Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Německo - náš osud?

Poslední vývoj ukazuje, že společný příběh Čechů a Němců, táhnoucí se staletími, zdaleka není minulostí, ale naopak - stává se dnes opět, jako už mnohokrát v novodobých dějinách, jakýmsi "zaminovaným polem", sférou vzájemné konfrontace. Vše nasvědčuje tomu, že vstupujeme ž řečeno slovy Emanuela Rádla ž do nového dějství žválky Čechů s Němciž, ovšem s tím rozdílem, že často jde spíš o trapnou přestřelku, probíhající navíc ve sjednocující se Evropě a za úsměvu diplomatů. Přesto nelze přežívající atmosféru podezíravosti a nacionálního "nesmíření" (s Němci vůbec a českými Němci zvlášť) přehlížet ani podceňovat - vypovídá totiž i o tom, že ve vztazích mezi Čechy a Němci existuje stále ještě mnoho nezvládnutých a intelektuálně nezpracovaných emocí, předsudků a nejasných míst.

"Česká potíž s Němci" je pro nás zajímavá především z toho hlediska, že hlouběji - možná přímo "osudově" - souvisí s českou otázkou: ptáme-li se dnes na poměr k Německu a Němcům, mluvíme tím totiž hlavně o české společnosti, o její mentalitě, zralosti a také o povaze národní identity - o tom, "kdo jsou Češi" a jak sami sebe vidí. V tomto duchu uvažuje i známá historička Eva Hahnová ve své stati "Česká otázka" od Masaryka k Havlovi. Pro její seriózní přístup i vyhraněnost, s níž tvrdí, že "se Čechům nepodaří ani dnes nalézt uspokojivou formu své kolektivní identity, pokud budou potlačovat vzpomínku na "druhé"", jsme její stať zařadili do rubriky Názor, kterou otevíráme celé číslo.

Na probíhající společenskou diskusi o "sudetoněmeckém problému", která často umožňuje dát oběma stranám průchod dávným resentimentům a vzájemné podezíravosti, reagují v rubrice Diskuse svými stanovisky historikové a publicisté Rudolf Hilf, Richard Glazar a Eva Hahnová.

Překážkou česko-německého dialogu jsou často falešné představy o partnerovi, tupý provincionalismus a omezená měřítka, pramenící z nedostatku informací. To byl také důvod, proč jsme vyzvali několik předních českých intelektuálů a umělců žijících v Německu, aby vyjádřili svůj názor na současnou německou společnost a na sudetoněmecký problém. Takové rozšíření pohledu a změna perspektivy je nutná, chceme-li se vymanit ze zahleděnosti do vlastních řad. Odezva na náš dopis byla příznivá, a tak bychom chtěli touto cestou poděkovat Adolfu Müllerovi, Janu Pauerovi, Otu Filipovi, Šimoně Löwensteinové, Jaroslavu Opělovi a Romanu Erbenovi za jejich odpovědi, zařazené do rubriky Konfrontace.

Po "francouzském" čísle (Prostor 27), věnovaném česko-francouzské kulturní spolupráci, přichází tedy číslo "německé", v jehož rámci také představujeme několik významných osobností současného německého intelektuálního života. Filosofické dílo "přesného pozorovatele našeho století" Ernsta Jüngera, uznávaného za jednoho z největších metafyzických myslitelů současnosti, je zastoupeno ukázkou z jeho poslední knihy deníků Nůžky (v překladu Věry Koubové). Portrét významného freudovského myslitele a analytika německé kolektivní psychologie Alexandra Mitscherlicha, jehož dílo je u nás prakticky neznámé, přináší ve své studii Ludvík Hošek.

"Ozdobou" literární části tohoto čísla je "Šumavská" povídka Johannese Urzidila Kde končí údolí. Současnou esejistickou tvorbu reprezentuje ukázka z nové knihy reportáží a esejů Petera Bechera nazvaná Budweiser temno. Cenným zdrojem informací o málo známých literárních jevech a hodnotách svědčících o "srostitosti" české a německé kultury jsou stati Jana Mareše Co je to šumavská literatura? (zařazená v rubrice Literatura) a Franze Petera Künzela Nový literární fenomén: sudetoněmecká literatura. Věříme, že pro mnohé čtenáře bude objevem i poezie sudetoněmeckých autorů v překladu Jana Mareše, jemuž redakce děkuje za cennou spolupráci při přípravě čísla. Stejný dík patří i historiku Milanu Churaňovi a filosofu Zdeňkovi Vašíčkovi ? bez jejichž pomoci a bez pomoci všech dalších autorů a spolupracovníků by byl náš skromný přípěvek k česko-německému dialogu o poznání chudší.

 

redakce

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).