdo se nm takovm me pochlubit? Jedin asopis, kter pro pemliv tene oteve prostor nejen do ky, ale i do hloubky.
Petr Pithart

A se jednou - nejsp k novodobmu dvacetilet republiky - budou sestavovat vechna mon M DTI - DAL, ve zprv o stavu mysl bude na prvnm mst revue PROSTOR. Je to smutn, ale revue PROSTOR je u jedinou revue svho druhu, kter s nadhledem a vdoucmi i vdommi pohledy ze vech stran je schopna podvat svdectv o tom, jac jsme, odkud opravdu a kam opravdu mme, a to ve bez ohledu na vlivy i snahy o n zven.

Ji Strnsk

Jsem velmi rd, e asopis Prostor vstupuje vytrvale do eskho duchovnho prostoru se vzcnou schopnost rozpoznvat "znamen doby", vyhmtnout dleit tmata a shromdit k nim podntn pspvky. Povauji tento velice kvalitn asopis za cenn a kompetentn (mnoho)hlas, kter by neml bt peslechnut.

Tom Halk
nahoru
Obsah © Sdruen pro vydvn revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Pvodn samizdatov asopis PROSTOR, u jeho zrodu stli Ale Lederer, Jan tern, Jan Vvra a Ji Hapala, vznikl v ervnu v roce 1982. V samizdatov, "zakonspirovan" podob vychzel a do roku 1989, celkem 12 sel (kvli hrozb prozrazen a zkazu pouvali autoi i pispvatel pseudonymy).

Od roku 1990 zaala nezvisl, kulturn politick revue PROSTOR vychzet (od sla 10) v soukromm nakladatelstv a vydavatelstv Alee Lederera, kter jakoto vydavatel rovn dil redakn kruh asopisu, jeho leny byli Rudolf Star (pozdj fredaktor), Jan Vvra, Josef Kroutvor, Milan Hanu (pozdj vkonn redaktor) a Stanislava Pdn.

V jednotlivch tematickch slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick texty zrcadlc promnu spoleensk, politick, kulturn i psychologick atmosfry doby. Vedle pednch domcch autor uvdla revue pedevm vznamn pedstavitele duchovnch proud hlscch se k zpadn kulturn tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).