Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Jelikož v následujícím článku razí autor podnětnou a zároveň provokativní tezi o zásadní roli astrologie na cestě k celistvému myšlení a novému obrazu světa, rozvinuli jsme k tomuto tématu diskusi (viz rubrika Konfrontace). Goddardův text přeložený Jiřím Zemánkem má v originále název "Introduction to the Bookshelf" a je přístupný na www.islandastrology.net. Další autorovy texty lze najít na www.integralworld. net.

* * *

Tato esej zrcadlí moje přesvědčení, že astrologie bude hrát ústřední roli v artikulaci nového světového názoru. Nicméně proto, aby se astrologie mohla v takové roli etablovat jako současně teoretický i terapeutický most k obsáhlejšímu a adekvátnějšímu paradigmatu, musí být ochotná zapojit se do diskuze, která se odehrává v mnoha oblastech současného myšlení. Symbolický jazyk psychologické astrologie byl utvářen vhledy jungovské hlubinné psychologie s jejím archetypickým a mytickým chápáním psýché, koncepty a praxí existenciální a humanistické psychologie a obecně setkáním Východu se Západem. Tyto myšlenkové oblasti jsou dnes revidovány a rozšiřovány novými podněty postjungovské transpersonální psychologie, nové vědy, feminismu a postmoderního kriticismu; astrologie potřebuje tyto širší vhledy nejen asimilovat pro svůj vlastní prospěch, ale je dnes povolávána také k tomu, aby demonstrovala, že její univerzální archetypická struktura je schopná nabídnout teoretickou a praktickou syntézu mnoha odlišných a často zdánlivě nesouměřitelných idejí, které vznikají ve sféře transpersonální teorie a myšlení nového paradigmatu.

Takovýto projekt mezioborového výkladu archetypických principů astrologie, který právě dnes probíhá, odhaluje její holistickou syntetizující schopnost reflektovat nekonečnost "hledisek", aniž by to přitom vedlo k pádu do postmoderního relativismu a nihilismu. Věřím, že ačkoliv jsou základní principy astrologie stabilní, astrologický jazyk se bude dále vyvíjet, co se týče schopnosti pojmout do sebe a vyjádřit složitou mnohorozměrnost lidské zkušenosti ve vztahu k univerzu. Vztah mezi tím, co je, a tím, jak my lidé zakoušíme věci, se v naší době stal nezřetelným - teorie a skutečnost se staly neoddělitelnými. Astrologie nepředstavuje pouze jeden způsob myšlení, jeden imaginativní systém sebevyjádření, jednu techniku transformace z mnoha dalších, ukazuje se spíše jako zastřešující univerzální matka jazyků - jako vnitřní propojení toho, co je poskytováno přírodou, a toho, co ustavičně plodí lidská tvořivost.

Spolu s transformačními meditačními technikami, známými z východních nauk, domorodých šamanských praxí, hlubinnými prožitkovými a transpersonálními psychoterapeutickými metodami dokáže multidisciplinární astrologická vize nabídnout intersubjektivní a univerzálně spojující dialog, jenž je nezbytný pro kolektivní manifestaci společně sdílené individuální spirituální zkušenosti, oslavující biosféru, noosféru i theosféru.

Na prvotní mentální, psychické i na transpersonální úrovni je ztělesněné vědomí bezprostředně provázáno s planetární strukturou, nicméně není na ni redukovatelné. Astrologické významy, vyjádřené novoplatónskými pojmy či pojmy filosofi e věčnosti (philosophia perennis), nespočívají v planetách, ale ve stále se rozvíjející totalitě Vědomí, které se odhaluje z prvotního nevědomí do Kosmického vědomí nebo do Absolutní neduálnosti, kdy planetární formace, utvářené stejnými zastřešujícími archetypickými principy jako samo vědomí, sledují časové a prostorové spojení všech událostí uvnitř Velkého řetězce bytí.

Velcí inspirátoři versus kritikové
V této eseji je zřejmý můj závazek vůči pionýrům a současným badatelům, terapeutům, myslitelům i učitelům na poli psychologické astrologie. Počínaje Dane Rudhyardem přes Liz Greenovou, Howarda Sasportase, Stephena Arroyo, Roberta Handa, Glenna Perryho, Richarda Tarnase (a další astrology, jež zde pro jejich velký počet nemohu všechny zmiňovat) se vnitřní pravdivostní hodnota astrologie ukazuje v současných silných psychospirituálních pojmech. Můj interdisciplinární projekt inspirovalo zejména tvrzení Richarda Tarnase, autora slavných knih Passion of Western Mind (Vášeň západní mysli) a Prometheus the Awakener (v českém vydání Prométheus a Uran, 2004), že astrologie je nejadekvátnější a nejunikátnější ze všech strategií "nového paradigmatu", jež utvářejí "kosmickou "avenue" k novému světovému názoru". Řečeno jeho vlastními slovy:

"Pokud jsou astrologické korelace reálné, pak základní koperníkovská, karteziánská a kantovská východiska moderního světového názoru nelze zachovat. Celý moderní světový názor je podkopán ve svých samotných základech -, jelikož astrologie atakuje všechny tři dimenze vězení moderního odcizení v samém jeho jádru - epistemologickou, ontologickou a kosmologickou. - Existuje legendární objekt, nazývaný kámen filosofů, který by dle alchymistů mohl proměnit základní hmotu ve zlato. Ze širšího pohledu to bylo něco, co do velké filosofické hádanky mohlo přinést osvícení. Domnívám se, že k astrologii je dnes proto tak silně přitahováno tolik lidí, neboť tuší, že sama astrologie může být tímto kamenem filosofů."

Tarnas kromě svého vědeckého výkladu vzájemných spojení natálních a tranzitních planetárních konfigurací s biografiemi osobností a historickými událostmi zavedl ve spolupráci s proslulým transpersonálním vědcem a psychoterapeutem Stanislavem Grofem empirické korelace mezi vnějšími planetami a jim archetypicky odpovídajícími mimořádnými stavy vědomí (NOSC), zejména se čtyřmi "perinatálními matricemi", které Grof vysvětluje ve své holotropní terapii.

Podle Grofa existují čtyři stupně nitroděložního stavu a procesu zrození, které prožitkově odhalují čtyři základní struktury nevědomí, jež nekauzálním a neredukcionistickým způsobem podmiňují pozdější lidskou zkušenost. Planetární tranzity, které v regresní terapii korespondují se znovu zakoušeným procesem zrození - první perinatální matrice (BPM I) s Neptunem, druhá perinatální matrice (BPM II) se Saturnem, třetí perinatální matrice (BPM III) s Plutem a čtvrtá perinatální matrice (BPM IV) s Uranem -, poskytují další potvrzení pro Grofovu všezahrnující mapu vědomí a její hluboké struktury, stejně jako nabízejí nový důkazní pramen pro astrologii.

Richard Tarnas popisuje archetypický proces, který implikují Grofovy objevy, takto:

-" archetypické sekvence, které ovládají perinatální fenomén od dělohy přes porodní kanál po zrození, jsou zakoušeny především jako mocná dialektika - jako pohyb od počátečního stavu nediferencované jednoty do problematického stavu stažení, konfl iktu a kontradikce s průvodními pocity oddělení, duality a odcizení; až nakonec do stádia naprosté anihilace, do neočekávaného vykupujícího osvobození, které překonává a naplňuje onen předchozí stav odcizení a obnovuje tak původní jednotu, ale na nové rovině, která uchovává to, co bylo dosaženo během celé trajektorie tohoto pohybu - Řečeno v psychologických pojmech, tato zkušenost je jediným pohybem od počátečního stavu nediferencovaného, pre-egoistického vědomí do stavu rostoucí individuace a oddělování mezi já a světem, spojeného se vzrůstajícím pocitem odcizení až nakonec ke zkušenosti smrti ega, následované psychologickým znovuzrozením; často je to komplexně spojeno s biografickou zkušeností pohybu od lůna dětství přes práci života a kontrakci stárnutí až k setkání se smrtí."

Nicméně Grofův velký model vědomí a Tarnasova interpretace historie v pojmech transcendentního konceptu archetypů nezůstaly, podobně jako samo Jungovo dílo, v rámci transpersonální komunity bez námitek. Proslulý transpersonální teoretik a velký syntetik Ken Wilber, mimochodem Žádný velký přítel astrologie, se spolu se Stanislavem Grofem stal vůdčí osobností na poli transpersonálního myšlení. Vedle ostré kritiky neojungiánských a romantických výkladů historie vznesl Wilber námitky také vůči logické adekvátnosti Tarnasovy interpretace i vůči přiměřenosti Grofových kategorií pro objasnění sfér kultury a spirituální transcendence.

I když Ken Wilber velmi oceňuje příspěvek Stanislava Grofa pro hlubinnou zkušenostní terapii i pro transpersonální výzkum určitých dimenzí nevědomí a mimořádných stavů vědomí (NOSC), v rámci svého evolučního a "perennialistického" (či neoplatónského) výkladu vědomí Wilber tvrdí, že Grofova interpretace perinatálních matric nemůže být použita pro vysvětlení mystických a vyšších transpersonálních stavů vědomí se stejnou přesvědčivostí, jako je tomu v případě primární bio-psychologické sféry. Podobně prohlašuje o Tarnasově výkladu západní historie, že je chybný v tom, že redukuje stupně a úrovně Velkého holarchického řetězce bytí na bio-psychologické faktory a že spolu s mnoha dalšími jungovskými psychology, feministy a teoretiky "sítě života" spoléhá na romantické pojetí psýché, které je v podstatě regresivní spíše než evoluční. Kolem stále vlivnějšího díla Kena Wilbera a postjungovských, feministických, astrologických, archetypických, ekologických a domorodých škol spirituality vznikla prudká a neutuchající debata. Wilber tyto školy silně kritizuje, neboť prý boří Velkou hierarchii bytí, zatímco vyšší pravdu hledají regresivně tím, že se snaží oživit nižší a primitivnější úrovně bytí.

Věřím stejně jako Richard Tarnas, že v celé této oblasti má právě astrologie sehrát důležitou roli při vytváření vhodnějšího modelu vědomí, jenž by dokázal do sebe vtělit archetypické, jungovské, romantické, idealistické, neoplatónské, holarchické i feministické perspektivy. Model kosmu odkrytý astrologií slibuje sjednotit a smířit mnohé konfl ikty mezi protichůdnými modely, zatímco je schopen budovat a ověřovat teorii prostřednictvím empirických pozorování a prožitkové praxe.