Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

 
Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Čas kvasu, neklidu a bouří
Milan Hanuš

Když přemýšlím o působivém obrazu, který by nejlépe vystihl dramatický pohyb probíhající v těchto týdnech a měsících za rozvířenou "pěnou dní", napadá mě podobenství hroutící se Věže ze starobylého systému dvaadvaceti tarotových karet velké arkány. Padající Věž zobrazuje zlomovou fázi ve vývoji lidského vědomí provázenou různými otřesy a bouřemi, velkým neklidem, jenž má vést k osvobozujícím změnám.

Pohyb "padající Věže" začal právě před deseti lety nečekaným úderem a zřícením hned dvou věží v centru světové megapole. Po sedmi letech (2008) přichází útok ideový a filosofický - anonymní autoři, kteří se nazývají Neviditelným výborem vydávají ve Francii manifest Přicházející povstání, v němž pronikavě analyzují a napadají bezvýchodnost současného společenského systému. Manifest otřásá věžemi neoliberalismu a šíří se Evropou, podobně jako výzva respektovaného politického bojovníka Stéphane Hessela Rozhořčete se! (do Čech tyto plamenné texty, žel, ještě nedorazily). Téhož roku se hroutí pyramida finančního systému vytvářejícího peníze z dluhů, úvěrů i podřadných hypoték, a tím startuje ekonomická krize. Následuje hroucení dalších věží - výbuch ropné těžební plošiny, jenž způsobuje karibskou ekologickou apokalypsu, a nebezpečná havárie fukušimské jaderné elektrárny, která má za následek zhroucení iluzí o bezpečnosti "jádra". Vzedmutá bouře hněvu, protestů i násilí otřásá celým arabským světem - začala v Tunisku a v zemi nejstarších věží na planetě (ty však stojí nehnutě dál). Ani Evropa nezůstává ušetřena otřesů ? způsobeny jsou protestními demonstracemi Řeků, Portugalců a nejnověji mladých Španělů; občanský neklid se však začíná šířit i v ostatních zemích.

Celý tento proces souvisí s velkým historickým a planetárním cyklem, kdy se ekonomické i politické struktury ("věže" na různých úrovních života) začínají hroutit pod náporem sil usilujících o změnu. Probíhající proces přechodu do nové civilizační fáze je provázen všemi průvodními jevy takových zlomových okamžiků: velkými hrozbami i vycházejícími nadějemi, osvobozeneckými boji i násilnostmi, odporem zkorumpovaných vládnoucích elit ke změně a vznikem četných občanských iniciativ, petičních akcí a dalších projevů občanské nespokojenosti. Uplatňovaná forma demokracie se přitom ukazuje jako vyprázdněná skořápka bez jád ra, bez aktivní účasti a podpory občanů. Politika degradující na technokratické řízení a rozhodování, případně na obchod s politickým vlivem, a umožňující bujení korupce ztrácí akceschopnost a mobilizační roli.

Pokud jde o českou kotlinu, zde nabírá hroucení celé jedné politické garnitury karikaturní podobu, kterou známe z oblíbené karetní hry zvané "záchod". I v této hře se přece staví věž. A čeští politici budovali svou věž dvacet let - model vládnutí opřený o ekonomickou moc různých podnikatelských skupin a "bratrstev" financujících jejich politické strany. Nyní se věž kymácí a mnoho politických tahů na záchranu nezbývá - v podstatě se čeká na okamžik poslední osudné karty, po jejímž vytažení se záchod české politiky zhroutí jak domeček z karet.

Ale co my, občané? Ztratili jsme nadobro vůli a odhodlání opravovat staré věže, jelikož zkušenost s domácí politikou nám ukázala, že tato donkichotská činnost nemá valného účinku? Zkusme nastínit, jak by měla vypadat věž nová.

Šéfredaktor

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).