|
|
 |
Švýcarská stopa
Milan Hanuš
Jeden severní kout Čech dostal kdysi jméno České Švýcarsko - malebná partie s pískovcovými skalami vzdáleně připomínajícími velkolepé alpské srázy. Pouhá nadsázka, sen nějakého předpotopního turisty, nebo zvláštní spřízněnost? České Švýcarsko je sice malé, ale zato podle našich představ. A jaké představy to jsou? Alpská úbočí z pohlednic, kravské zvonce, jemná chuť čokolády, preciznost hodinek, záviděníhodná prosperita bank a pojišťoven, kvetoucí města na březích jezer...
Víc než turistickým rájem (při jehož návštěvě si ovšem turista z Čech musí sáhnout hlouběji do kapsy) je tato alpská země pomyslným mostem a tunelem - geografickým, klimatickým i kulturním mostem mezi germánským severem a románským jihem, tunelem spojujícím obě strany hory zvané evropská civilizace, její rub i líc, světlo i stíny. Je Evropou v malém, symbolem toho, že soužití rozmanitých národnostních a sociálních skupin, existence různých jazyků, pluralita kulturních tradic a zvyků v jednom svazku je možná, žádoucí a vyplácí se jak kulturně, tak ekonomicky. To je zároveň vzkaz současné Evropě, která sice podniká kroky ke svému sjednocení, aniž však tuto zkušenost a "stopu" bere vážněji na vědomí.
Švýcarská stopa se táhne rovněž českými dějinami a sahá hluboko do minulosti, až k pobělohorským exulantům. Emigračních vln bylo několik, ale nejpočetnějším se stal exodus desetitisíců Čechoslováků po jednadvacátém srpnu osmašedesátého roku a v letech následujících. Švýcarsko tehdy otevřelo hranice a poskytlo prchajícím velkorysou pomoc. Říká se, že v nouzi poznáš přítele, existuje v našich novodobých dějinách podobný příklad nezištné pomoci?
Na své cestě po Švýcarsku jsem potkával krajany, kteří zvládli nároky nového prostředí a uchytili se profesně i lidsky. Dostali příležitost a vesměs jí využili. O některých stránkách švýcarské reality i mentality se vyjadřují kriticky, ale v jejich slovech je zároveň respekt k fungující demokracii a zažitým civilizačním hodnotám i zvyklostem. V rozhovorech mě ujišťovali, že je čemu se přiučit. Někteří v exilu zůstali, jiní se vrátili, nesou však v sobě "švýcarskou stopu", která může obohatit i nás ostatní.
Nic proti turistickému výletu do severního koutu Čech, ale skutečné české a evropské Švýcarsko leží jinde - stopu hledejme v inspiraci, kterou současný kulturní a duchovní život Švýcarska přináší...
Šéfredaktor |
