Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Obtížné putování duše s tělem
Milan Hanuš

Homeopatie, ajurvédská medicína, přírodní léčitelství, regenerační centra na podporu zdraví, obchodní síť Country Life: nabídka různých cest ke zdraví je v dnešní době pestrá, snad až příliš. Kterou se vydat?

Žádné putování duše s tělem se patrně neobejde bez trocha zmatku a humbuku. Jako by nám ale začínalo pomalu svítat, že to, čemu říkáme zdraví a nemoc, se netýká přednostně těla, nýbrž celého života. Že zdraví je především kvalita duševní a duchovní, která v tělesné rovině následně dostává svůj výraz. Že i nemoc má svou spirituální příčinu. Ostatně už staří Egypťané před pěti tisíci lety věděli, že zdraví je návrat k původní jednotě, zatímco nemoc odpadnutí od ní. A také věděli, že smrtelné tělo je příbytkem nesmrtelné duše, řečeno naším pojmovým jazykem, že je fyzickým výrazem (formou) psychického a spirituálního obsahu.

Protiváhou různých alternativních cest ke zdraví je lékařská věda: kráčí kupředu sebejistě, faustovsky fascinovaná rýsující se možností číst v knize života (rozluštění genomu) nebo vytvořit repliku jedinečné lidské bytosti. Ověnčená četnými úspěchy, k nimž patří i statisticky ověřitelné prodlužování průměrného lidského života. Má na své straně armádu "bílých plášťů", podporu státu, šiky vyškolených specialistů a gigantický průmysl vydělávající na tom, že dokáže nemocným navracet iluzi o jejich zdraví.

Navzdory svým nesporným úspěchům a nezastupitelné roli při záchraně života nemá dosud lékařské věda pro věčné putování duše s tělem příliš pochopení. Roztrhla ten nerozlučný pár, probádala tělo, zatímco jeho ženský protipól, duši, dlouho odmítala vzít na vědomí. Jenomže tělo je smrtelné, zatímco duše se vrací - a vrací se právě nyní, v podobě obnoveného zájmu o jiné cesty ke zdraví, které jsou - jaký paradox - podstatně starší, tradičnější než naše -tradiční- západní medicína.

A duše se naštěstí vrací i na půdu univerzit, do současné lékařské vědy, kde se začíná etablovat v oboru nazvaném psychosomatika. Ale nemá to nijak snadné, jejích odpůrců zaštítěných vědeckými tituly a vlivnými posty je stále dost. Když v roce 1981 přednesl významný český gastroenterolog a představitel psychosomaticky orientované medicíny Ota Gregor na lékařském kongresu myšlenku, že choroby žaludku mají psychickou příčinu, zvedla se v odborných kruzích proti takovému tvrzení bouře nevole. Nyní už je lékařská věda o kousek dál, myšlenku sice přijala, ale nestrávila - dodnes má žaludeční obtíže.

Duše a tělo spolu putují jako nerozlučná dvojice (která je ve skutečnosti Jednotou). Naším problémem je naučit se této symbióze lépe rozumět a nezabloudit při tom ve změti alternativních přístupů a cest. Předkládané dvojčíslo by mělo posloužit právě tomuto cíli. Nechť nás na cestu inspirují verše básníka:

 

Jaké vzácné putování,

když jdou spolu, divná věc,

tělo mé, ten ošklivec,

a má duše, krásná paní.

(Verše Raoula Ponchona, převzato z knihy Oty Gregora Mé návraty)

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).