|
Poselství
Milan Hanuš
V rámci příprav "vzdělanostního" čísla revue PROSTOR jsme objevili fragment rozhovoru Jana Amose Komenského s neznámým anonymem. Fragment původně napsaný zřejmě v latině je přeložený do soudobé češtiny a na okraji je poznamenáno římskými číslicemi MM. Že by šlo o nějakou literární mystifikaci? Anebo máme před sebou poselství adresované těm, kteří žijí na přelomu věků a vstupují do třetího milénia? Ať tak či onak, myslíme si, že nalezený fragment rozhovoru stojí za uvedení: Anonymus: Comenie, můj vážený učiteli, hledal jsem ve vašich spisech definici vzdělanosti, ale nemohl jsem ji najít... Comenius: Vymezení pojmu vzdělanosti se mi jako zastánci pansofie jevilo zvlášť obtížné. Snad jsem pochopil, co je pravá vzdělanost, až v nejtěžší chvíli svého života - když v Lešně lehla popelem celá moje knihovna, když zmizelo veškeré vědění uložené v mých foliantech. Tehdy jsem pocítil její hodnotu: Vzdělanost je to, co zbývá, když utrpíte nejhorší rány a zůstanete jakoby nazí. Klíčové je slůvko "jakoby", vzdělanost vám sice bere dětskou naivitu v pohledu na lidské pachtění a hemžení, ale dík osobní kázni a úsilí vynaloženému při jejím získávání vám zpevní charakter, rozšíří znalosti, prohloubí přesvědčení. Uschopní vás sdílet kulturní statky, radovat se z výdobytků lidského ducha. Umožní vám poměřovat těžkosti pozemského života hlediskem vyšším, ba nejvyšším - a tím vám zabraňuje v pádu na duchovní dno. Anonymus: Znám ale také mnohé vědátory, jejichž vzdělání je ani v nejmenším nepoučilo a neuchránilo před zoufalstvím... Comenius: Když se tmel vzdělanosti a řád vědění pod náporem toho, co nás ohrožuje, rozsype jak domeček z karet, pak se musíme ptát, jestli není ten tmel zvětralý a řád děravý. Když jsem vedl filosofickou disputaci s Descartem, měl jsem největší výhrady vůči jeho redukcionistické metodě, která ovládla vědecké bádání - jako by se příroda, život sám dal rozkrájet nožem a ovládnout! Pýcha analytického rozumu předchází pád do duchovní propasti. Ačkoliv je řád vědění založený na redukcionistické metodě uboze chatrný, Descartes se přesto stal apoštolem moderní vědy a já utopistickým reformáterem s duchovními kořeny kdesi ve středověku. Jenomže na prahu třetího milénia se karta začíná obracet... Anonymus: Že by se duch nové doby, kterou někteří vyhlížejí nazývajíce ji věkem Vodnáře, začal skutečně měnit? Kolem vidím spíš plná břicha a v tom blahobytu pustinu... Comenius: Nepropadej zbytečné skepsi, můj žáku. Věkem Vodnáře tu přicházející dobu nazývají hlavně pokračovatelé díla Bratří růžového kříže a tradice hermetické filosofie, která mě v mnohém inspirovala. Ostatně tážeš-li se, co pravou vzdělanost nese a stmeluje, pak je to staré hermetické učení o člověku jako mikrokosmu, který je obrazem Božím, zrcadlem makrokosmu. Jinak řečeno, je to učení o harmonické jednotě veškerenstva, které teologové říkají Boží láska, o vzájemném zrcadlení toho nejmenšího v tom největším a naopak. Smyslem vzdělání je kultivace této naší nejhlubší přirozenosti, obrazu Božího vpečetěného do duše, a uschopnění k tomu, abychom mohli pokračovat svým životem a prací v díle tvoření. Jenomže je vzdělanost svatá a klatá, živá a umělá, celistvá a torzovitá, ta, která nás táhne výš a ta, která našeho ducha umořuje a zabíjí. I v tom má člověk, a vlastně celé lidstvo, svobodu... Jakou vzdělanost zvolí? redakce |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
nahoru |
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).
Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.
V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).