Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

 
Vyhledávání:



Dokážeme se vyrovnat s Amerikou?

Teprve v nových, demokratičtějších podmínkách (po šesti letech protektorátní germanizace a čtyřiceti letech povinné rusifikace) vstoupila česká společnost do skutečné konfrontace se světem - se vším, co přináší svobodná výměna informací, znalostí a zkušeností. Po "francouzském" , "německém" a "rakouském" čísle se redakce revue PROSTOR proto rozhodla zaměřit pozornost na problém amerikanizace: na rostoucí civilizační (ekonomicko-technologický, vojenský, politický i kulturní) vliv společnosti, o níž sami její příslušníci hovoří jako o "novém světovém impériu". Ať chceme či ne, jsme konfrontováni s globálními trendy této civilizace, s novými nároky i daleko větší mírou odpovědnosti za stav světa (tato odpovědnost je mimo jiné dána i vstupem České republiky do Severoatlantické aliance), s nutností skutečně ctít hodnotu občanských svobod a práv jednotlivce, z nichž vyrostla americká demokracie. Ale zároveň jsme konfrontováni i s uniformitou životního stylu ŕ la televize NOVA, s pokleslou konzumní zábavou a "kulturou", jež tvoří mimořádně lukrativní vývozní artikl obchodně úspěšných amerických firem do Evropy.

Vyjdeme z této konfrontace se ctí? Přijmeme amerikanizaci jako příležitost k zvýšení vlastní civilizační úrovně? Pochopíme ji jako výzvu k plodnému dialogu, v němž přijmeme především to, co nás občansky i kulturně obohacuje? Anebo podlehneme pubertální amerikománii a přizpůsobíme se (pokolikáté už?) novému, tentokrát neodolatelně svůdnému, "americkému" životnímu stylu?

Možná je i opačná reakce typu "Pozor, česká kotlina a vlastně celý svět je v ohrožení americkými zájmy!" - Nezačneme svou vlastní neschopnost, méněcennost a pocity ohrožení, svou "malou českou paranoiu", znovu promítat do nějakého hodně velikého a mocného Nepřítele, tentokrát pro změnu made in U.S.A. (jak to nedávno předvedl v jedné zvláště "podařené" stati mediálně úspěšný český filozof)?

Všechny tyto otázky zůstávají zatím otevřeny. Při sestavování "amerického" čísla revue PROSTOR šlo tedy především o to nalézt stanovisko nepodléhající ani euforii, ani hysterii, ale naopak zvažující v pestré konfrontaci jednotlivých pohledů jak pozitivní, tak i negativní stránky civilizačního vlivu Ameriky. Zda se nám tento záměr podařilo uskutečnit, nechť posoudí čtenáři.

Rádi bychom v této souvislosti také poděkovali všem našim podporovatelům a příznivcům, zejména Nadaci rozvoje občanské společnosti, která nám v rámci grantu na podporu demokracie poskytla příspěvek na vydání tohoto čísla.

Děkujeme i všem autorům, českým i americkým přispěvatelům, za jejich ochotu a spolupráci - bez jejich výrazného přispění by toto číslo nevzniklo.

 

redakce

 

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).