|
Jarní úvodník aneb Zkusme to jinak
Milan Hanuš
Píše se rok 1988 a v jedné pražské kotelně zakládáme Občanskou besedu, sdružení lidí patřících k okruhu samizdatového časopisu PROSTOR. Aniž to tušíme, ztrouchnivělý režim založený na mocenském monologu a odpudivé přetvářce už prožívá své předsmrtné křeče. Ke svobodě a demokracii se vydáváme cestou kultivace dialogu. Charismatický filosof Milan Machovec nám ve své přednášce (koná se v utajení nedaleko Prahy, v jarní náladě na jedné z rozkvetlých zahrad) ukládá do paměti, že dialog je vznešené slovo označující metodu, jak se dobírat pravdy a smyslu (logos). K dokonalosti ji rozvinuli již staří Řekové, kteří věděli, že pravdu nemají ti nebo oni, ale že je třeba ji hledat napříč (předpona dia-). Že je třeba se jí dobírat společným usilováním a při dodržování určitých pravidel. V listopadu následujícího roku vylepujeme do pražských výloh naši představu o skutečné demokracii: Osm pravidel dialogu. Svou "magnu chartu" nosíme i do stávkujících divadel, herci ji čtou a občané nadšeně přijímají. První pravidlo zní: Tvůj oponent není nepřítelem, ale partnerem při hledání pravdy. Cílem vaší diskuse je dopátrat se pravdy, nikoliv intelektuální soutěž. Účast v dialogu předpokládá trojí úctu: k pravdě, ke druhému a k sobě samotnému. Píše se rok 1990 a v prvních svobodných volbách vítězí občanský dialog. Poprvé a naposled. O dva roky později už vyhrává tvrdý politický boj, začíná se divoce privatizovat, v doznívající euforii a pod heslem "návratu do Evropy" pochodujeme do legislativní i morální džungle. Šíří se virus občanské letargie, demokracie mutuje do podoby, v níž se ze všeho nejlépe daří korupci. Už "není koho volit". A co je zvláštní, ukazuje se, že podobné starosti mají i naši západní sousedé, ba celá Evropa. Jsme v tom až po uši, i s ní. Píše se rok 2013 a zjišťujeme, že reformovat současnou demokracii kultivací dialogu je stále živá myšlenka. Podobným způsobem promýšlejí současnou a hlavně budoucí podobu demokracie i naši němečtí přátelé z časopisu OYA, s nimiž se spojujeme a vytváříme společný projekt česko-německého dvojčísla, jakési "občanské besedy" v tištěné formě. Ke spolupráci zveme široký okruh českých i německý autorů - s vědomím toho, že odpověď na krizi dnešní demokracie musí naši čtenáři hledat "napříč" názory a stanovisky. Osmé pravidlo dialogu přitom zní: Nezaměňuj dialog s monologem. Všichni účastníci mají stejné právo se vyjádřit. Ohleduplnost k oponentům lze vyjádřit věcností a stručností. A podtitul časopisu OYA vyzývá k tomu "jinak myslet, jinak žít". Zkusme to jinak s demokracií! Šéfredaktor |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
nahoru |
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).
Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.
V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).