Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Panna Evropa - a její dnešní tvář
Milan Hanuš

Stará myšlenka jednotné Evropy na sebe brala různé podoby i historické kostýmy. V první polovině 16. století se poprvé objevila v pozoruhodném vyobrazení: jako žena v královských šatech. Inspirovaný duch učenců-kartografů (v tomto případě je autorství připisováno německému humanistovi Johannesi Putschovi) vtiskl evropskému kontinentu podobu lidského těla s posvátnými atributy královské Panny. Vznikla tak mapa, v níž je symbolicky vyjádřena pozdně renesanční vize Evropy, kde Čechy zaujímají zvláštní místo v oblasti nervové pleteně (plexus solaris).

A jak vypadá Panna Evropa dnes, po bezmála pěti stoletích? Už dávno ztratila svou vznešenost, tradiční smysl pro symboliku žezla a koruny, pocit duchovní jednoty. Poskvrnila se imperiálními choutkami některých vůdců a byla opakovaně znásilňována, fyzicky decimována, duchovně i morálně rozvrácena dvěma apokalyptickými válečnými požáry, četnými revolucemi a etnickými čistkami. Přežila skoro zázrakem.

Je podivuhodné, jak tváří v tvář těmto katastrofám došlo k obnovení její životaschopnosti - Panna Evropa povstala ze zákopů první světové války a přetvořila se v Pan-Evropu (na této proměně má největší zásluhu český zemský aristokrat Richard Coudenhove-Calergi), z vize se stalo politické hnutí a po další strašné válce se hnutí změnilo v ekonomickou a politickou nezbytnost. Z Pan-Evropy tak vykrystalizoval projekt sjednocené Evropy pod vlajkou Evropské unie.

Panna Evropa tedy žije dál a úmyslem autorů tohoto čísla bylo zadívat se pozorněji do její dnešní tváře. Jako by se v ní mísily protichůdné rysy: stopy kulturní únavy a duchovní vyčerpanosti s entuziasmem zakladatelů i stavitelů nové Evropy, étos s pragmatičností, skepse s optimismem, hodnoty s pahodnotami, nesporný blahobyt i známky úpadku, mezinárodní mír i vnitřní konflikty a lokální války.

Jaká podoba Panny Evropy převáží? Stane se z ní evropská komisařka ve slušivém společenském kostýmu a s klotovými rukávy? Ambiciózní domina s bičíkem ekonomického růstu, potřebou neustálého rozšiřování vlivu a zvláštní slepotou vůči rýsujícím se novým hrozbám?

Anebo dospěje, poučena tolika nezdary a pády, ke státnické moudrosti a politické prozíravosti chránící evropské bohatství, které se přece zdaleka netýká jen plných hrnců? Skončí s nesmyslnou honbou za prosperitou a začne konečně pečovat o svou duši a uvědoměle upevňovat svou identitu? Stane se zralou strážkyní hodnot?

Co tedy převáží? Budoucnost Panny Evropy je otevřená, ale jedna jistota tu přece je. Ať chceme nebo ne, všichni jsme její synové a dcery.

Šéfredaktor

nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).