Revue Prostor - prestižní společensko-kulturní čtvrtletník zaměřený na aktuální témata z oblasti kultury, společenského a politického života.

Předchozí čísla
Modrá čísla je možno si stáhnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhledávání:



Díky za nezdar!
Milan Hanuš

Díky za nezdar!

Diskusní večer, který v rámci příprav nového čísla pravidelně organizujeme, se k "historickému" tématu vůbec nevyvedl. Naším záměrem bylo vyvolat debatu o několika verzích českých dějin, které se v minulosti uplatňovaly a dodnes přežívají v podobě různých historických legend a mýtů. Ale záměr nevyšel. Debata se tříštila, zabředávala do slepých uliček nebo k osobním sporům. Nastala situace jako vystřižená z eseje Friedricha Nietzscheho O užitku a škodlivosti historie pro život, v níž bouřlivácký filosof na konci předminulého století takto pozvedl hlas: "Pohleďme na naši dobu! Kam se poděla jasnost, přirozenost a čistota vztahu života a historie - jak přehnaně a neklidně se ten problém přelévá nyní před našimi zraky! Zavinili jsme to my, kdo se díváme?"
Diskuse se sice zúčastnilo mnoho chytrých, vzdělaných a vážených hlav, ale houstnoucí atmosféra večera svědčila o tom, že ani na začátku jednadvacátého století není v tomto koutku Evropy vztah života a historie takový, jaký by měl být, "jasný a přirozený". Naopak, v pohledu na národní dějiny je stále zatížen "přebujelým historismem" a má daleko ke zdravé kritičnosti i ke spravedlivému úsudku.
Setkání dokonce inspirovalo jednu účastnici k napsání kritického článku s názvem Návštěva ve čtvrté dimenzi, v němž dala průchod své frustraci z nevydařeného večera. V závěru svého komentáře publikovaného ve čtvrtém čísle Středoevropského magazínu autorka píše: "Míra snesitelnosti byla naplněna. Naštěstí vyhlásili přestávku, která nám umožnila nenápadně odejít. Jsme zvědavi, zda ono speciální číslo vůbec vyjde a jak bude vypadat."
Rádi bychom touto cestou všem účastníkům nezdařené debaty poděkovali, protože právě tato zkušenost nás vyprovokovala ke zvýšené redakční aktivitě. Stala se pro nás jakousi "nietszcheovskou" výzvou pohlédnout na dnešní vztah k dějinám kritičtěji a zevrubněji - v národním i evropském měřítku. A z jednoho "historického" čísla se nakonec vyklubala dvě. Příští číslo o přepisování evropských dějin vyjde v listopadu, vznikne tak jakýsi historický diptych.
Takže shrnuto a podtrženo: Díky za nezdar!

Šéfredaktor
nahoru
Obsah © Sdružení pro vydávání revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

Původně samizdatový časopis PROSTOR, u jehož zrodu stáli Aleš Lederer, Jan Štern, Jan Vávra a Jiří Hapala, vznikl v červnu v roce 1982. V samizdatové, "zakonspirované" podobě vycházel až do roku 1989, celkem 12 čísel (kvůli hrozbě prozrazení a zákazu používali autoři i přispěvatelé pseudonymy).

Od roku 1990 začala nezávislá, kulturně politická revue PROSTOR vycházet (od čísla 10) v soukromém nakladatelství a vydavatelství Aleše Lederera, který jakožto vydavatel rovněž řídil redakční kruh časopisu, jehož členy byli Rudolf Starý (pozdější šéfredaktor), Jan Vávra, Josef Kroutvor, Milan Hanuš (pozdější výkonný redaktor) a Stanislava Přádná.

V jednotlivých tematických číslech revue PROSTOR se objevovaly esejistické texty zrcadlící proměnu společenské, politické, kulturní i psychologické atmosféry doby. Vedle předních domácích autorů uváděla revue především významné představitele duchovních proudů hlásících se k západní kulturní tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).