Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Tak blízko za Pyrenejemi
Milan Hanuš

Když jsme se v redakci ptali jednoho znalce Španělska, jaké má vysvětlení počáteční mediální blokády indignados (masová vystoupení mladých Španělů evropská média zpočátku zcela ignorovala), dostalo se nám překvapivé odpovědi: "Událo se to za Pyrenejemi."

Pro zbytek Evropy po staletí platilo - a jak se ukazuje, do určité míry stále platí: Co se děje za Pyrenejemi, je pro nás, Čechy i ostatní Evropany, tak trochu španělská vesnice. Copak je možné v těchto našich pragmatických končinách pochopit dona Quijota, býčí zápasy a teatrální náboženské ceremonie? Nebo tančit flamenco? Nebo žít v duchu el honor, poměřovat život hodnotou ctiž El hombre espanol je zkrátka pro našince žijícího "před Pyrenejemi" takřka neznámou odrůdou. Navzdory tomu tisíce Evropanů dál putují přes Pyreneje po "poutnické dálnici" do Santiaga de Compostela, a mnozí přitom objevují nejen sebe, ale i staré a nové Španělsko.

Náš svět se však čím dál víc propojuje. Mladí Španělé pochodují pražskými ulicemi, skandují hesla o potřebě skutečné demokracie a Češi jim rozumějí, přidávají se k nim. Také v Madridu, stejně jako v Praze, se vedle protestních shromáždění konají průvody homosexuálů a lesbiček, i sem vtrhly evropské liberální mravy a bourají dřívější tabu a neporušitelné tradice. A španělští poslanci přijali Ley de la Memoria Histórica (zákon o historické paměti), přičemž státní orgány účtují s minulostí s podobnou liknavostí jako ty české. Sociální sítě neznají hranic a španělské rozhořčení stejně jako třeba zprávy o hrozivém španělském zadlužení se valí Evropou. Z kdysi uzavřeného a vzdáleného světa za Pyrenejemi jako by se takřka přes noc stala "laboratoř Evropy", v ní" ji"ní slunce vrhá ostřejší světlo i stíny. Kontrasty jsou zde o něco výraznější a evropské pohasínající naděje přece jen díky spravedlivému rozhořčení mladých o něco "ivější.

Buď jak buď, navzdory své kulturní mnohotvárnosti, svébytnosti i velikosti se Španělsko už neodvolatelně ocitlo v břiše Evropy a Evropa vstoupila do břicha Španělska - Pyreneje Nepyreneje. Co z tohoto spojení španělského "Jonáše" a evropské umdlévající "velryby" vzejde, to je každopádně vzrušující otázka.

Šéfredaktor

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).