Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Žít s živly

Dramatické události, které v posledních měsících prožíváme, svědčí o tom, že běh světa zdaleka nemáme pod kontrolou. Možná proto, že v něm působí živelné síly, které dokážou pravé "divy". Příkladem může být apokalyptický oheň hořící přímo v centru západní civilizace, v jehož plamenech zahynuly tisíce obětí; valící se proudy vody, které zničily lidská obydlí, zaplavily města toxickým blátem a všelijakými jedy; éter zamořený televizním signálem vyvolávajícím mediální šílenství, země chvějící se předzvěstí ekologických katastrof.

Pod vlivem moderní pozitivistické přírodovědy jsme donedávna podléhali dojmu, že oheň, voda, vzduch, země jsou neškodnými elementy neživé přírody a všechny metafyzické, mystické či náboženské představy, které se k nim váží, jsme odkázali jednou provždy do říše pohádek. Vůbec jsme nebrali vážně skutečnost, o níž dobře věděli už obyvatelé mezopotámské říše před čtyřmi tisíci lety: že člověk není a nikdy nebude nad živly pánem, neboť povaha světa je založena právě v nich.

Krásným faustovským paradoxem moderní vědy je fakt, že poté, co živly spoutala do chemických vzorců a výčtu fyzikálních vlastností, dospěla k poznání, že veškeré dění určují čtyři základní faktory: gravitační síla, elektromagnetická síla, slabá i silná jaderná síla. V knize živly jako obraz člověka upozorňuje Hajo Banzhaf na to, že tyto činitele lze bez potíží ztotožnit se čtyřmi živly: země odpovídá gravitaci, oheň elektromagnetické síle, zatímco se slabou a silnou jadernou silou korespondují vzduch a voda. Zatímco jsme hlubokou moudrost našich předků jako cosi dávno překonaného vyhodili oknem, vrátila se nám dveřmi.

Zdá se tedy, že nadešel čas, abychom na vlastní kůži zakusili, že s určitými silami nelze jednoduše manipulovat a násilně je regulovat jako koryta řek. Živly se totiž umí bránit i útočit. A dokážou také ničit v případě, že je nechceme vzít na vědomí. Můžeme je ale vnímat, uvědomovat si jejich nesčetné projevy a odpovídajícím způsobem je zapojovat do našeho života.

A ještě dovětek: události letošního léta nás přesvědčily, že na rozbouřené živly jsme krátcí. A tato zkušenost se netýká jen slabých, ale i mocných tohoto světa, včetně prezidenta - toho, který odchází, i toho, který je netrpělivě vyhlížen. Ukazuje se, že žít s živly je nezbytností, na Hradě i pod ním.

Šéfredaktor

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).