Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Zápas o duši Evropy pokračuje...
Milan Hanuš

Dějiny Západu je možné vnímat různě, například jako příběh stýkání a potýkání křesťanství a islámu, jak to učinil Richard Fletcher v brilantním historickém eseji Kříž a půlměsíc. Velký středověký příběh líčí britský historik od Muhammada po reformaci - bohatý děj s mnoha zvraty se nakonec uzavírá dobytím Granady Kastilci, návratem celé Andalusie do lůna křesťanstva a v reformační době tureckým obléháním Vídně, naštěstí neúspěšným. Následující staletí jsou érou evropské hegemonie. Historický příběh díkybohu končí...

Končí, nebo na prahu 21. století pokračuje? Je zajímavé, že ona středověká, víc krvavá než mírumilovná historie "kříže a půlměsíce" po mnoha staletích historického spánku jako by znovu ožívala, byť v jiných kulisách. Zdá se, že nejen Lazarové, ale i dějinné příběhy vstávají z hrobu. Pravda, některé dramatické motivy na jevišti světa přibyly (ropa, dolary, internet, masové přistěhovalectví, terorismus), jiné se vyhrotily (chudoba a bohatství, bezbožnost a náboženský fanatismus, pýcha rozumu a ničivost vážně), ale to podstatné, co z celého příběhu činí drama, zůstává beze změny. Richard Fletcher pojmenovává tento leitmotiv slovy: "Vztahy mezi křesťanským a muslimským světem se ve středověku vyznačovaly trvalou neochotou pokoušet se o vzájemné dorozumění."

Při pohledu z širší historické perspektivy se zdá, že to, co platilo ve středověku, se v současnosti spíše prohlubuje než odbourává... Je vůbec možné neblahé důsledky staronového příběhu nějak zmírnit? Co kdybychom k současné "zápletce" s islámem přistoupili jako k tvrdé lekci, při níž se nám za dramatických okolností vrací otázka, na kterou jsme v honbě za všelijakými západními výdobytky jaksi zapomněli: Odkud jsme přišli, kdo jsme a kam kráčíme, my, západní lidé? Čemu věříš, Evropo, čím naopak churavíš, jakou vizi chceš uskutečnit a na základě jakých hodnot budeš dál - tváří v tvář bojovnému islámu - jednat?

Jak vidno, zápasu o duši Evropy a srdce Západu se nelze vyhnout tím, že škrtneme zmínku o křesťanství z návrhu evropské ústavy, zavedeme politickou korektnost a vyšleme trestnou výpravu do zemí Blízkého východu. Vyhodíme-li onu zapomenutou otázku oknem, exploduje nám přede dveřmi...

Šéfredaktor

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).