![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
![]() |
Nau�enci, into�i, chytr�ci a jin� postmodern� vzd�lanci
Zdena Mejzl�kov�
Psycholo�ka a esejistka Zdena Mejzl�kov� (*1973) pracovala n�kolik let jako asistentka na Masarykov� univerzit� v Brn�. Publikuje v revue PROSTOR filmov� stat� inspirovan� jungovskou archetypovou psychologi�. *** Ide�l renesan�n�ho polyhistora u� je minulost�, kvantum ve�ker�ho dosa�en�ho v�d�n� n�m d�vno p�erostlo p�es hlavu. V nep�ebern�ch reg�lech poznatk� mus�me volit, a jak se zd�, nejsn�ze jsme se vzdali znalosti jazyka. Zat�mco bez dovednosti pou��vat po��ta� dnes u� nezam�stnaj� ��dn�ho st�edo�kol�ka, �eskou gramatiku si mohou dovolit neovl�dat i �urnalist�: den�ky d��ve seri�zn� (nyn� by se ji� m�ly naz�vat Lidov� Blesk a Mlad� Blesk) jsou pln� hrub�ch chyb na �rovni obecn� �koly. To vypov�d� o akcentu a sm�ru sou�asn� v�uky. Postupn� z�nik mate��tiny?� To, co se doned�vna pova�ovalo za n�rodn� poklad, vyhazujeme oknem ve prosp�ch kyberinformac� p�ed�van�ch odpornou zpotvo�eninou czenglish. Jazyk ztr�c� sv�j estetick� aspekt, gramatika st�le v�ce sm��uje ke zjednodu�ov�n�, aby se ��ci z�kladn�ch �kol a budouc� "vzd�lanci" nemuseli zat�ovat tvrd�m a m�kk�m i a shodou podm�tu s p��sudkem. Ka�d� si m��e ov��it na e-mailech a esemesk�ch, �e domluvit se lze i bez diakritiky, hol�mi v�tami, zkratkami. Digitalizac� komunikace zanik� mate�sk� jazyk. Krom� jazyka se vzd�v�me i dal�� "nepot�ebn� nadstavby" a kultivovanosti: um�leck� p�edm�ty jsou na st�edn�ch i z�kladn�ch �kol�ch margin�ln�. Tento trend se ov�em projevuje i tam, kde bychom to v�bec ne�ekali, nap��klad na kated�e literatury jedn� americk� univerzity ned�vno zru�ili semin��, jeho� n�pln� byla anal�za Shakespearov�ch d�l - s od�vodn�n�m, �e je to pro studenty p��li� slo�it� a n�ro�n�. �kolstv� podl�h� v�eobecn� digitalizaci a zapojuje ��m d�l v�c jen digit�ln�, levou mozkovou hemisf�ru ��ka, a pravou, analogovou, schopnou rozum�t estetick�m a mimologick�m obsah�m, ponech�v� ladem. Od d�tstv� jsme p�chov�ni do p�edp�ipraven�ch forem; po��naje generac� narozenou v sedmdes�t�ch letech u��me se od �tl�ho v�ku b�t u�ivateli po��ta��, ale v pln� ���i u��vat vlastn�ho mozku n�s ve �kole neu�ili. Na univerzit�ch pak svou jednostrannost prohloub�me do odbornosti. Produkty t�chto u�ili��, kter� maj� s n�kdej��m universalismem - ideou p�vodn�ch univerzit - spole�n�ho velmi m�lo, jsou pak vzd�lanci, nad jejich� (promi�te mi ten v�raz) hloupost� nelze ne� �asnout. Na to, �e in�en�r ned� dohromady v�tu a kunsthistorik si nespo��t� ��et v hospod�, jsme ji� zvykl�, ale v�c jde bohu�el mnohem d�l, tak�e kup��kladu biolog v�bec nevid� do botaniky a l�ka� nic netu�� o lidsk� psychice. Mo�n� �e Vysko�ilovu my�lenku "pomocn�ho gymn�zia" by bylo mo"n� aplikovat i na lecjakou sou�asnou vysokou �kolu. Tato pesimistick� konstatov�n� se samoz�ejm� t�kaj� pr�m�ru; zajist� i dnes existuj� moud�� pedagogov�, zap�len� studenti a poutn�ci po cest�ch pozn�n�, kter� v�ak �asto vedou mimo stezky ofici�ln�ch vzd�l�vac�ch �stav�. Kdo je kdo? S�m pojem vzd�lanec �i u�enec zn� dnes sp� anachronicky, kni�n�. Dne�n� u�enec je v�t�inou u� jen kdosi studovan�, je to absolvent odborn� �koly, kter� jej nau�ila �emusi, bez souvislosti s ��mkoli jin�m, vybavila jej rancem informac� a n�davkem know-how, jak informace d�le z�sk�vat a manipulovat jimi, tak aby byl schopen obst�t na pracovn�m trhu sv�ho odv�tv�. Sp�e ne� o u�enci by tedy bylo l�pe hovo�it o nau�enci, tedy odborn�kovi (mo�n� vynikaj�c�m) ve sv�m oboru, jeho� obzor v�ak d�l zpravidla nesah�. V�raz intelektu�l, pojem ozna�uj�c� v prvorepublikov�ch a snad i pozd�j��ch dob�ch p��slu�n�ky spole�ensk�ch a kulturn�ch elit, stal se dnes sp�e nad�vkou. Podobn� jako u�enec v nau�ence zmutoval intelektu�l v into�e, jak�hosi poz�ra, postmodern�ho Narcise shl�ej�c�ho se v m�lk� stud�nce sv�ho v�d�n�, kter� pramen� v n�kolika moment�ln� m�dn�ch t�matech. Into� se realizuje v kav�rensk�ch �i medi�ln�ch sebeprezentac�ch. Moudr� �lov�k (nebo archetyp�ln� mudrc), jak�si vy��� stupe� vzd�lance, to jest ten, koho vzd�l�n� vnit�n� formovalo a nau�ilo s poznatky zach�zet v z�jmu pravdy a dobra, je na po��tku na�eho kr�sn�ho jednadvac�t�ho stolet� u� jen postavou z ��e poh�dek. Potk�me-li n�koho, kdo um� s v�domostmi zach�zet, je to sp�e chytr�k, kter� jimi disponuje ku prosp�chu sv�mu nebo sv� skupiny, um� je �ikovn� zpen�it, prom�nit v soci�ln� nebo politick� v�hody, samoz�ejm� bez ohledu na n�jak� v�gn� filosofick� kategorie, jako je dobro, pravda �i kr�sa. Kdo tedy je, �i byl, vzd�lanec? Domn�v�m se, �e by mohlo j�t o �lov�ka, jeho� z�kladn� motivac� je touha po pozn�n�. �ene jej neutuchaj�c� pot�eba odkr�vat povrch zjevn� skute�nosti a dost�vat se hloub�ji, pronikat k tajemstv� v�c�, odhalit jejich fungov�n�, p�vod, zdroj a smysl; �e�eno slovy b�sn�ka, "vyzv�d�t, jak� je sv�ta vnit�n� tmel". Tato touha, tento podivn� pud p�edstavuje prav� d�vod vzd�lancova studia a snahy vzd�l�vat se. Rozli�uj�c�m znakem od nau�ence je to, �e vzd�lanec nez�st�v� na povrchu z�skan�ch v�domost�, ale v�dycky jde "za", hled� za nimi cosi obecn�j��ho, navz�jem je propojuje, usiluje objevit v nich vy��� ��d. Neulp�v� u mno�in poznatk�, ale usiluje o synt�zu, vztahuje se v�dy ur�it�m zp�sobem k celosti, proto�e souvislost mezi jevy poukazuje k tomu, co je za nimi, resp. p�vodn� celistvost zjevuje se jejich prost�ednictv�m (numen). To je z�ejm� ona pravda, o n� hovo�� Nov� z�kon ("Pozn�te pravdu a pravda v�s osvobod�"); pravda nikoli jako "coincidentia rei et intellectus", ale jako podstata jsoucna. Tento druh pozn�n� tedy vede ke skute�n� svobod� - ne k sv�voli modern� v�dy �st�c� v trapnou a posl�ze sebezni�uj�c� p�chu postmodern�ch aplikac�, jejich� vyznava�i se domn�vaj�, �e prost�ednictv�m klonov�n� a eutanazie ovl�dnou s�m �ivot. V�dci ve sv� v�t�in� nec�t� zodpov�dnost za to, co jim vych�z� z rukou: prezentuj� se jako zam�stnanci sv�ch chlebod�rc� a zadavatel�, s praktick�m u�it�m sv�ch vyn�lez� v�t�inou necht�j� m�t nic spole�n�ho a myj� si ruce v chemicky �ist� pil�tsk� vod�. Stvo�ili Golema a za pat�i�n� obnos s klidn�m srdcem p�enechaj� ��m komukoliv. K t�mto konc�m vedla faustovsk� v�e� modern�ho v�deck�ho pragmatismu; je to nezral� v�d�n�, v�d�n� bez pozn�n�, v�d�n� bez uv�dom�n�, bez moudrosti, v�d�n� d�tsk�. Cesta, kter� prom��uje Krit�riem hloubky vzd�l�n� by mohla b�t jeho ��innost, ��inek na osobu (v duchu Jungova v�roku "skute�n� je to, co p�sob�"). Slovo vz-d�l�n� nazna�uje aktivitu zam��enou vzh�ru, in-formovanost zase vnit�n� formaci: pozn�n�, k n�mu� se dob�r�me, utv��� osobnost a t�hne ji vzh�ru. Sloveso vzd�l�vat se pou��v� i ve vztahu k p�d� (vzd�l�vat, obd�l�vat p�du), analogicky vzd�l�n� souvis� s kultivac�, a ta m� v�st k plodnosti. Cesta pozn�n� se neomezuje na kognitivn� proces u�en� a osvojov�n� poznatk�. Ne poutn�k na cest�, ale tato cesta v poutn�kovi zanech�v� stopy - a prom��uje jej. Nejde tu prim�rn� o vyu�en� se v n�jak� dovednosti, je� by posl�ze u�edn�kovi p�inesla ob�ivu, ani o pouh� encyklopedick� nahromad�n� v�domost�, kter� by podep�elo slab� ego jakousi aurou u�enosti. ��el a c�l pozn�n� odkazuje sp� k biblick�mu "bez pozn�n� nem��e b�t nikdo dobr�" �ili k formaci, ke zr�n� osobnosti, k jej�mu sebeuskute�n�n� pono�en�m do vlastn� jedine�n� identity, spojen�m se s druh�mi, stejn� hodnotn�mi bytostmi a vposledku v�len�n�m se do transcendentn�ho ��du. Vzd�lanost uskute�n�n� touto cestou pozn�n� tak m��e v�st k moudrosti, k osv�cen�, co� je i jej� nejvy��� c�l. �rove� vzd�lanosti se tedy z�konit� projevuje v jedn�n� �lov�ka, v jeho vztahu k bli�n�m, v zach�zen� s p��rodou. Pod�vejme se na stav �ivotn�ho prost�ed�, spole�nosti a mezilidsk�ch vztah�, a snadno vydedukujeme, jak se to m� se vzd�lanost� v �ech�ch? Je ale mo�n�, �e s devalvac� a r�stem ignorance z�rove� prob�h� opa�n�, pozitivn� proces a zlep�uj� se mo�nosti pro ty, kdo o kvalitn� a hlubok� vzd�l�n� usiluj�. N��ky mezi ob�ma p�ly se p�itom st�le v�ce rozev�raj�. Pr�vodci na cest� Mysl�m, �e vzd�l�n� je st�l�m p�ibli�ov�n�m se k pozn�n�, a proto nem��e b�t ukon�eno absolutoriem vysok� �koly; je to permanentn� �innost, z�le�itost celo�ivotn� a v podstat� mimoinstitucion�ln�. Vzd�l�vac� instituce dnes ji� nen� garantem kvality vzd�l�n� ani �ehokoli jin�ho. Lze tedy uva�ovat o tom, zda ke vzd�l�n� v prav�m slova smyslu sta�� zajistit dostupnost informac� a studijn�ch materi�l� (co� dnes v�t�inou nep�edstavuje probl�m), anebo je t�eba je�t� �ehosi dal��ho, kup��kladu �iv�ho vzoru v osob� pedagoga (verba movent, exempla trahunt, jak um�li odrecitovat i slab�� ��ci prvorepublikov�ch gymn�zi�). Je ot�zkou, zda nyn�j�� "doprovaze�" (paidag�gos) sv�ho sv��ence skute�n� vede, a kam. Zna�n� ��st profesorstva sou�asn�ch �esk�ch vysok�ch u�ili�� prod�lala p�inejmen��m po��tek sv� akademick� kari�ry za uplynul�ho re�imu a m�lokdo z t�ch, kdo� se s n�m zapletli, u�inil pok�n� za sv� postoje a �iny. Motivac� k akademick� dr�ze v na�ich podm�nk�ch neb�v� sice finan�n� ohodnocen�, ale ozdoby p�ed jm�nem a za n�m a dr�en� v�deck� "trafiky" p�in�ej� mnoh�m lidem srovnateln�, ne-li v�t�� po�itky. Studenti ov�em dost p�esn� vyc�t�, o co jejich pedagog�m ve skute�nosti jde - a m��eme se pak divit, �e i oni rezignuj� na vzletn� ideje a sna�� se jen co nejrychleji nab�t instrument�ln�ch v�domost� pot�ebn�ch k z�sk�n� zam�stn�n�? P��e o du�i jako�to raison d'�tre vzd�l�n� byla sou��st� na�� z�padn� tradice - ale tradice jsme odeslali jedn�m mocn�m "entrem" do muze�. �tos zajist� nen� t�m, na co by se v na�em �kolstv� kladl d�raz, a mo�n� i t�mto se student�m, a vlastn� v�em ob�an�m nez�m�rn� cosi sd�luje. Pro� by koneckonc� zrovna �kolstv� m�lo b�t v�jimkou z celkov� spole�ensk� kultury? Vl�da bezduchosti a pr�m�rnosti v posledn�ch svobodn�ch �estn�cti letech voln� nav�zala na tu p�edchoz� a dostate�n� se upevnila i v byv��ch chr�mech vzd�lanosti. Nem� v�ak smysl st�skat si nad nevzd�lanost� dne�n�ch vzd�lanc�, proto�e to v�e je mo�n� iluze a v kone�n�m d�sledku se vlastn� nic nem�n�: vzd�l�n� jen v�eobecnou dostupnost� zplebej�t�lo a t�ch skute�n�ch ctitel� Sofie je nap��� �asy st�le stejn� procento �i promile. Gaussovu k�ivku neo�id�me, �zkou cestou a t�snou branou se v�dycky vyd�vaj� jen nemnoz�. Na�t�st� ale "ostr�vky pozitivn� deviace" v podob� bl�zniv�ch milovn�k� moudrosti st�le existuj�. Bez t�chto o�z hleda�� ��zn�c�ch po pravd� by postmodern� pokolen� nem�lo nad�ji. |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() |
|||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
![]() |
![]() |
![]() Obsah © Sdru�en� pro vyd�v�n� revue PROSTOR email: prostorevue@gmail.com |
P�vodn� samizdatov� �asopis PROSTOR, u jeho� zrodu st�li Ale� Lederer, Jan �tern, Jan V�vra a Ji�� Hapala, vznikl v �ervnu v roce 1982. V samizdatov�, "zakonspirovan�" podob� vych�zel a� do roku 1989, celkem 12 ��sel (kv�li hrozb� prozrazen� a z�kazu pou��vali auto�i i p�isp�vatel� pseudonymy).
Od roku 1990 za�ala nez�visl�, kulturn� politick� revue PROSTOR vych�zet (od ��sla 10) v soukrom�m nakladatelstv� a vydavatelstv� Ale�e Lederera, kter� jako�to vydavatel rovn� ��dil redak�n� kruh �asopisu, jeho� �leny byli Rudolf Star� (pozd�j�� ��fredaktor), Jan V�vra, Josef Kroutvor, Milan Hanu� (pozd�j�� v�konn� redaktor) a Stanislava P��dn�.
V jednotliv�ch tematick�ch ��slech revue PROSTOR se objevovaly esejistick� texty zrcadl�c� prom�nu spole�ensk�, politick�, kulturn� i psychologick� atmosf�ry doby. Vedle p�edn�ch dom�c�ch autor� uv�d�la revue p�edev��m v�znamn� p�edstavitele duchovn�ch proud� hl�s�c�ch se k z�padn� kulturn� tradici (C.G.Jung, F.A.von Hayek, R.Scruton).