|
Douhý pochod
Milan Hanuš
Mnohé nasvědčuje tomu, že se současná Čína vedená svými vůdci vydává na dlouhý pochod. Takové pochody mají v Číně tradici, ten poslední se uskutečnil v polovině třicátých let minulého století. Několik desítek tisíc ozbrojených a oddaných stoupenců komunistické strany putovalo z jihu přes hornatý západ až na sever rozlehlé země. Jinak střízlivý americký historik John K.Fairbank tento pochod přirovnal k zázraku podobnému přechodu vyvoleného národa pod Mojžíšovým vedením přes Rudé moře. Vůdcové dnešního pochodu patří k téže straně a ideologii jako ti včerejší, ale během více než sedmdesáti let zpragmatičtěli a jejich ideologie zrezivěla. Zato čínský dav podstatně zhoustl, miliarda a tři sta milionů hlav je pro příslušníka malého evropského národa počet přesahující kapacitu jeho představivosti. Pochod se neomezuje na území Číny, je mezikontinentální - cílem je Afrika, Jižní i Severní Amerika, Evropa. Hlavním článkem a motorem pochodu je ekonomický faktor, čerpající svou úspěšnost z faktoru lidského, levné pracovní síly. Pochodující Čína si neprobíjí cestu zbraněmi, ale obchodními a finančními toky, ekonomickým podmaňováním slabších a soutěžením se silnějšími (zaplavením světových trhů čínskými replikami západního zboží, všechno ve velkém a za babku). Jeden politický komentátor, který před časem navštívil naši redakci, v debatě na čínské téma vynesl tento trumf:Státní kapitalismus plus ekonomická globalizace rovná se současná Čína! Jenomže pak navštívila redakci známá a vzdělaná čínská zpěvačka žijící v Praze a vyjádřila jiné přesvědčení:Ve srovnání se Západem není Čína ani lepší, ani horší - je jiná.. Je to ve všem všudy jiný svět. A rázem stojíme před otázkou: Která pravda lépe vystihuje to, co se v Číně dnes děje? A nemůže to být i tak, že asijský východ a evropský západ spolu tvoří dva póly, jako je černá a bílá, jin a jang na známém symbolickém obrazci - dva kulturní a civilizační okruhy na jednom planetárním glóbu? Každá necitlivost v hodnocení by se nemusela vyplatit, každá nerovnováha by se mohla vymstít ... Jedna znepokojivá otázka přetrvává: Co tento dlouhý pochod více než miliardy čínských rukou, hlav a duší podněcovaný ekonomickou globalizací a nenasytností udělá s křehkou mandalou naší planety? Šéfredaktor
P.S. A ještě poznámka k jedné zvláštní synchronicitě. Když jsme před dvanácti lety dokončovali tematické číslo Německo, náš osud?, narazili jsme ve finále evropského šampionátu ve fotbale na Německo - a stalo se naším osudem (pokolikáté už, a nejen ve fotbale!). Před sedmi lety jsme připravovali číslo na téma Osud znovu na scéně, a den před jeho odevzdáním do tisku došlo k šokujícímu útoku na věže newyorského mrakodrapu - kdo tehdy neprožíval ten osudový úder, tak podobný vyhlášení "svaté války" Západu? Nejnovější dvojčíslo vycházející před pekingskou olympiádou věnujeme současné Číně. Když jsme dvojčíslo uzavírali, vypukly protestní demonstrace a násilné nepokoje v tibetské Lhase - jako by se tibetská otázka měla stát pro současnou "pochodující" Čínu prubířským kamenem důvěryhodnosti a možná i něčím víc - Dalším osudem na scéně ? |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
nahoru |
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).
Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.
V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).