Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Když vyšlo před osmi lety první "pražské" číslo revue PROSTOR (č. 22), kladli jsme si otázku, zda je možné v nových, svobodnějších podmínkách navázat na různé tradice, zejména na plodnou atmosféru předválečné Prahy, v níž se podivuhodným způsobem mísila česká, německá i židovská kultura.

Od té doby uteklo ve Vltavě dost vody a nás začaly vzrušovat otázky úplně jiného druhu: Praha devadesátých let je ve srovnání s minulou dobou "jiným městem" - jakou proměnou prošla? Dokáže náležitě těžit z příznivějších společenských podmínek, ubrání se mocnému tlaku komercionalizace a jak by měla v budoucnu vypadat?

Při koncipování tohoto dvojčísla (vznikalo půl roku od března do října 2000) jsme však ještě netušili, jak živě budou tyto a další otázky rezonovat s myšlenkami a pocity samotných autorů, známých i méně známých osobností pražského veřejného, intelektuálního a uměleckého života. V rozhovoru se k současné proměně Prahy vyjádřil doyen českých uměleckých historiků a památkářů Dobroslav Líbal, v konfrontaci názorů pražský primátor Jan Kasl, umělecký historik Mojmír Horyna, spoluautor Tančícího domu Vlado Milunić, ředitel Národní galerie Milan Knížák, v anketě zpěvák a textař Jiří Suchý, herec Otakar Brousek, předsedkyně klubu Za starou Prahu Kateřina Bečková a další. Naším záměrem však zároveň bylo posunout "lokální" pražské téma do obecnější roviny. V rubrice Myšlenkové proudy XX. století se proto můžete seznámit s představou města v pohledu významného konzervativní myslitele Rogera Scrutona a v přednášce současného francouzského architekta Christiana de Portzamparc se dočtete o mytickém základu architektury.

V předminulém dvojčísle jsme vás, milí čtenáři, také upozorňovali, že revue PROSTOR nadále zůstává čtvrtletníkem, i když jsme nuceni prozatím vydávat dvojčísla (donutila nás k tomu nepříznivá ekonomická situace týkající se prakticky všech nekomerčních časopisů). Abychom v obsáhlých pololetních "sbornících" zajistili větší tematickou pestrost, rozhodli jsme počínaje "pražským" dvojčíslem zařazovat i další texty, jež s hlavním tématem přímo nesouvisejí. Za zvláštní zmínku stojí především rozhovory našeho spolupracovníka Tomáše Vystrčila nazvané Komu patří Bůh? s buddhistickým mnichem Ashimem Ottamou a prezidentem Křesťanské akademie Tomášem Halíkem v rámci rubriky Diskuse. A také dvě polemické reakce Pavla Naumana a Šimony Löwensteinové na "mužskou otázku", kterou jsme otevřeli v minulé revue PROSTOR 45-46. K esejistickým lahůdkám dvojčísla patří bezesporu texty Georgyho Konráda Umění roztančit myšlenky a Willyho Lorenze Mezi strachem a nudou.

redakce