Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Belgické křižovatky
Milan Hanuš

Znáte belgické křižovatky? Přiznávám, že jsme na ně nebyli před naší "belgickou jízdou" v redakci připraveni. Až teprve poté, co nás zaujal čilý ruch a kvas této tranzitní země, jsme s překvapením zjistili, kolik jich Belgičané mají. A jak pěkně zamotaných! Křižovatek politických, jazykových, národnostních, kulturních. A je pozoruhodné, jak tyto náročné, leckdy mimoúrovňové zauzleniny Belgičany nutí k přemýšlení - například o nejisté budoucnosti jejich země, o vlastních dějinách, o vlámské a valonské mentalitě, o potřebě nového politického uspořádání, o urbanismu Bruselu, o probíhající jazykové válce a souboji kultur...

A přesto se tato zemička, vzniklá z vůle druhých a z globálního hlediska velká jako dlaň, dosud nerozpadla a bohdá ani nerozpadne. Jelikož je Evropou v malém, nevěstilo by to nic dobrého ani pro celý kontinent. Tato křižovatka okupačních armád evropských mocností v minulosti a ekonomických zájmů v současnosti, tato křižovatka Severu s Jihem má nejen svou historickou důležitost, ale i kulturní velikost vepsanou do kamene chrámů, univerzit a významných institucí v Bruselu, Antverpách, Lutychu, Lovani, Bruggách, Gentu...

Jelikož všechny dálnice, letecké mosty a penězovody už nevedou do Říma, napadla belgického, pardon, vlámského spisovatele Dimitri Verhulsta myšlenka (ve zjevné narážce na slavný obraz Jamese Ensora), co by se dělo, kdyby Kristus přijel do Bruselu. Hotové Boží dopuštění! Belgický labyrint v chaosu, rozhádané kohoutiště Evropy na nohou, malí i velcí poslanci v tlačenici - a že jich v Belgii je!

A pak je tu zvláštní paralelnost křižovatek belgických a českých daná životem "na pomezí", v průsečíku zájmů těch silnějších. Podobná zkušenost Čechy s Belgičany na dálku spojuje; ostatně, bylo by vůbec možné přežít bez enšpíglovského "fištrónu" a sebezáchovného švejkování?

Z mnoha dílčích belgických křižovatek se v současnosti rodí jedna velká. Ocitá se na ní celá země. Držme Vlámům i Valonům palce, aby svou náročnou křižovatku, k níž se pomalu, ale jistě blíží, zvládli se ctí. Ve svém i evropském zájmu.

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).