Revue Prostor - presti�n� spole�ensko-kulturn� �tvrtletn�k zam��en� na aktu�ln� t�mata z oblasti kultury, spole�ensk�ho a politick�ho �ivota.

P�edchoz� ��sla
Modr� ��sla je mo�no si st�hnout
2014 : 103/104 102 101
2013 : 100 99 97-98
2012 : 95/96 93/94
2011 : 92 90/91 89
2010 : 87/88 86 85
2009 : 84 83 81/82
2008 : 80 79 77/78
2007 : 76 75 73/74
2006 : 72 71 69/70
2005 : 67/68 65/66
2004 : 63/64 61/62
2003 : 60 58/59 57
2002 : 55/56 54 53
2001 : 52 51 49/50
2000 : 47/48 45/46
1999 : 43/44 42 41
1998 : 39/40 38 37
1997 : 36 35 34 33
1996 : 32 31

bibliografie 55
bibliografie 43
bibliografie 18
 
Vyhled�v�n�:



Um�n� neb�t vzd�lan�
Eduard P. Martin


Jeden velk� liter�rn� kritik hovo�il kdysi o tom, �e slova o nesmrtelnosti klasik� jsou nesmysln�. Jsou le�...
Jist� t�m necht�l hovo�it proti vzd�lanosti, proti jej�m plod�m, kter� p�stuj� a skl�zej� takzvan� "moud�� vzd�lan� lid�."
Jist� t�m necht�l pop�rat velk� d�la minulosti. Jenom s pozoruhodnou p�esnost� upozornil na jedno st�le obnovovan� kli��, ono kli��, kter� hl�s� nem�nnost d�l a jejich v�znamu. Kli�� dogmaticky udr�uj�c� iluzi o tom, �e to, co bylo kdysi �ivotad�rn�, nikdy nem��e p�estat b�t �ivotad�rn� a �iv�...
�e to, co jednou bylo nezbytn� a znamenalo v�boj, se nem��e st�t jednou n���m, co je zbyte�n� a p�ekonan� - a co se pova�uje za �iv� jenom ze setrva�nosti.
Proto�e si lid� tolikr�t navykli mrtv� pova�ovat za �iv�, ani je nenapadne zkusit "to mrtv�" opustit a nahradit. Dr�� se "toho mrtv�ho", a dokonce ostatn� nut� jednat, jako by odum�el�, mrtv�, �ilo...
V historii nach�z�me jeden zvl᚝ v�mluvn� p��klad: D�vn� - z l�sky pomaten� - panovn�k nechal kdysi posadit vedle sebe na tr�n svou mrtvou man�elku. Choval se, jako by byla nad�le �iv�, nutil sv� dvo�any, aby se k n� chovali jako k �iv� - a necht�l p�ijmout za z�ejm�, �e je mrtv�.
Onen panovn�k vypad� z pohledu dne�n�ch historik� jako ��len� - je sice mo�n� ho posuzovat soucitn�, ch�pat jeho touhu nep�iznat si skute�nost - nep�iznat si, �e cosi, co kdysi �ilo, co bylo milov�no, je mrtv�. Ov�em je mo�n� ho vn�mat i jinak: tento d�vn� panovn�k jako by se stal dnes metaforou... Stal se archetypem t�ch, kdo se nedok�ou sm��it s t�m, �e jist� skute�nosti, jist� hodnoty odum�ely, "nen�padn�" zem�ely. I kdy� se jejich zast�nci sna�� d�l usazovat je na sou�asn� tr�ny...
Tenhle p��m�r je prost�, je smutn�, tragick�.
Jenom�e pozorujeme, �e doch�z� i k �emusi, co je ve sv� podstat� mnohem hor�� ne� �in onoho ne��astn�ho mu�e, kter� si necht�l p�iznat, �e cosi zem�elo... A ve sv� l�sce se sna�il uchov�vat to, co zem�elo, d�l na tr�n�...
M��eme dnes pozorovat i zlov�stn� opak - to, co je ve skute�nosti �iv�, je odstra�ov�no, strh�v�no z tr�n�, ze kter�ch m��e moud�e oslovovat a oslovov�n�m vl�dnout. - To, co je �iv�, je nahrazov�no mrtv�m.
A ti, kdo to pozoruj�, se chovaj� jako oni d�vn� dvo�an�, p�istupuj� na smutnou, nebezpe�nou hru, nevn�maj� mrtv� jako mrtv� a �iv� jako �iv�.
Pr�v� pojem "vzd�lanost", "vzd�l�n�", "vzd�l�v�n�" je jednou z on�ch hodnot, jak� se podobn�m zp�sobem jakoby prom�nily, zam��ovaly...
Pojem vzd�lanosti se truchliv� posunul...
�iv� vzd�lanost jako by byla nahrazov�na ��msi, co nejenom �e nen� �iv�, co dokonce br�n� �ivotu.
A p�itom se ani neuva�uje o tom, �e n�co nen� v po��dku - �e mrtv� je pova�ov�no za �iv�.
To, co b�v� za "vzd�lanost" �asto pova�ov�no, je ve skute�nosti jenom mrtvou iluz�, starou odum�elou iluz�, kter� je i po sv� smrti usazov�na na tr�n, ani� by si ti, kdo ji na tr�nu pracn� p�idr�uj�, p�iznali, �e na tr�nu je iluze...
Postmodern� lid�, kte�� se bou�� proti autorit�m, si neuv�domuj�, �e si vol� dikt�tora nad jin� autoritativn�ho a krut�ho, st�vaj� se poddan�mi iluz�...
Vzd�l�n� bylo po dlouh� pokolen� pojeno s moudr�m, celistv�m pozn�n�m, s �t�n�m v�dom�m toho, co d�v� smysl zd�nliv� nesmysln�mu lidsk�mu kolot�n� - vzd�l�n� bylo t�m, co "nad�luje" pozn�n� nutn� k tomu, aby se �lov�k nepropadal v "taedium vitae", nepropadal zhnusen� �ivotem - vzd�l�n� odprad�vna pod�valo rozsv�cen� v�znam a hodnotu lidsk�mu �ivotu, t� krati�k� jisk�e mezi tmou p�ed n� a tmou po n�...
Vzd�l�n� d�valo lidsk� du�i nohy, aby mohla doj�t tam, kam je t�eba doj�t, aby nezoufala, �e minula sv�j c�l - d�valo lidsk� du�i ruce, aby mohla uchopit to, co mus� m�t, pokud nechce b�t ne�pln�...
Co se za vzd�l�n� pova�uje dnes?
Lze odpov�d�t jednodu�e.
Pouh� znalost, informace...
��m v�ce - t�eba sebenepot�ebn�j��ch a sebezmaten�j��ch - nesouvisl�ch informac� do sebe lidsk� du�e nasouk�, t�m v�ce je pova�ov�na za vzd�lanou.
U� �kol�k se st�v� jakousi j�mkou, do kter� se p�chuj� znalosti o kor���ch, logaritmech, revoluc�ch, a ��m v�c jich do sebe modern� ��k uskladn�, t�m v�ce je oce�ov�n...
T�m v�ce je pova�ov�n za vzd�lance, premianta.
Jenom�e onen v�b�r informac� a znalost� je pod�v�n tak, jako by kucha� smetl na tal�� kavi�r a bl�to i st�epy z rozbit�ho n�dob� a p�edkl�dal du��m na jejich duchovn� st�l tragick� pokrm...
Pokrm, kter� m��e v�st i ke zka�en� "du�evn�ho �aludku" - proto�e i du�e si m��e zkazit �patnou potravou sv� p�irozen� za��v�n�, sv� p�ij�m�n� skute�nosti...
Abstraktn� tezi je dobr� ilustrovat konkr�tn�m p��kladem.
Ned�vno prob�hla tiskem vzru�en� debata o tom, zda je vhodn�, aby se pod�valy informace o teologii ve stylu �ert� o tom, �e B�h svedl Pannu Marii a svat� Josef - klaman� mu� - se d�val do sk��n�, jestli v n� nenajde Boha v podvl�ka�k�ch... P�ipom�n�m, �e nejde o nads�zku nebo o voltairi�nsk� �ert. Jde o pas� ze sou�asn� u�ebnice, kter� je nyn� v �ech�ch distribuov�na do �kol a ti, kdo byli za tuto blasfemii odpov�dn�, se ned�tkliv� br�nili protest�m - tvrdili, �e pr�v� takto se teologick� l�tka d� ��k�m vhodn�, sv�e p�ibl�it...
Informace m��e pozn�n� pom�hat, znalost mu m��e slou�it ... Jenom�e karikatura skute�n� znalosti m��e tak� pod�vat karikaturu pozn�n�, m��e skute�n� pozn�n� vra�dit...
�patn� poskytovan� informace nep�in�� pozn�n�, skute�n� pozn�n� i cestu k n�mu dok�e zazd�t...
Torzovit� znalost m��e vytv��et nejenom invalidn� v�dom�, m��e vytv��et i cosi nenapraviteln�j��ho - invalidn� podv�dom�.
Jako bychom se �asto nepohybovali ve spole�nosti vzd�lanc�, jako bychom se pohybovali mezi torzy vzd�l�n�, jednomu vzd�l�n� chyb� to a druh�mu ono a ony invalidn� p��stupy ke skute�nosti se mezi sebou divoce p�ou, ka�d� z nich vyhla�uje svoji invaliditu za jedin�, dogmaticky jedin�, dokonal� zdrav�...
Naopak skute�n� vzd�lanost, ta, kter� zcelistvuje a z�pl�uje sv�t, b�v� z pohledu "vzd�lanostn�ch invalid�" p�ij�m�na jako invalidita.
Vzd�lanost, kter� se poj�m� jako do mozku smeten� informace, jako smeti�t� �tr�kovit�ch v�domost�, se st�v� velk�m modern�m nebezpe��m - z jist�ho �hlu hor��m ne� negramotnost...
Ov�em abychom neodb�hali od uveden�ho p��kladu, na druh�m konci struny - na n�bo�ensk�m konci - se informace mohou pod�vat (jak jsem byl sv�dkem na jedn� katechezi) podobn� "neform�ln�m" zp�sobem: mlad� kn�z vyu�oval mal� �kol��ky, �e B�h je "spr�vn� frajer", kter� nad n�mi "neohrnuje nos".
(Nen� divu, �e ��ci pak hraj� o p�est�vce kopanou s biblemi, kter� jim donesli zadarmo dobrotiv� �i�itel� radostn� zv�sti... Ten, kdo se schov�v� do sk��n�, ten "spr�vn� frajer", by podle nich z�ejm� asi nic nenam�tal, naopak by se p�idal k jednomu mu�stvu a t�eba by jim i "soudcoval", zaslechli p�ece tu a tam cosi, �e je to i n�jak� ten... sud�... nebo jak se to tam ��kalo... soudce. Nev���c� jak�hokoliv druhu, pokud jsou vn�mav�j��, neuc�t� z metafory "biblick� kopan�" zadostiu�in�n�, ch�pou, �e nejde jenom o jeden p�edm�t, o knihu, ch�pou, �e se zde jedn� i o kop�n� do hodnot, jak� p�esahuj� i jejich existenci... Kdo kope do bible, kope i do hodnot, je� nesou svobodu lidsk� du�e...)
Jeden bonmot ��k�, �e modern� lid� ud�lali velk� skok, od primitivismu dosko�ili rovnou ke zdegenerovanosti. Bonmoty maj� �asto velk� nedostatek - kv�li vtipu pop�raj� podstatnou ��st skute�nosti. Jenom�e pr�v� v onom pop�en� jist� ��sti skute�nosti mohou - paradoxn� - dr�div� pojmenov�vat onu skute�nost, kter� neb�v� pojmenov�na.
Jako by s p�ib�vaj�c�mi informacemi odum�ralo, mizelo "vzd�l�n�"...
Co je to gramotnost?
Ban�ln� definice vykl�d� gramotnost jako schopnost p�ijmout dovednost ��st a ps�t, dovednost s��tat, od��tat a n�sobit, d�lit. Podle t�to definice je mnoho lid� vysoce gramotn�ch a jsou n�rody, kter� se py�n� ozna�uj� za ty, kter� p�ekonaly analfabetismus.
Nemluv� se p�itom o dovednosti zvolit si co ��st, co napsat, nemluv� se o tom, co p�i��st ke sv�mu �ivotu, co z n�j ode��st, co je t�eba zn�sobit, co je t�eba a pro� d�lit, odd�lit od sv�ho �ivota...
Lid� se ob�vaj� Alzheimerovy choroby, jenom�e dne�n� spole�nost jako by se j� nejenom neob�vala a nep�ipou�t�la si ani jej� mo�nost, ale jako by dokonce hledala naopak cesty, rychl� cesty ke sv� vlastn� "alzheimerizaci"...
P�ed p�tat�iceti lety mi vypr�v�l slavn� star� spisovatel - ze zem�, kterou by si nikdo nedovolil ozna�it za negramotnou -, �e vychodil venkovskou c�rkevn� �kolu a po maturit� um�l velmi dob�e - krom� sv�ho jazyka - francouzsky, n�mecky i latinsky. Jeho dcera, kter� chodila do nejlep�� �koly, jakou j� mohl �sp�n� otec opat�it, si nedok�zala, kdy� ji vzal na pr�zdniny do Pa��e, ani koupit na n�dra�� j�zdenku, nedomluvila se. A p�itom m�la modern� u�itele.
Onen spisovatel to vypr�v�l se smutn�m �sm�vem a cht�l, aby mu n�kdo vysv�tlil, jak definovat pokrok ve �kolstv�...
Pokrok ve vzd�lanosti...
M�j zn�m�, st�edo�kolsk� u�itel, posedl� statistick�mi p�ehledy a v�po�ty, si dal pr�ci a vypo��tal, �e jeho ��ci budou v �ivot� pot�ebovat zhruba p�tinu toho, co se ve �kole, do kter� chod�, nau�� - v�echno ostatn� jsou znalosti a informace, kter� jim k ni�emu nebudou, budou rychle vyt�sn�ny z pam�ti a jenom jim zab�raj� �as, kter� by mohli v�novat tomu, aby se u�ili to, co by jim mohlo pozd�ji v �ivot� pom�hat...
Nejde jenom o ��ky...
Jeden americk� spisovatel ned�vno p�ede mnou zab�doval, �e spousta informac�, je� se na jeho vrstevn�ky val�, br�n� pozn�n�.
Lid� jsou sice vzd�lanci, proto�e v�d�, kolik hlas� v kter� zemi kter� strana dostala p�i volb�ch, kde vybuchla jak� puma, kdo koho zavra�dil a kter� here�ka byla sv�mu mu�i nev�rn� s t�m nebo s t�m, jenom�e pr�v� takov� - jak ��kal - "marn� pozn�n�" ucp�vaj�, taras� cestu tomu, aby dosp�li k p�esahu, kter� je vlastn� n�pln� skute�n�ho pozn�n�...
Podle n�j je povinnost� skute�n� "uv�dom�l�ho mozku" ubr�nit se lavin� informac�, dok�zat se j� vyhnout, a t�m si chr�nit mysl.
Lavina zbyte�n�ch informac� dok�e rozdrtit pozn�n�...
Lavina zbyte�n�ch informac� d�l� ze vzd�l�n� podru�nou, zbyte�nou z�le�itost...
Dokonce informace, tak snadno dostupn�, vyvol�vaj� iluzi, �e nen� t�eba onoho scelen�, kter�m je od nepam�ti pr�v� pozn�n�, poskytovan� vzd�l�n�m...
Povinnost� vzd�lanc� by tedy bylo "ubr�nit se tomu, co se dnes naz�v� vzd�l�n�m"...
A pom�hat t�m zmaten�m du��m, kter� si zapleveluj� sv�j �ivot zbyte�n�mi informacemi, aby si uv�domily, �e "gramotnost" m��e znamenat ne cestu k pozn�n�, a m��e naopak znamenat cestu od pozn�n�.
U nejmenovan� stanice metra posed�v� bezdomovec udivuj�c� kolemjdouc�, s nimi� se d�v� do �e�i, obrovsk�m vzd�l�n�m. Je to pr� dokonce b�val� univerzitn� docent, rozhodl se opustit to, co nepova�oval za sv�j domov, a �ije si ve st�nu st��ky metra, jako si �il Diogen�s ve sv�m sudu. Nen� ne��astn�, ch�pe, �e n�kdy mus� du�e mnoh� opustit, aby neopustila sv� �t�st�... Ten bezdomovec je vzd�lanec, um� hovo�it sedmi jazyky a nest�uje si. Usm�v� se. Z�ejm� dosp�l svou podivuhodnou cestou k c�li, ke kter�mu m� v�st pozn�n�, ke kter�mu m� v�st vzd�lanost - dosp�l k harmonii...
Hovo�� s lidmi jako hovo��val S�krat�s se zmaten�mi du�emi a nec�t� se zbyte�n�...
V jednom vtipu se bav� dva lid� p�i pohledu na hv�zdnatou oblohu.
"Mysl�, �e tam n�kde ve vesm�ru �ij� lid�?" pt� se jeden �lov�k druh�ho.
"Mne by sp� zaj�malo, pro� by �ili, kdyby tam n�kde �ili," ��k� druh�.
D��ve se bojovalo za pr�vo na vzd�l�n�... Pr�vo na pozn�n�, pr�vo na gramotnost.
Toto pr�vo bylo v mnoha zem�ch vybojov�no.
Z pr�va se dokonce �asto stala povinnost.
�lov�k jako by nejenom m�l pr�vo na vzd�l�n�, jako by m�l povinnost p�ijmout jist� druh "p�ik�zan�ho pozn�n�", kter� se mu ned�v� jako dar, ale vnucuje se mu jako sv�rac� kazajka.
Pr�vo na vzd�l�n� bylo v "civilizovan�m sv�t�" vybojov�no...
Zd� se, �e je na �ase za��t bojovat za jin� pr�vo.
Za pr�vo na p�esah, jak� se v takzvan� vzd�lanosti skr�v�.
Za pr�vo m�t odvahu odm�tnout "povinn� informace", vybojovat si soukromou v�lku s informacemi, zbyte�n�mi, mrtv�mi, ochromuj�c�mi informacemi.
Zd� se, �e je na �ase bojovat za pr�vo pojmenovat si nov� vzd�lanost...
Tedy bojovat za pr�vo na pozn�n�, kter� se nemus� s pr�vem na vzd�l�n� p�ekr�vat...
�lov�k m��e b�t premiantem, m��e m�t jedni�ku ze znalosti kor��� i logaritm�...
A m��e zn�t na jedni�ku plusquamperfekta...
A p�ece si nedok�e koupit na n�dra�� sv�ho �ivota l�stek k radosti, k t�, jakou nese vzd�lan� srdce pojen� s moudr�m a laskav�m rozumem.
Mrtv�mi informacemi si rozum �asto uzamkl cestu ke vzd�l�n�.
�lov�k je informov�n - a vlastn� b�v� jenom informov�n o sv� bezradnosti...
Byl vzd�l�n v �ad� jazyk� - jenom�e nezn� mate��tinu vzd�l�n�...
Stoj� na n�dra�� a nev�, jak oslovit Toho, kter� vyd�v� l�stky do harmonie.
Nedok�e si koupit l�stek...
L�stek do sv�tla...
Proto�e nev�, ��m se za takov� l�stky plat�...

Eduard P. Martin
nahoru
Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR
email: prostorevue@gmail.com

P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).

Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.

V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).