Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Skvrny a procitnutí
Milan Hanuš

Když jsme začali připravovat toto nové číslo, stáli jsme na prahu jara. Zřítilo se polské letadlo s vrcholnou politickou reprezentací, vypuklo katastrofální zemětřesení v Číně (šedesát tisíc obětí), sopečný prach z činné islandské sopky způsobil kolaps evropské letecké dopravy, Řecko se ocitlo na pokraji státního bankrotu a zmítalo se v občanských nepokojích, v mexickém zálivu se po výbuchu těžební plošiny rozšířila ropná skvrna větší než Česká republika, střední Evropou se prohnala další povodňová vlna. Euro prudce kleslo.
Jaro bohaté na skvrny.
Teď stojíme na prahu léta a svět se baví, momentálně fotbalovým mistrovstvím světa. Shodou okolností se tato celoplanetární horečka šíří z kontinentu, kde je koncentrace hrozivých skvrn největší: hlad, bída, rozvrat, šíření nakažlivých nemocí (23 milionů nakažených AIDS). Po šampionátu vyrazí fanoušci nejspíš na dovolenou, letadla nad Evropou už zase nerušeně létají. Karibik vymění za přitažlivější destinaci, třeba za Řecko, které sice neuspělo ve fotbale, ale z dluhové pasti je na nějaký čas venku. A ropná skvrna? Ekologická katastrofa se možná týká ptáků a ryb, ale jinak o prázdninách skoro nikoho nezajímá. Média dávají přednost zábavnějším tématům.
Spojení léta a smrti má v sobě zvláštní akcent a kontrast. Jako každé předznamenání zániku v zenitu, stínu o polednách, stáří a umírání na vrcholu sil, temných skvrn a erupcí na Slunci.
Lze předpokládat, že i během letošního pohodového léta zmíněných skvrn na těle naší planety, v zářivém lesku naší civilizační vyspělosti nijak neubude, možná naopak. Jestlipak jsme si uvědomili, že z člověka obdařeného globální silou se pro ostatní druhy stává nebezpečný tvor schopný proměnit život na zeměkouli v pustinu, byť třeba "pohodově" klimatizovanou?
Probudí nás šířící se skvrny smrti z letní dřímoty, dokáží aktivizovat naše vědomí? Dokážeme rozpoznat, řečeno s Richardem Tarnasem, "že z naší arogance a pádu může povstat morální regenerace, z naší oběti a smrti vzkříšení a znovuzrození?"
Zdá se, že dramatická chvíle velkého přechodu právě začala.

Šéfredaktor

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).